Vinnetou 2
Karl May
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/514875/bmid_vinnetou-2-Wxa-514875.jpg
5
646
646
Popis knihy zde zatím bohužel není...
Literatura světová Dobrodružné Romány
Vydáno: 2013 , DixitOriginální název:
Winnetou, der rote Gentleman, 1888
více info...
Přidat komentář
Vinnetou a Old Shatterhand jsou věční a já jsem se s nimi hodně dlouho kamarádil :))). Nemám co dodat a dávám zase pět stars!
Skvělý druhý díl, který byl ještě lepší než první (obzvláště novela Old Death).
Jak jsem napsal u Vinnetou I, ikonický román, který jsem prožíval a chtěl jsem být jako Vinnetou. Romantika, odvaha, nepřátelé, humor (Sam Hawkins), vzdálený svět, zvlášť viděno z pražského sídliště na začátku 80. let v Československu.
Tato kniha byla moje první Májovka, kterou jsem přečetla. Kniha plná dobrodružství a bojů, ale i velkého smutku. S odchodem Vinnetoua jsem nebyla zcela smířená, avšak se potrestali ti, kteří páchali zločiny.
Platí i pro druhý díl to, co jsem psala u prvního. Ale musím dodat, že je bolestnější a smutnější odchodem Vinnetoua, který ztělesňoval veškeré kladné stránky a my jako děti jsme se s ním ztotožňovali. Bylo nám líto Šárlího, který ztratil svého nejlepšího přítele, bratra. Jedinou útěchou se pro nás stalo, že zlo bylo potrestáno. Howgh !
Pokračování příběhu který se rozvíjí o nové postavy a perfektně popisuje boj dobra že zlem. Příběh je mnohem propracovanější a výpravnější než filmové zpracování. Netvrdím že filmové zpracování je špatné ale knižní zpracování je dějově docela jiné.
Už jsem psal u prvního dílu, platí i zde povinnost, kdo nezná je z jiné galaxie.
Kdo jako malej neměl rád Vinnetoua a Old Shatterhanda? - filmy jsou podle mě super, kniha má trochu jiný příběh, ale o to zajímavější je to čtení. Ano, je to tak trochu dětské čtení, ale proč se v dospělosti nevrátit do dětství.
2021/3
První díl pro mě vždycky bude top, ale všechna dobrodružství Old Shatterhanda a Vinnetoua jsou perfektní. :))
Kniha kterou jsem četl snad dvacetkrát (mluvím i o prvním díle). Hezky psaná, dobře se čte.
Mám rád autora, samozřejmě od svého dětství, proto se dívám na to co napsal úplně jiným pohledem, než jsem si přečetl v komentářích. Ono je třeba pochopit, že bájný Vinnetou byl napsán v létech 1890-92 a o rok později byl vydán.
Měl jsem to štěstí, že jsem v Drážďanech mohl navštívit muzeum K.Maye a znovu si uvědomit jeho úžasnou fantazii, se kterou psal o času, do kterého zasadil rudé a bílé bratry.
Mayovo dílo se vyznačuje výrazným dobrem, vyzdvihuje a oslavuje sepětí s přírodou, mír a rovnost lidí všech ras a vyznání. Jeho kladní hrdinové sahají k násilí jen v krajních případech a vždy se snaží vyhnout zabíjení. Knihám i přes seriózní dramatické linky nechybí humor a jistá míra nadsázky a mnohé jeho dialogy mají komediální charakter.
Mayovo pojetí amerického Západu ve druhé půli 19. století bylo typické líčením původních indiánských obyvatel jako čestných a nezkažených obětí bezohledného drancování a postupu civilizace, než jako krvelačných primitivů – nejzápornější postavy v příbězích jsou zpravidla chamtiví a bezcharakterní bílí zloduši.
Samozřejmě to byla voda na mlýn nácků v čele s jejich hlásnou troubou jménem Joseph Goebels, ti glorifikovali autora, jednoduše proto, že se jim to "hodilo do krámu".
Přesto je Vinnetou a jeho příběhy pořád úžasným lákadlem pro všechny věkové vrstvy čtenářů za předpokladu, že na tyto příběhy nebudou hledět kritickým profesorským zrakem XXI.století.
Pokud to čtenář vezme za své, prožije s Vinnetouem pohádkové příběhy, tak odlišné od mnohdy přiblblých krváků, která z finančních důvodů chrlí různá nakladatelství.
Howgh !
V dvojke sledujeme počínanie Olda Shatterhanda ako detektíva, spočiatku však nie pri hľadaní Santera (ten sa zjaví, na moje veľké počudovanie, až v samotnom závere), ale básnika Ohlerta a naňho prilepeného Gibsona, ktorého zaujímajú len peniaze. Pri tejto naháňačke mu pomáha Old Death a neraz i plzenské pivo :). Zrejme aj vďaka nemu sa im podarí oslobodiť mesto od Ku-Klux-Klanu a dostať sa z nejednej šlamastiky uvarenej Komančami. Kedy-tedy sa im cesty skrížia aj s náčelníkom Apačov (hoci na to, že kniha nesie jeho meno, by ho tam mohlo byť aj viac). Sympatické je, že autor poukázal aj na zhubný vplyv gamblerstva a ópia - a to prostedníctvom postavy, ktorú určite možno nazvať kladnou a ktorá týchto démonov z veľkej časti premohla a navrátila sa na správnu cestu.
V ďalšej časti knihy prichádza na scénu slávna henryovka, ako aj mustang Swallow, aby doplnili neohroziteľný výstroj Šarlího. Aj vďaka nim zachráni neobyčajného chlapca Harryho, Olda Firehanda, cestujúcich vo vlaku pred Ponkami, Sama Hawkinsa i Winnetua samotného. Dozvieme sa, ako to bolo s Ribannou (tu veru vo filme priveľmi popustili uzdu fantázii) a občas tŕpneme, keď naši hrdinovia strácajú punc dokonalosti a robia chyby a nesprávne rozhodnutia, ako občas každý z nás.
Hor sa na 3. diel, nech konečne na Santera dôjde!
Kniha mi prišla lepsia než 1 diel, zaujímavé postavy, svižnejší dej, trochu menej supermana šarlího, i ostatní niečo vedia ????.
První část se mi líbila o něco méně, Old Shatterhand byl poněkud upozaděn a mnohem více prostoru dostal Old Death, který pro mě nebyl tak zajímavý. V druhé části (Old Firehand) je děj mnohem napínavější, akčnější - Old Shatterhand s Vinnetouem zde zažívají početná dobrodružství, odhaluje se i minulost a mládí Vinnetoua. Ačkoli druhý díl Vinnetoua je o malinko horší než první, stále je to parádní čtení. 90%
Docela by mě zajímalo, jak by se Šárlí probíjel dnešním světem.
Ve druhém díle už nemá tolik šťastných dedukcí a několikrát vítězí zlo nad dobrem. Přesto má příběh pořád spád a šmrnc, včetně detailních popisů přírody a hlavně myšlenkových a emočních pochodů Šárlího i Vinnetua.
Asi bohužel, ale přečteno až po prvním, a pak několikátém, shlédnutí slavné filmové verze, takže jsem jako dětský čtenář byl o celkový dojem z knihy ochuzenější. I tak však nutno podotknout, že Karl May byl prostě frajer a klobouk dolů před jeho fantazií!:-)
Mayovky v čele s Vinnetouem, spolu s několika dalšími knihami, jsou neoddělitelnou částí mého mládí. Ani nevím, kolik odpolední a víkendů jsme s kamarády strávili za městem hraním na naše oblíbené hrdiny. Z té doby mi zůstal kousek kluka v srdci, ale hlavně celoživotní velká láska a obdiv k přírodě. Těch pár knížek můžu číst pořád dokola.
Vrcholně uspokojivé!
to se prostě musí - klasika klasik...začít prvním a pokračovat dál, hltat dobrodružství, seznamovat se s různými figurkami a týpky (to opravdu po té prérii neběhal nikdo "normální ??") nechávat se fascinovat přezdívkami...a čekat, kolik Old něco ještě v průběhu příběhů vypluje na scénu :)
...první je sice první, ale i druhý díl má své kouzlo...
Štítky knihy
přátelství zfilmováno německá literatura Indiáni westerny Divoký západ Vinnetou Old Shatterhand dobrodružství hrdinové
Autorovy další knížky
| 1969 |  Syn lovce medvědů |
| 1971 | Divokým Kurdistánem |
| 1970 | Pouští |
| 1968 |  Černý mustang |
| 1981 | Poklad ve Stříbrném jezeře |
Oproti prvnímu dílu byl tenhle nahuštěnější co do děje, zápletka se klikatila tam a sem. Přišlo mi, že by příběh mohl být klidně rozsekán na několik menších dějových linek a povídek a pořád by byly všechny vydatné a napínavé.
Posledních 40 stran mi dokonce přišlo přilepených až moc okatě, prostě jeden samostatně čnějící příběh k jedinému účelu - ukázat Santera a propojit tak knížku s prvním dílem.
Jinak mě moc baví, jak K. May umí jednoduše a srozumitelně popisovat bojové scény, stejně jako scenérie, a ačkoli jsem knížku četla dost útržkovitě, nikdy jsem se v ději ani postavách neztrácela.