Virtuální dívka
Amy Thomson
Na počátku stvořil Arnold Maggii... Vystoupila z počítačové krajiny virtuální reality. Arnold, její programátor a stvořitel, dal Maggii paměť, tělo a nakonec i vlastní vědomí. A Arnold viděl, že je dobrá... Maggie mu byla dokonalým společníkem, výtvorem jeho geniální posedlosti. Nádherná i nevinná, loajální i silná, Maggie měla vše, co Arnold od ženy vyžadoval. Pak ochutnala ze zakázaného stromu... Odloučena od svého stvořitele je Maggie nucena přežívat sama. Naučit se více, než kdy Arnold plánoval. Najít sama sebe. Nyní se musí rozhodnout, jestli je pouze shlukem mikročipů, který vznikl pro Arnoldovo potěšení... nebo nezávislou osobností.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1998 , TalpressOriginální název:
Virtual girl, 1993
více info...
Přidat komentář
Od knihy jsem nic nečekala. Se staršími sci-fi od málo známých autorů mám zkušenosti spíš negativní. V lepším případě neutrální. Virtuální dívka mě ale velmi příjemně překvapila. Měla jsem potřebu ve čtení pokračovat a vracet se k němu, i když se v knize vlastně nic moc dramatického nedělo. Autorka totiž výborně pracuje s charaktery. Každá postava má v knize význam a její chování je velmi uvěřitelné. Strašně mě bavila nejen autorčina práce s hlavní hrdinkou Maggie, která se ze složitého programu vyvíjí v ještě složitější bytost. Umělý člověk není nijak nová myšlenka, ale stále ji lze pojmout zajímavě. Bavila mě i práce s postavou jejího stvořitele Arnolda. Osamělý muž, který si sestavuje robotickou partnerku byl v roce 1993 možná ještě sci-fi, ale dnes už běhá po světě dost mužů, kteří se se svou robotkou i oženili. Pravda, zatím asi žádná není jako Maggie. Ale kdo ví? Možná i takové přinese budoucnost. Knihu si jako jednu z mála starších sci-fi nechávám v knihotéce.
V klidu by tohle mohlo sloužit jako prolog k Terminátorovi :-). Já bych tedy únik robotům nedovolila, ať jsou jakkoliv lidští.
Ale jinak mi příběh přišel dost průměrný, bez nějakých hlubších myšlenek, hlavní postava vykreslená příliš jednostranně… dočetla jsem, ale není to nic, co bych si potřebovala přečíst znovu.