Vítězný oblouk

23.12.2012

Krásná knížka, silný příběh plný emocí ze smutné doby a plná myšlenek a moudrých slov. Moc se mi líbila mj. řeč ze str. 121: ,,Nepřerušuj mě pořád. Pij, mlč a žij, ty vrahu se skalpelem. Podívej se, co se z nás stalo ! Pokud vím, jen staří Řekové měli bohy pití a radosti ze života: Bakcha a Dionýsa. My máme místo toho Freuda, pocity méněcenosti a psychoanalýzu - strach z příliš velkých slov o lásce, a příliš velká slova v politice. Žalostné pokolení !" Morosov mrkl.

14.11.2012

Můj druhý a asi poslední Remarque....ano, kniha má určitě své hodnoty, ale přijde mi, že jsou si ty knihy až moc podobné....a tím mi chybí u autora rozmanitost....možná za nějakých 10 let si přečtu další...

10.11.2012

jedna z nejsilnějších knih, co jsem četla. navíc jsem tenkrát byla v Irsku a zrovna v době atentátu na Dvojčata, mimo domov, stejně jako hlavní hrdina... pod vlivem děje jsem se opravdu bálla, že zase přijde válka..

29.08.2012

První kniha od tohoto autora a musím říct, že mě zaujala. Měla jsem ji přečtenou během tří dnů a dost mě obohatila, uvidím, zda-li budu mít stejné pocity i při jeho další tvorbě.

26.06.2012

Remarque je můj nejoblíbenější autor a tak jeho knihy mohu hodnotit jen v tom nej světle...Vítězný oblouk je kniha,která nás donutí zamyslet se nad tím,co mi dnes vlastně řešíme..?.A tenkrát lidé měli doopravdy problémy s velkým P.Popsání problematiky v nelehkou dobu a každodenní strach a žíti v nejistotě,schovávaní a doufaní,že se vše v dobré obrati...Klobouk dolů jak to autor dokázal bravurně popsat.Super.....

09.06.2012

Vítězný oblouk je za mě nejkrásnější kniha od Remarqua.Mám ji přečtenou během 12 let celkem třikrát...vždy jedním dechem.Je to jediná kniha,která má ode mě podtržené ty nej pasáže a v téhle knize je jich opravdu mnoho.Určitě doporučuji si ji přečíst a před Remarquem smekám.

25.04.2012

mám pocit že si to někdy znova budu muset přečíst ale myslím že podle některých knih natočili český filmy a vystihly i postavy a děj filmu.

05.12.2011

Opět silný příběh plný emocí. Člověk po přečtení Remarqueových knih dost věcí přehodnotí.

29.09.2011

Příběh ze smutné doby, člověk se snažil nějak protloukat a nezbylo mu než brát věci tak, jak jsou. Knížka je to dobrá, ale rozhodně ne oddechová na dovolenou.

29.07.2011

Pro mne je to jednoznačně nejlepší kniha od Remarqua, zkrátka kniha, která mne nejvíce zasáhla a pamatuji si snad každou stránku, což se o jiných jeho knížkách zase až tak říct nedá, některé mi dokonce dost splývají. Navíc je to moje úplně nejoblíbenější kniha vůbec. I při vzpomínkách cítím tolik emocí...

19.03.2011

Nepokrytě Ravicovi závidím, jakou se stal pro Joan personou. Dlužno dodat, že právem. Byl to opravdový formát. Remarque brilantně vykreslil charaktery obou postav a přitom jim ponechal tolik nevyřčeného tajemna. Hned po prvním přečtení knihy jsem začal považovat calvados za vyjímečné pití. Také já souhlasím s "pajonkem", že je to autorova nejlepší kniha.
Nemám rád sentimentální příběhy, ale na tento titul se hodlalo podívat i pár zvědavých slz, cože mě to vlastně tak bere...

20.02.2011

Skvělá kniha plná moudrých myšlenek. Jedna z mých nejoblíběnějších knih- takových, co jsem přečetla jedním dechem!

30.11.-0001

Příběh doktora Ravica jsem opravdu prožívala, jen mi trochu vadí, že všechny knihy Remarqua jsou hodně podobné, takže někdy musím popřemýšlet, co a kdo v určité knize byl. Trošku vybočují z řady knihy Nebe nezná vyvolených a Stíny v ráji.