V bouřlivých časech
Marie Lacrosse
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/435419/bmid_v-bourlivych-casech-B54-435419.jpg
4
203
203
Weissenburg v Alsasku v roce 1870: Mladá Irene, sirotek, přichází do sídla bohatého obchodníka s vínem Wilhelma Gerbana jako služebná. Jeho syn Franz věří v ideály francouzské revoluce, pro které jeho otec nemá pochopení. Když Irene potká Franze, oba se vášnivě zamilují. Brání jim však nejen třídní překážky, ale i rodinné intriky. V Evropě se také objevují černé mraky: vypukne válka. Dva mladí lidé bojují o své štěstí. Do jejich životů nemilosrdně zasahuje osud... První díl ságy o Gerbanově rodině, obchodující s vínem.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2020 , Ikar (ČR)Originální název:
In stürmischen Zeiten, 2018
více info...
Přidat komentář
Trochu jsem se bála, jestli to nebude moc sladké, ale to jsem byla vedle jak ta jedle. Myslím, že je to velmi dobrá kniha, historie povedeně zabalená do příběhu. Hodně mi rozšířila obzory kolem konce 19. století a zároveň jsem si mohla rozdělit postavy na "fandím Ti" a "k čertu s Tebou" a být napjatá, jestli mi to vyjde. Na to pokračování jsem hrozně zvědavá. Kdo jste to ještě nečetl, užijte si to :-)
Mám moc ráda tyto historické ságy, hned z anotace jsem věděla, že se mi bude kniha líbit. A líbila se mi moc ❤️
Líbilo se mi to. Část s popisy z války jsem trošku přeskakovala, ale příběh jako takový je milý, nenáročný, odpočinkový. Druhý díl si určitě přečtu.
Autorka si dala práci a nastudovala období francouzko-pruske války. Díky Bohu, romantiky tam nebylo moc, což vítám u ženských románů. Děj končí otevřeně s pokračováním na další knihu. Místy jsem si připadala jako u sledování Brazilské telenovely a chování postav jako z 21 století. Jinak knihu doporučuju jako odpočinkove čtení.
Ze začátku vypadala pohodově, romanticky...Pak začala část z bitev a já se začala na Googlu zajímat co to vlastně byly za bitvy....
Dočtena jedním dechem ....a potom rychle, rychle na druhý díl
Moc pěkná kniha. Silný a krutý příběh z konce 19. století. Začátek mě úplně pohltil, až v polovině knihy, kde začla válka, jsem se bála číst, co přijde. Některé epizody autorka psala podle skutečnosti, to mě dojalo.
Bavily mě a fascinovaly rozdíly chudých a bohatých.
Jdu na další díl...
Láska v těžké době za nejtěžších podmínek. I tak se dá charakterizovat první díl této ságy. Hlavní hrdiny Irenu a Franze jsem si zamilovala a jejich těžký osud prožívala s nimi. Jen popisu války tam mohlo být méně. Jsem zvědavá na pokračování.
K této knize jsem se dostala náhodou a musela jsem ji přečíst za den, protože jsem ji musela vrátit. Byla to výzva. Vadila mi postava Matildy a Wilhelma, ale tak v každém příběhu musí být potvory. Kniha mi hodně připomínala Panský dům do Anne Jacobs.
Po knížce Pád Titánů jsem chtěla nějakou odechovku.. Obálka i název jsou trochu zavádějící. Opět jsem se ocitla ve 1 světové válce, příběh je čtivý, některé postavy si zamilujete a jiné budete nenávidět.. Otevřený konec bude mít určitě své pokračování...
Protože jsem v poslední době četla několik knih, kde byly popisovány válečné časy, už se mi to tady zajídalo. Čekala jsem spíš rodinnou ságu, kde půjde o tu profesi jako takovou - to znamená, jak pěstovali víno a obchodovali s ním a více se to bude točit okolo toho vinic, práce na nich, obchodování, případných těžkostí, které doba přináší apod. Samozřejmě to vše spolu s osudy jednotlivých členů rodiny. Takhle jsem byla dost zklamaná. Kdyby se to jmenovalo farma, povoznictví nebo třeba obchodní dům, tak to je v podstatě jedno. Protože šlo jen rozehrát děj okolo příslušníků jedné rodiny - a na profesi vůbec nezáleželo. A to mě na tom vysloveně zklamalo.
Kniha v mnoha rysech připomínající Pánský dům od Anny Jacobsové, akorát doplněn o drsné výjevy z války a celkově s mnohem tragičtějším průběhem. Kniha mi že začátku přišla taková pozvolná a oddechová, ale od druhé třetiny jsem četla jedním dechem a to i navzdory tomu, že mi příběh začal připadat tak trochu příliš přitažený za vlasy. Každopádně autorka hezky popsala dobu a krutou válku a navzdory příběhu, který se mi místy příčí, jsem zvědavá na pokračování.
Marie Lacrosse odvedla s touto knihou velmi hezkou práci. Je to klasická sága a v mnohém nám může připomínat Marii Lamballe (Anne Jacobs), ale i tak to je příjemné čtení.
Při čtení pozorný čtenář pozná, že studium dobové historie autorka rozhodně nepodcenila. Díky tomu jsme se mohli skutečně ocitnout v době 19. století. Mohli jsme okusit způsob života chudých lidí, kteří přicházeli pomáhat na vinici a současně jsme také pocítili život bohatých. Kontrast mezi chudými a bohatými byl značný a díky tomu, jak jej dokázala autorka popsat, jsem jej mohli i prožít.
Příběh samotný, myslím tím tu hlavní zápletku – Irena a Franz, může na některé lidi působit trošku kýčovitě. Vždyť co si budeme povídat, že se služka zamiluje do syna svého pána, to asi nikoho nepřekvapí. Ale i tak se mi jejich příběh líbil.
Za co musím Marii Lacrosse pochválit je popis osob. Franze a Irenu jste si díky jejich charakterům zamilovali. Naproti tomu otec mladého pána Franze a jeho sestra – ty byste nejraději při čtení odpálili do vesmíru. Ale díky nim měla kniha pár zvratů a ti se tak mohli postarat o nějaké to vzrušení v ději.
Knize nemám ve své podstatě co vytknout. Bylo to příjemné čtení, možná trošku předvídatelné. Děj byl rozdělen do několika částí a každá část měla kratší kapitoly. Vše bylo napsáno poměrně jasně, takže žádný pocit zmatku a nepochopení při čtení cítit nebudete.
Také však musím napsat, že dějová linka věnující se Ireně mě bavila více než linka Franze, ve které jsme s ním mohli prožívat válku. Nemyslím si, že by tato linka byla napsaná nějak hůř, to vůbec ne, jen mě prostě tolik neoslovovala a přistihla jsem se, že některé pasáže přeskakuji.
Přesto si myslím, že se kniha řadí k těm lepším kouskům a věřím tomu, že potěší každého milovníka rodinných ság.
(SPOILER)
1.díl rodinné ságy o rodině obchodníků s vínem, odehrávající se v 19.st. Není to histor.román, je to spíš historická romance pro ženy, kam se trochu nestandardně přimíchaly naturalistické až apokalyptické výjevy z války, v níž se mladý dědic vinařství protlouká na různých armádních pozicích.
Kus knihy, mně osobně nejsympatičtější, vypadá na neobtížnou četbu o běžném životě a nelehkém údělu služek na bohatých panstvích. Část, kdy služka Irena, pocházející ze sirotčince, zažívá běžné starosti, ústrky, přátelství i radosti běžného dne předminulého století, a hodný, empatický a sociálně zaměřený Franz vypomáhá za trest na vinici svého otce jako dělník, mi přišla nejlepší.
Pak autorka děj zavede jiným směrem. Nejdříve nepříliš sugestivní milostná vsuvka mezi mladým pánem a Irenou. Jednou se krátce viděli v knihovně, nemůžou na to setkání ani po letech zapomenout a najednou střih, po dlouhé době se zběžně uvidí, dají si tajnou schůzku v hospodě a najednou je tu seriózní láska jako trám s příslibem manželství, bez nějakého uvěřitelnějšího vývoje (to ani neřeším jejich propastnou sociální nerovnost). Kluk je ve dvaceti letech ještě panic a hned první holku, kterou potká, si chce vzít za manželku, no, budiž, to se v romancích stává, ale to to seznamování musí jít ještě tak velkou zkratkou? Samotné setkávání v hospodě pak navíc postrádá dobovou atmosféru, měla jsem dojem, že jsem se najednou ocitla až někde ve 20.století.
Následuje propuknutí prusko-německé války a líčení válečných hrůz. Hlavní hrdina se sice brodí mezi pyramidami navršených těl umírajících či zesnulých vojáků, je to krvavé, potemnělé, máme tady navíc snahu o zjednodušenou dějepisnou edukaci, vážnější rovinu a snad pokus i o jakýsi přesah do jiného žánru, ale kvalitativně to pořád pluje po povrchu ženského, nenáročnějšího čtiva.
Nemůžu říct, že by mi byl román vyloženě sympatický, že bych se dostala do bezstarostné romantické nálady nebo se myšlenkově super obohatila. Postavy jsou navíc černobílé, jsou buď špatní nebo dobří, nic mezi tím, jejich chování je tedy většinou předvídatelné. Ani ovšem nepopírám, že se knížka snadno čte a přitom autorka neuráží své čtenáře extrémní, přestřelenou naivitou a prostě se snaží pobavit, ale úplně neklesnout. Za mě v rámci žánru průměr, kde nechybí zaběhnutá klišé, ani mírná zpestření s dobrodružným napětím. Od čtení nechci nikoho vyloženě odrazovat.
Tak toto byla opravdu jízda!
Podle obálky romantika, ale ta byla zde jen okrajovou záležitostí.
Hlavní aktérka příběhu je sirotek Irena, která se zamiluje do syna majitele vinařství. On jako mladý bohatý pán, ona služka. Zdá se to jako otřepaný příběh, ale vše se schyluje k velké prusko-francouzské bitvě. Franz je ze strany otce Němec, ale matka je Francouzka a Franc se chce postavit otci a bojuje za Francii...
Franc a Irena to mají velmi složité a já jim celou dobu držela palce. Velmi děkuji autorce za epilog. Zjistila jsem, že o této válce vůbec nic nevím a díky této knize jsem zjistila spoustu nových věcí. Upřímně-je v ní soustu brutálních věcí souvisejících s boji a válkou, až se mi o tom v noci zdálo...
Majitel vinařství mi tak strašně pil krev, držela jsem palce Ireně a Francovi a bylo mi líto Pauliny a Ireniných kolegyní. A o Matildě se raději rozepisovat nebudu...
Autorce patří můj velký dík za rozšíření mých obzorů a krásné čtení. Určitě si ráda přečtu další díl, abych věděla, jak příběh pokračuje.
Skvělé čtení, zajímavý příběh. Popis válečných událostí mi hodně připomínal Tolstého Vojnu a mír... klidně bych jich snesla méně, ale je otázka, jestli by to nakonec knize neublížilo. Takže za mně skvělé čtyři večery a vlastně i noci.... a těším se na další díl.
Štítky knihy
láska 19. století Německo rodinné vztahy ságy vinařství historické romány romance historické romanceAutorovy další knížky
| 2020 |  V bouřlivých časech |
| 2021 | Nový začátek |
| 2021 |  Osudové dny |
| 2022 | Pohnutá doba |
| 2023 | Falešné pozlátko |
O popisované válce jako takové jsem prakticky nic nevěděla, přestože se jednalo o krvavý konflikt, při kterém vyhaslo mnoho lidských životů, zemřelo na sta tisíce vojáků na obou stranách. Autorka do svého díla promítá válečné utrpení prostřednictvím velmi naturalistických výjevů, které, jak poukazuje v doslovu, nijak nepřikrášlila, ba naopak, realita byla natolik hrůzostrašná, že musela některé obrazy spíše zjemnit. S těmito pasážemi jsem neměla problém, ač rozhodně nebyly jednoduché, ale některým čtenářům by mohly způsobovat nevolnost. Román je historickou fikcí a ačkoliv v něm nevystupuje mnoho reálných postav, o některých je zde pouze zmínka, jednotlivé události jsou založeny na dochovaných záznamech z té doby. Představa, že členové rodiny, kteří se stali nepohodlnými, byli odsunuti do ústavu pro choromyslné, je až nelidská, přesto k tomu docházelo velice často. Vinařství je opravdu bohaté na nejrůznější epizody opírající se o historické události, což z titulu činí velmi zajímavý kousek.