Vladimír Beneš: Mé cesty do hlubin mozku
Vladimír Beneš , Martin Moravec
Upřímná zpověď našeho nejznámějšího neurochirurga. O životě, smrti, naději i zázracích moderní medicíny. Co vše víme o mozku? A co o něm naopak nikdy vědět nebudeme? Proč mozek jako jediný orgán nebolí? Dokážeme předejít těžkým nemocem, jako jsou parkinson, alzheimer, mrtvice či mozkové nádory? Má se těžce nemocným lidem podávat tvrdá pravda, nebo milosrdná lež? A měl by člověk dostat možnost sám se rozhodnout, že už nechce žít? Knižní rozhovor s lékařem, který provedl již přes osm tisíc operací a ve svém oboru patří k nejlepším na světě. V názorech je přímý a někdy i provokativní. Zároveň se nebojí přiznat, že chirurg má kromě sebevědomí často i strach. Při operacích mozku totiž o životě a smrti rozhodují milimetry. „Strach je u chirurga přítomný celou dobu zákroku. Musí být. Kdybych ho neměl, je něco špatně, asi jako by umělec řekl, že nemá trému. Chirurg beze strachu je pro pacienta obvykle nebezpečnější než vlastní onemocnění. Strach, obava, respekt, každý tomu může říkat jinak. Když tyhle pocity nemáte, ublížíte, protože vás najednou nemá co zastavit. S nadsázkou říkám, že i opici naučíte operovat, ale už ne neoperovat. Strach je brzda, která člověka donutí udělat zákrok bezpečně. A když skončíte, přijde odměna. Úleva. Radost. Pýcha. Žádná únava. Když dooperuji, mám stejný pocit, jako když Jirkovi Lábusovi skončí premiéra, padá opona a lidé tleskají. Nebo jako když dá Messi gól. Jen s tím rozdílem, že u nás na sále je to bohužel bez potlesku.“ Beneš poutavě vypráví o pacientech, doktorech, mozku samotném, lékařské etice, víře, eutanazii, výčitkách, radosti, lékařských seriálech, úplatcích ve zdravotnictví, studiích za minulého režimu, ale i o tom, jak dnes po světě jezdí lovit brouky s kamarádem Oldřichem Kaiserem.... celý text
Přidat komentář
Tohle byla v pořadí již pátá kniha od MM - opět suprové počteníčko - těšila jsem se na každou další kapitolu - otázky a odpovědi měly "hlavu a patu" - jdu do další z jeho knih - Marek Dvořák mezi nebem a pacientem. Všechny knihy doporučuji.
Opět skvělá kniha od pana Moravce. Pan Beneš možná působí sebevědomě, ale to mně vůbec nevadí, protože patří k nejlepším ve svém oboru. Za mě je to sympaťák, který k medicíně přistupuje s pokorou, kreativitou a vášní. Jeho vyprávění mělo hlavu a patu. Víc takových knih, prosím.
Četla se poměrně těžce, neubíhala a několikrát jsem ji odložila, což se ale vzhledem k tématu a odborným výrazům dalo čekat. Z Moravcovým knih mě tato nadchla nejméně. Pravděpodobně tím, že k neurochirurgii nemám vztah. Ale jinak za mě pěkný počin, jako celek se mi kniha líbila.
AUDIOKNIHA: Tento počin se mi četl o něco hůře. Ačkoliv se autor i zpovídaný lékař určitě snažili, odborná lékařská terminologie, co v knize zazněla, udělala celý počin méně... No, zkrátka mě bavil s menší intenzitou než jiné autorovy knihy. Ale za přečtení určitě stojí. Dozvíte se tam pár zajímavých informací a osobnost pana lékaře může být pro někoho také dost lákavý důvod, aby vzal knihu do ruky. Celou dobu jsem si říkala, že jeho sebevědomí bych chtěla mít... Každopádně pan Jiří Langmajer vše skvěle namluvil.
Tato kniha mi nešla číst tak snadno. Bylo tam na mě dost odborných termínů. Každopádně pan Beneš je zajímavý člověk a jsem ráda, že jsem si knihu přečetla.
Toto byla moje třetí kniha od M. Moravce. Před tím jsem četla rozhovor s M. Dvořákem a J.Marešem, ze kterých jsem byla nadšená a velmi jsem se těšila na další. Bohužel jsem asi byla hodně zmlsaná a tak přišlo trochu zklamání. Vůbec ne ze stylu knihy, opět perfektně vedený rozhovor, zajímavé otázky,... Spíše je to o tom, že mi zcela nesedl pan docent. Relativně dost odborné mluvy a popisy operací mně nevadili. Je vidět, že chirurgii a svoji práci miluje.
Pan docent mi připadal trochu sebestředný, místy arogantní, egoistický,... Jako před špičkou v neurochirurgii před ním smekám a má můj obdiv, ale jako s člověkem bych s ním pravděpodobně nevycházela, s hodně názory bych nesouhlasila. Jako špičkový chirurg určitě má nárok na takové sebevědomí, ale na mě tady toho ega bylo opravdu hodně. V předchozích knihách jsem takový pocit neměla, i když jak M.Dvořák tak i J.Mareš jsou dle mého také špičky ve svém oboru.
Práce pana doktora Beneše patří k těm výjimečným a on je i jako člověk výjimečný. Někomu by možná připadal namyšlený, sebestředný, ale to by pak nemohl svoji práci vykonávat a rozhodovat se i v krajních situacích, kdy se rozhoduje o dalším životě pacientů, o kvalitě i délce jejich dalšího života. Nelze než jej obdivovat…
Moje třetí knížka od pana Moravce a zase super . Dozvěděla jsem se spousta zajímavosti určitě doporucuju .
Skvělě vedený rozhovor, velmi zajímavě rozebrané operace mozku. Na panu doktorovi je vidět, že má vysoké sebevědomí, ale to k jeho povolání prostě patří. Fajn čtení.
Kniha byla opravdu moc zajímavá. Nejvíce zajímavé mi přišly části, ve kterých se rozebíraly operace nebo mozek jako takový. Bohužel mi ale v ostatních částech přišel pan doktor docela cynický a někdy až arogantní. Tento špičkový neurochirurg má na to asi vlastně nárok, ale mě to bylo prostě nějak nesympatické. Z profesního hlediska to chápu, z toho lidského to na mě ale působilo trochu zvláštně. Sráželo to u mě celkový dojem z knihy. Knihu tedy hodnotím jako průměrnou.
Poslouchala jsem jako audioknihu a nemohu si to vynachválit, navíc v podání Jiřího Langmajera. Poslouchalo se to skvěle, některé pasáže byly samozřejmě zábavné více a některé méně, ale rozhodně doporučuji. Člověk aspoň nahlédne do "mozku" našemu nejlepšímu neurochirurgovi. Určitě bych uvítala více knih v tomto stylu o našich dalších největších nejen lékařských kapacitách.
Souzním s některými názory stran rozpačitosti na začátku knihy. Říkala jsem si "á, pozor, povýšené ego", ale ne, není to tak. Jde o člověka s vlastním objektivním názorem, příběhem a vizí. V některých částech mě mrazilo, třeba u popisů operací, jindy jsem se smála. A ten průchod fantazie při cestách za brouky. To co říká o českém zdravotnictví je přesně to, co jsem poznala během cest po světě - opravdu se máme dobře a měli by jsme být vděční za to, že máme možnosti..
K jedné mojí kolegyni chodil na jejím bývalém pracovišti na konzilia a ještě když ho neznala, tak se prý ptala co je to za dědka..
Všechny knihy z této série jsou velmi zajímavé. Doktor Beneš je stejně jako Marek Dvořák tak trochu cvok, oba potřebují k životu spoustu adrenalinu, byť každý v trochu jiné formě.
Velmi sympatické a přitom srozumitelné vyprávění. Moc pěkně mluví hlavně o tom, jak důležité je znát míru, vědět nejen kdy operovat, ale hlavně kdy si zbytečně nehrát na hrdinou a neoperovat. A míra je to, co nám v dnešní době hodně chybí, zatímco jsme často tlačeni to onoho nesmyslného a zbytečného "hrdinství".
Opět zajímavý rozhovor (vedený Martinem Moravcem), tentokrát s nejznámějším českým neurochirurgem prof. MUDr. Vladimírem Benešem, DrSc. Patří mezi špičky na světě. Rozhovor dává nahlédnout do vztahů pacient - lékař, nahlédneme do života v nemocnici, seznámíme se s nejsložitějším orgánem našeho těla - s mozkem. Jaká je (či měla by být) etika v medicíně a také nahlédneme do soukromého života. V poslední kapitole se pak hovoří o doktorech obecně a také o českém zdravotnictví.
Pro mě byla velmi zajímavá kapitola o operacích mozku a zvláštní zálibě - cestování spojené se sběrem brouků.
Shrnuto:
Jedna neobyčejná cesta kluka (s výchovnými problémy) až na vrchol, mezi světově uznávané kapacity v oboru neurochirurgie. Sebevědomí vysoké, názory přímočaré bez přikrašlování, charizma. Pod drsnou skořápkou však silný, vyrovnaný a citlivý člověk.
Po četbě rozhovoru s p. Heclem a p. Marešem byl tohle pro mě docela sešup. Což o to, rozhovor byl veden skvěle, i se dozvíte mnoho zajímavého z oblasti neurochirurgie, ale mnohé názory pana doktora... Možná mlčeti zlato, to ego je přebujelé, sympatie vůči jeho osobě klesaly. Může za to fakt, že své názory např. na rodinné soužití, výchovu dětí apod. podával jako jedině správné a vše ostatní je špatně. Nezlobte se na mě, ale říct, že když dítě do ničeho nenutím a je samo sebou, tak je to ohavnost první kategorie... Tak a teď si určitě spravím chuť p. Dvořákem.
Po této knize jsem šáhla až po přečtení pana Mareše a pana Dvořáka. Musím říct, že z těchto tří se mi líbila asi nejméně. Samozřejmě opět velmi zajímavý člověk, který je odborník a mistr svého oboru. Ovšem ego z knihy přímo stříkalo. Pan profesor má jistě nárok, ale tento dojem jsem u předchozích knih neměla i když by vlastně pánové také měli nárok. Nebylo mi to sympatické, takže se mi kniha četla o něco hůře než předchozí, ale i tak byla velmi zajímavá a poučná.
Čtivá kniha a zajímavý rozhovor s naším předním neurochirurgem. Některé kapitoly mě bavily více, jiné méně, ale rozhodně to bylo zajímavé nahlédnutí do života takové lékařské kapacity.
Poslouchala jsem jako audio knihu, za mě super rozhovor s jedním z našich nejlepších neurochirurgů.
Štítky knihy
lékařské prostředí rozhovory mozek neurochirurgie populárně-naučné publikace neurochirurgové
Po přečtení knižního rozhovoru s Markem Dvořákem, z kterého jsem byla nadšená, jsem se rozhodla, že si přečtu i další knihy Martina Moravce. V knihovně byla zrovna volná kniha o Vladimíru Benešovi, a tak jsem se do ní pustila. Dlouho jsem během čtení přemýšlela, jestli mi je pan profesor sympatický nebo není. A došla jsem k závěru, že příliš není, z té lidské („emoční“) stránky. I názorově se ve většině témat dost rozcházíme. Bezpochyby je to kapacita v oboru neurochirurgie, tyto kvality mu rozhodně neupírám, a jsem ráda, že někoho takového v ČR máme. Pan Beneš je bezesporu sebevědomý muž, ale věřím, že na někoho může jeho sebevědomí působit spíš jako arogance. Tento rozhovor pro mě bohužel neměl takový spád a lehkost jako u Marka Dvořáka, byť se též jednalo o tematicky zajímavé čtení. V části „O mozku“ pro mě byly, jako pro laika, odpovědi mnohdy dost podrobné a zdlouhavé, občas jsem se ztrácela v pojmech a chvílemi mě to až nebavilo číst. Nejlépe se mi četly asi poslední dvě část „O životě“ a „O doktorech“. Slabší 4*.