Vinnetou II

Vinnetou II
https://www.databazeknih.cz/img/books/61_/61941/vinnetou-ii-61941.jpg 5 652 652

Vinnetou série

< 2. díl >

II. díl: Scout, Old Firehand V první části II. dílu (novela Scout) dostane Old Shatterhand zaplaceno za vyměřování. Chce odplout domů, ale loď ztroskotá. Dostane se do New Yorku, kde si přivydělává jako detektiv. Bankéř Ohlert ho požádá o pomoc při hledání svého syna Williama, kterého unesl podvodník Gibson. Při pátrání se Old Shatterhand dostane do New Orleansu , kde se seznamuje se starým scoutem jménem Old Death, což znamená Stará smrtka (toto jméno dostal scout díky své vychrtlé postavě) a později se s ním účastní boje s členy Ku-Klux-Klanu. Gibsonova stopa vede do Mexika do tábora Komančů, kde se Gibson s mladým Ohlertem skrývá. Dochází k indiánské válce mezi Komanči a Apači, vedenými Vinnetouem. Komančové se dostávají do pasti ale odmítají se vzdát. Jsou proto Apači pobiti. Gibson ale uprchne a chce se zmocnit bonanzy, mezi jejímiž obránci je i dlouho hledaný Old Deathův bratr. Old Death chce obránce varovat, ale ti jej omylem zastřelí. Gibson však padne také a mladý Ohlert je osvobozen. Děj druhé části druhého dílu (novela Old Firehand) začíná Old Shatterhandovou cestou z Mexika, na které se seznámí s Angličanem Emerym Bothwellem. Oba se spřátelí a smluví si schůzku v Alžíru. V St. Louis získá Old Shatterhand od puškaře Henryho dvacetipětirannou opakovačku henryovku a odjíždí do Afriky za Bothwellem (viz povídka Gum). Za půl roku se navrací do Spojených států, navštíví Vinnetoua dostává od něj koně Hatátitlu. Na další cestě poznává Old Shatterhand mladíka Harryho. Společně dojedou do petrolejového vrtu jménem New Venango. Když zde vypukne strašlivý požár. Hatátitlá odnese Old Shatterhanda i Harryho do bezpečí. Na další cestě se potká s Vinnetouem, Samem Hawkensem, Dickem Stonem , Willem Parkerem a seznámí se s Old Firehandem a jeho synem, což není nikdo jiný než mladík Harry. Old Firehand je slavný zálesák, jehož jméno znamená Ohnivá ruka. Je to Vinnetouův přítel, a ač mnohem starší, také bývalý sok v lásce. Oba se zamilovali do Ribanny z kmene Assinibonů a ta si vyvolila za muže právě tohoto bílého lovce a ne Vinnetoua. Ribanna je však zavražděna bílým padouchem Parranohem, což oba muže spojuje ke společné pomstě. Z Parranoha se mezitím stal bílý náčelník indiánského kmene Ponců. Dojde k boji, ve kterém je Old Firehand těžce zraněn, ale Poncové jsou rozprášení a Parranoh zabit. Old Shatterhand s Vinnetouem hledají pedlara (obchodníka), aby odprodali Firehandovy kožešiny. Jsou však pedlarem, za kterého se vydává padouch Santer, nalákáni do pasti a zajati. Dokážou se osvobodit ale Santera se jim lapit nepodaří. Vinnetou se jej vydává stíhat a Old Shatterhand se vrací k Old Firehandovi. (wikipedie.cz)... celý text

Literatura světová Dobrodružné Romány
Vydáno: , Josef R. Vilímek
Originální název:

Winnetou, der rote Gentleman, 1888


více info...

Přidat komentář

pet-kyval
05.12.2010 4 z 5

[010/10] Problémem druhého dílu je ‘Petrolejový princ‘. Nevím proč, ale už jako dítě jsem k této pasáži získala neuvěřitelný odpor. Těžba ropy, doupě zloduchů, ošklivé prostředí a ten prevít, který chtěl Old Shatterhandovi sebrat jeho věrného koně jménem Hatátitlá a to za jakoukoliv cenu. Aura tohoto příběhu je temná jako dno sudu plného dehtu a nikdy si tak nezískal mé sympatie.

Kladem ovšem je to, že jsem se dozvěděla spoustu nových informací, zejména o vztazích mezi jednotlivými charaktery. Kdo je s kým spřízněn krví a mateřstvím a kdo nenávistí a pomstou. Harry se pro mě stal kamenem úrazu a je rovněž jedním z důvodů, proč se mi kniha tolik nelíbila. Nebyl mi prostě sympatický. Něco mě na něm neuvěřitelně dráždilo a vůbec bych byla daleko raději, kdyby se tam vůbec nevyskytoval.

Kniha je opět doprovázena ilustracemi pana Buriana a Old Death je nápodoben smrtce přesně toliko, koliko jeho jméno vypovídá. Vlastně mě vždycky nejvíce zajímaly rozličnosti v charakterech jednotlivých mužů s Old před jménem. Každý byl jiná a přitom každý se stal nějakým způsobem slavným hrdinou fiktivního divokého západu. Vidím na nich prostě něco neodolatelného a fascinujícího.

S každým dalším otočením strany jsem se pak těšila na další: ,,…hi, hi, hi,…“ a na poznámky o tom, kdo je a kdo není greenhorn. Je to tak prostoduché, až směšné, že mě to dostávalo do kolem.