Vítr čekající na déšť
Robert Neubert
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/125769/vitr-cekajici-na-dest-125769.jpg
3
6
6
Příběh románu, jehož převážná část se odehrává v Mariánských Lázních, přináší pohled na život očima hlavního hrdiny - třiatřicetiletého Martina, který je unaven prací i svým soukromým natolik, že odjíždí do naprostého klidu, do lázní. Tam díky prostředí i času má možnost pozorovat lidi i více poznat sám sebe. Zde se postupně potká s několika postavami, z nichž některé mu zcela změní život. Lehkým písmem, humorně i sarkasticky, nabízí ukázku na fenomény i klišé dnešní doby. Na absurdity současnosti založené na denních nástrahách malých či větších podvodů, lží či milosrdných pravd. Román slibuje zábavnou, humoristickou četbu, jejímž hlavním posláním je zvítězit nad šedivostí všedního dne. Motto knihy je věta : „Neberte život tak vážně, stejně bude nakonec všechno jinak!“.... celý text
Romány Literatura česká
Vydáno: 2012 , KlikaOriginální název:
Vítr čekající na déšť, 2011
více info...
Přidat komentář
Knížka zaujala názvem, obálkou i popisem, ale nakonec jsem z ní měla pocit lehkého zklamání. Některé pasáže jsou vtipné a člověk se pousměje, jak trefně je autor popsal. Celkově je ale text přehuštěný, plný zbytečných podrobností, nesmyslných odboček a nicneříkající vaty. Písmo a řádkování namačkané na sebe plusové body taky nepřidají a těžkopádnost textu jen zhoršují.
Své čtenáře si kniha nejspíš najde, ale pokud nezaujme prvních pár stran, nemá smysl ve čtení pokračovat a doufat, že to pravé bude v textu někde dál.
Netradiční a originální kniha, s jejímž hodnocením jsem hodně váhala. Jedná se v podstatě o příběh psaný formou fejetonu nebo série fejetonů. Autor má smysl pro humor, vystihuje vtipně a trefně různé lidské typy kolem nás a skládá zde i hezkou poctu Mariánským Lázním. Velmi pěkná je také grafická úprava knihy a obálka. Moje hlavní připomínka je ta, že kniha působí dojmem amatérského díla, které neprošlo korekturami. Autorovi se často daří velmi humorné a trefné obraty, ale občas se do vlastní věty zamotá a vznikají kostrbatá, někdy i nelogická souvětí. Rušivě na mne působilo "nápadně nenápadné" podsouvání hrdinových (potažmo autorových) politických preferencí. Překvapil mne i samotný závěr, který jako by k danému žánru ani nepatřil. Přesto jsem se u četby docela dobře bavila, a to není málo!
Vítr čekající na déšť
Toto mne zcela minulo. Kniha o jakémsi pětatřicátníkovi, který má ale myšlení sedmdesátníka. Nevím, jestli to dělá prostředí lázní, kde jsou převážně stáří a nemocni... S tímto člověkem bych se seznámit nechtěla. Nejtrefneji bych se ho zbavila hláškou " Vrať se do hrobu ".