Vize Gerarda
Jack Kerouac
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/484471/bmid_vize-geralda-n2L-484471.jpg
4
71
71
První a nejdojemnější kapitola fiktivního Kerouacova životopisu, „Duluozovy legendy“, kterou psal v podstatě celý život, protože látkou i palivem jeho psaní vždy byly vlastní, intenzivně prožívané zkušenosti. Vize Gerarda jsou tím, co si Jack Kerouac – či jeho prozaické alter ego Duluoz – pamatuje o svém bratrovi Gerardovi; je to sled výjevů, vizí či vidění, detailů přetvořených v básnickou pravdu, střípků viděných očima dítěte, matných vzpomínek na milovanou, důvěrně blízkou, andělskou bytost, kterou odvedla z jeho života smrtelná choroba, když bylo Gerardovi devět let a Jackovi pouhé čtyři roky. Knihu napsal Kerouac během dvou týdnů v roce 1956, ve stejném roce, kdy rozepsal Anděly zoufalství a dokončil Tristessu, a jako by v ní utíkal ke vzpomínkám na dětskou čistotu a nevinnost, na šťastná léta prožitá po boku milujícího a milovaného bratra, kterého vidí jako svého prvního učitele.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2023 , ArgoOriginální název:
Visions of Gerard, 1963
více info...
Přidat komentář
Kniha zabudnutá v polici takmer štvrťstoročie sa mi dostala do rúk po prvýkrát. Smutný, intímny úsek autorovej histórie zvečnený jeho osobitým štýlom. Momentálne mi síce kniha nesadla do nálady, no som si istý, že v budúcnosti po nej opäť siahnem. Verím, že mi to nebude zas trvať tých 24 rokov.
Přiznávám, že po Na cestě, jsem byla touto knihou trochu zklamaná. Chápu, že autor asi neměl v úmyslu napsat bestseller a že kniha má spíše nějaké osobní poselství. Něco, co Kerouac potřeboval vyjádřit. Je to hodně osobní příběh, který se prostě nemusí líbit každému.
Áno, je pravda, že Kerouaca milujem. A viem, že nie som objektívna pri udeľovaní hviezdičiek pri jeho knihách. Ale objavila som ho v čase, keď som to potrebovala a ovplyvnil ma na celý život. Túto knihu som dostala ako darček od mojej sestry a dlho som plakala od šťastia.
Do teď jsem četl pouze Kerouakovy knihy ze života na cestě a musím bohužel říct, že tato kniha mě nenadchla. Na můj vkus až příliš křesťanské, častokrát je zmiňován Avalokitešvára, ale bohužel já v tom viděl pouze náboženský obraz Ježíše. Kdyby mi nebylo líto vyhozených peněz, tak bych tu útlou knížečku asi ani nedočetl, ALE udělal bych chybu. Na posledních stránkách po Gerardově smrti si mě opět získal poetičností svých slov a vizí, bohužel to ale nestačilo na to, abych měl chuť si tohle dílko znovu přečíst.
V dobách, kdy jsem Kerouaca četl a miloval a toužil žít, tak jak on psal, se mi do rukou dostal i tento něžný a milý příběh. A musím říct že to nebyla ta správná doba. Kerouac v něm předvedl protipél Big Sur, který je jeho největším experimentem a já se nemohu dočkat, až si tuto přečtu znovu a snad ji ocením lépe.
Autorovy další knížky
| 2005 |  Na cestě |
| 1984 | Mag |
| 2008 |  Dharmoví tuláci |
| 2005 | Andělé zoufalství |
| 2009 | A hroši se uvařili ve svých nádržích |
Spíše než kniha je to knížečka o pár letech Kerouacova dětství. A myslím, ze vznikla proto, aby si Jack uchoval vzpomínku na staršího bratra, spíše brášku. Čtení není jednoduché, ať pro zvolené téma nebo pro způsob psaní. Střídají se zde matné vzpomínky, sny, vize a domýšlené situace. Hodně zmiňuje Krista, anděle a smrt. Smrt je druhá strana mince, které říkáme život. Výborný je doslov, kde je tento smutný text uveden do některých kontextů. A na úplný závěr je popsána partička pokeru. To je optimistický konec.