Vínna pivnica
Noah Gordon
Anno Domini 1874. Josep Alvarez sa po rokoch strávených na úteku vracia z francúzskeho Languedocu do rodného Katalánska. Po správe o otcovej smrti sa pešo vyberie cez Pyreneje, aby na konci tŕnistej cesty našiel v rodnej dedine Santa Eulália spustnutý dom a vinohrad, ktorý obrábalo niekoľko generácií jeho predkov. Tu sa začne odvíjať jednoduchý, no udalosťami nesmierne nabitý osud hrdinu, ktorý na pozadí búrlivých udalostí španielskej občianskej vojny hľadá prosté ľudské šťastie a naplnenie svojich predstáv a túžob. Spomienky na dávnu lásku i postupné objavovanie nového citu, svojské postavičky španielskeho vidieka, démonický prenasledovateľ z minulosti a temné tajomstvo, ktoré skrýva hlavný hrdina - to všetko dodáva rozprávaniu spisovateľa Noaha Gordona šťavu a napätie. Vinica ako rodinné dedičstvo sa v románe stáva symbolom snahy o naplnenie hlbokých ľudských túžob a viery v zmysel života.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2021 , Ikar (SK)Originální název:
La Bodega, 2006
více info...
Přidat komentář
Knihy od N. Gordona se čtou dobře, popisují lidské osudy ze zajímavých míst, styl psaní je jasný a nenáročný, prostě příjemné čtení, na které se brzy zapomene.
Katalánec není výjimkou, pěkné popisy vinice, těžké práce a spojení s rodnou půdou se střídá s jednoduchou, odhadnutelnou zápletkou a je to fajn čtení na letní upršenou neděli se sklenkou vína (nikoliv vinného octa ze Santa Eulálie) - hlava si odpočine, nefilozofuje a nehledá v textu a příběhu skrytosti a záludnosti, protože tam nejsou.
Noah Gordon se opět předvedl jako perfektní vypravěč. Z příběhu o ničem dokázal udělat Příběh s velkým "P". Knižka o obyčejném člověku, co měl svůj sen o víně a dovedl přes problémy za ním jít.
Jak už tady někdo poznamenal, nedosahuje to kvalit Ranhojiče nebo Šamana, ale i tak je to román na plný počet hvězd.
Rozhodně doporučuji přečíst a nejlépe u toho vypít aspoň jednu sklenku bílého vína...
Josepův příběh, podaný mým oblíbeným vypravěčem, mne chytil za srdce. Jít za svým snem neznamená jen snít. Znamená to tvrdou dřinu a odříkání po dlouhou dobu, i když se někdy zdá, že se to prostě už dál nedá vydržet. Znamená to věřit ve svůj cíl a nenechat se srážet lenochy a závistníky. Znamená to nevymlouvat se na cokoliv. Dělat chyby, ale umět se z nich poučit. Možná padat, ale zase se zvedat. Pak vytvoříte vynikající víno, postavíte dům, vystudujete milovaný obor, vybudujete vlastní firmičku... cokoliv...s láskou a pro lásku...
Noah Gordon je skvělý vypravěč a jeho Ranhojič, Šaman nebo Lékařka patří k mým oblíbeným knihám. Kniha Katalánec je nejen o vztahu k přírodě, půdě, ale i o přátelství a především o poctivé a tvrdé práci vinaře. Lahodný mok v podobě skvělého vína je pak jeho odměnou.
Kniha je velmi ctiva a prijemna, sice dle meho nazoru o neco slabsi nez Ranhojic, ale i tak dobre odpocinkove cteni.
Opět pěkná kniha mého oblíbeného autora. Čtyři hvězdy jen pro to, že napsal i lepší knihy, ale i tak velká spokojenost. Moc pěkně je v knize popsán vztah hlavního hrdiny k půdě a domovu.
takové dovolenkové čtení... nic náročného, hned bych do Katalánska jela na poznávací zájezd :) vygúglila jsem si jak vypadají ty lidské věže castell.... hned bych se šla kouknout na nějakou místní slavnost. opravdu paráda
Příběh o lásce k půdě a odvaze jít za svým snem. Vinařské prostředí mne úplně pohltilo a přečetla jsem knihu jedním dechem. Se sklenkou dobrého vína je ještě čtivější a úplně cítíte tu vůni Katalánska :o)
Téma, po kterém bych nesáhla, kdyby se nejednalo o Gordonovu knihu. Historie, zápletka, charakter jednotlivých postav z pera mistra spisovatele. Byť se nejedná o tak výpravný román jak jsme zvyklí, nemohu než nedat 5*.
Dala jsem 5*, i když na Ranhojiče a Šamana tato kniha, co se týče rozsahu a barvitosti děje, absolutně nemá. Kromě nevelké části, kdy se Josep ocitne v určité krizové situaci, je to jenom o práci na vinici, o řešení každodenních problémů s penězi, s přírodou, se strachem z počasí... Je to v podstatě velice jednoduchá a velice přímočará kniha. Žádné zlomy, téměř žádné velké akce, a až na to jedno, vlastně žádné dobrodrůžo. Jenom obyčejný, celkem jednotvárný život - jaký žije většina lidí. Přesto je kniha čtivá a plynulá, a potěšná :-). Podle mého pouze na tomto, na té nudné všední obyčejnosti, která nás nebaví, stojí svět a proto příběh cením.
Žízeň je veliká, život mi utíká,
nechte mě příjemně snít.
Ve stínu pod fíky poslouchat slavíky,
zpívat si s nima a pít.
Réva, ženy, zpěv a slunný španělský venkov a na něm pot, slzy a krev...co víc si přát:)
Příjemná, milá a pěkně napsaná kniha, ale Ranhojič se mi líbil mnohem víc.
Milá, čtivá kniha. Ale jedna z Gordonových spíše slabších knih.. Vinaři si určitě přijdou na své :)
Ano, je to hezky napsané, takové idylické. S poctivostí nejdál dojdeš, láska k práci a rodné hroudě, ..atd.
Jenže na mne to bylo takové až nějaké moc snadné. V zásadě taková pohádka o tom, jak šel Honza - Josep do světa a neztratil se a pak něco něco a žili štastně až do smrti.
Na druhou stranu se to opravdu hezky a snadno četlo a z knihy šla taková pohodíčka po srsti.. ideální k odpolední kávě na léto.
Tahle kniha je reklamou na přísloví "s poctivostí nejdál dojdeš" :-) Je to taková z těch knih, které člověka úplně pohltí a kdykoli ji otevře, je to, jako by v hlavě pustil pozastavený film. Děj je velmi uvěřitelný, jako by to byl příběh někoho známého, souseda, člověka, který mluví o tom, jaké měl vlastně v životě štěstí. Krásně se četla, čtenář se nenudil v žádné části nějakou nastavovanou kaší, příběh obsahoval hodně děje, doporučuji.
Pohodové čtení. O poctivé práci ve španělských vinicích,o lásce,přírodě, přátelství,skromnosti.....
Prostě paráda, tyhle knihy mám ráda. Cesta cílevědomého druhorozeného syna za svým snem se šťastným koncem.
Prostě Gordon umí napsat příběh, který vezme za srdce, snad každého, kdo nehledá jenom superhdriny, ale rád si přečte o nás normálních lidech. V jeho podání mají, ale mají hrdinové přece jenom něco navíc. Tím je touha něco dosáhnout a být úspěšný.
Je to kniha o touze, odvaze a lásce a snaze zkoušet něco, co bychom v naší době mohli nazvat inovátorství. Jde prostě cestou, která není prošlapaná a proto není snadné se na této cestičce udržet. Navíc pro mě je na této knížce další plus, a tou je výroba mého oblíbeného nápoje, a tím je dobré víno.
Nicméně v porovnání s ranhojičem musím půl hvězdičky ubrat, ale i tak se jedná o vynikající čtení.
Štítky knihy
19. století Španělsko vinaři Katalánsko
Osud člověka se vším, co život přináší i bere, o dřině, lásce a hlavně o víně... Moc pěkný a čtivý příběh, který stojí za to si ho přečíst.