Až bude padat hvězda
Valja Stýblová
Volné pokračování úspěšného románu pro dívky - Dům u nemocnice. Hrdinka Víťa přestává být zakřiknutým děvčátkem z vesnice, sžívá se s novým prostředím, prožívá první úspěchy společenské i ve své práci na dětském oddělení v nemocnici, první citové vzplanutí.
Přidat komentář
Volné pokračování knihy Dům u nemocnice. Dojemný příběh Víťi, které se splní její sny, ale taky zažije velkou bolest.
Pokračování příběhu sestřičky Víti, která se přes nepřízeň osudu opravdu stala zdravotní sestrou. Radost z úspěšného studia a z nové práce jí ale zkalí tvrdé setkání s realitou života. Smutné, dojemné a díky autorčině znalosti prostředí i věrohodné.
Četla ji dcera kvůli čtenářskému deníku. Tak jsem si ji po letech taky přečetla a na konci zaslzela.
První kniha, jež mě kdysi dávno dohnala k slzám. Oblíbená mé babičky, oblíbená mé maminky a nakonec vyhrála místo i v mém životě. Je až k neuvěření, jak moc se doba mění. Vilík bude navždycky mým prvním knižním zlomeným srdcem.
Mrzí mě, že jsem nečetla první díl, až tento. A to jedním dechem. Doba je úplně jiná, žádné šaty si šít nemusíme...taky už nejsme tak opravdoví. Příběh o Vilíkovi mě vzal u srdce a nemohla jsem knihu odložit.
Četla jsem v dětství a pamatuju si hlavně to, jak moc jsem na konci brečela… Docela mě mrzí, že dnes už nejsem schopná knihy prožívat v takové hloubce a tak opravdicky.
Bez rozpaků musím dát nejvyšší hodnocení, protože tato kniha mě ,,dostane" vždy. Možná i proto, že i já jsem několikrát vyhlížela ,,padající hvězdu", abych změnila nelítostný osud. Ale co s tím, když na nebi je tak málo padajících hvězd v tom správném okamžiku...
P.S: Ačkoli jsem svůj pracovní život na 12 let spojila s nemocnicí na Královských Vinohradech, prof. MUDr. Valju Stýblovou jsem v jejích zahradách nepotkala. Aspoň touto cestou děkuji za krásně popsaný život ,,sester - žákyněk".
P.P.S: Bohužel, moje dcera tento krásný, dojemný, poetický příběh nikdy nečetla. A já se jí ani nedivím. Dnes je to vše již o něčem jiném.
Ale až bude padat hvězda, stejně si něco přejte, protože ... Kdo ví ?
Z nedostatku čtiva na chalupě, jsem sáhla po této knize. Přečteno jedním dechem. Moc hezká kniha.
Kdysi dávno jsem ji objevila na poličce mezi knížkami po mamce. Jako mladší jsem váhala, nakonec jsem po ni stejně sáhla. Výběru nelituji, stala se jednou z mých nejoblíbenějších a strašně ráda se k ní vracím. Dokonce i přes ty slzy, co vždycky roním v závěru.
Krásné a dojemné. Četl jsem ji jako malý kluk a v závěru jsem brečel jako želva :-)
Kam se na tuto lidskou knížku hrabou některé dnešní pseudoknížky pro děti ...
Škoda, že se ta citlivá poetika a melancholie z dnešní literatury pro děti trochu vytrácí :-(
první knížka, která ze mne udělala čtenáře - jen jsem seděla a četla a četla. Krásný dívčí román
Knihu jsem četla od kamarádky na základce, která o ní stále mluvila a stále četla do kola. Pěkný příběh u kterého jsem si tenkrát i poplakala.
Štítky knihy
lékařské prostředí Vánoce zdravotní sestry první láska psychologické romány zdravotnictví pro dívky dívčí rományAutorovy další knížky
1970 | Mne soudila noc |
1959 | Dům u nemocnice |
1966 | Až bude padat hvězda |
2001 | Nenávidím a miluji |
1984 | Princ a Skřivánek |
Knížka byla velmi pěkně napsána. Ze začátku mě moc nezaujala, protože to není můj styl, dlouho jsem ji odkládala. Ale doporučila mi ji babička a tak jsem si řekla, že to za to stojí. A opravdu. Sto stránek uběhlo jako nic a příběh byl dojemný. Doporučuji!!