Vivienne Westwoodová
Vivienne Westwood , Ian Kelly
Živoucí legenda, královna módy a punku. První autorizovaný životopis módní ikony – všechno naplno, bez příkras, bez cenzury. Až na dřeň. Holka z chudé dělnické rodiny narozená do šedi severoanglického maloměsta. Zdá se, že nic jiného než nudná práce řadové učitelky ji nečeká. A přesto v téhle drobné blondýnce tikala časovaná bomba, která s parádním rachotem vybuchla. Spolu se svým výstředním partnerem Malcolmem McLarenem otevírá začátkem sedmdesátých let v Londýně butik, jenž se stane kolébkou úplně nového fenoménu jménem PUNK. Dveře si tu podávají motorkáři, lehké děvy, vyznavači sadomasochismu i fetišismu. Vivienne hýří šílenými nápady budící nadšení. Rve oblečení na kusy a zase sešívá, spojuje ho řetězy a spíná dnes už legendárními spínacími špendlíky. Na potrhaná trika píše provokativní či perverzní slogany, šije modely z pytlů i erotické oblečky z latexu. Z předváděcích mol duní rebelská muzika Sex Pistols a New York Dolls, v Anglii se rodí kulturní revoluce. Divoška, rebelka, buřička proti konvencím a puritánství, přítelkyně topmodelek Naomi Campbellové a Sarah Jessiky Parkerové. První punkerka na světě, dáma vyznamenaná řádem Britské říše. Ekologická aktivistka věnující tisíce liber a nekonečné úsilí záchraně deštných pralesů. Matka dvou synů, babička, divoška s nepřehlédnutelným sex appealem ještě v sedmdesáti. To všechno je Vivienne Westwoodová a tohle je její příběh. Dnes má Viviennin módní dům pobočky po celém světě a jejími nápady se inspirují (a ochotně to přiznávají) i tak slavní návrháři, jakými jsou Karl Lagerfeld či Jean Paul Gaultier.... celý text
Přidat komentář
Biografie jedné z neprogresivnějších návrhářek všech dob, která se svým nápadem a odvahou vyrovná začátkům Coco Chanel. Tahle zrzavá děva si zachovala praktickou stránku i v dobách, kdy se u ní v ateliéru střídala punková smetánka své doby. Její smysl pro pop kulturu a zároveň odvaha šokovat z ní udělala ikonu. Biografie nám věrně líčí nelehké začátky ale zároveň touhu jít proti nalinkované budoucnosti. Vzpoura, kterou v sobě Vivienne Westwoodová měla, ji přivedla až na největší přehlídková mola. Zaslouží si obdiv nejen za svou schopnost riskovat ale také za svou neuvěřitelnou pracovitost, kdy se nenechala strhnout svým okolím, které představovalo absolutní protipól její pragmatičnosti. Spojovala je kreativita a nadhled, který Vivienne zužitkovala ve svém podnikání. Kniha je poměrně obsáhlá a místy nezajímavá, je v ní ale celá řada úchvatných fotografií i dialogů s touto návrhářkou, které vnesou světlo do její osobnosti. V závěru velmi čtivá a inspirativní.
Před čtením to byla Westwoodová, zrzavá extravagantní punkerka, teď je to Vivienne, smělá inteligentní bytost, která se nebojí skrze svou tvorbu vyjadřovat ke světu a škůdcům. Tahle kniha mi v mnohém otevřela oči, ale prospěly by jí nůžky a trochu prostříhat.
Velice zajímavá biografie doplněná řadou pěkných fotografií, ALE! Dokonale ji bohužel zmršil český překlad, který trpí na častou doslovnost či chyby. Angličtina je živější jazyk, a tak si dokážu představit, že volnější styl, uplatňovaný především u výroků Westwood, tu mohl fungovat. Překládání takřka každého povzdechnutí působí v češtině ale rušivě a neprofesionálně. Když poté překládám odbornější text, asi by to i chtělo, abych si k dané problematice něco zjistila. V době Google a Wikipedie nemůže být nic jednoduššího. Když je tedy řeč o "coveru No Fun", není to žádný "obal No Fun", ale jednoduše "cover(verze) No Fun". A Sex Pistols taky nevydali žádné "Jubilee", ale prostě hráli na "jubileum" královny. To jsou jenom takové příklady namátkou, co mi zůstaly v paměti, ale bylo jich tam víc. A našla jsem je pouze jako starý fanda Pistolí. Ani nechci vědět, jaké další faktické chyby v celé knize byly, ale já je už jako neznalá nepostřehla. Je to opravdu škoda. Publikace je to jinak opravdu poutavá a zaujmout dokáže i člověka, kterému svět módy nic neříká.
Na knihu jsem narazila v knihovně, zaujala mě, tak jsem se do ní pustila. A dopadlo to- jak to říci- špatně. Část, ve které se spisovatel věnoval dětství a dospívání Vivienne byla zajímavá a poutavá, ale jak jsem se dostávala dál a dál, kniha pro mě byla prakticky nečitelná. V knize se objevuje sled neznámých jmen, kolikrát i nepodstatných. Dále spisovatel na několika stránkách popisuje dokola to samé (jaké pocity vkládá do modelů, jaká je Vivienne, co tím vším chce říci, jaké je poselství). V takovém chvalozpěvu jsem se až ztratila a po chvíli mi došlo, že otáčím stránky, a kniha mi nic nedává, nerozumím jí. Nedělám to často, nedělám to ráda, ale knihu jsem vrátila nedočtenou.
Bohužel mám s knihou stejný problém jako Shindy. Asi tak do půlky super čtení, zábava, stránky se otáčely pomalu samy. Ale teď už jsem skoro na konci a nemohu se dokopat k tomu, abych knihu konečně dočetla.
Ohledně módy a modelů jsem použila tatíčka googla a musím říct, že některé věci se mi líbí a některé bych na sebe nevzala ani na venčení psa, a to venčím psa doopravdy velmi domácky oblečená... Ale o tom to asi je, na mole vydat extravaganci a všechny své "sny", a pak modely upravit, aby byly vhodné i k nošení...
Také mě zaujalo, že i když byla několikrát úplně na dně, vždy se dokázala odrazit a znovu prorazit, a to hlavně díky své pracovitosti a houževnatosti.