Lastovičky a amazonky
Arthur Ransome
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/394208/mid_lastovicky-a-amazonky-ad7-394208.jpg
5
479
479
Vlaštovky a Amazonky série
1. díl >
Deti Walkerovcov - John, Susan, Titty a Roger - trávia prázdniny v Cezmínovom háji pri jazere. Ich otec námorník je práve na Malte. Jazero brázdia na plavidle, menom Lastovička. Sestry Nancy a Peggy Blackettové, ktoré bývajú pri jazere, majú loď menom Amazonka. Medzi posádkami oboch lodí sa vedie boj o ostrov Divokých mačiek, aby sa rozhodlo, kto povedie výpravu proti strýkovi Jamesovi Turnerovi alias kapitánovi Flintovi. Amazonky síce strýčka považujú za spojenca, ale pretože sa v hausbóte venuje písaniu svojich pamätí, nie je s ním toto leto žiadna zábava. Walkerovci vyhrajú - Titty sa podarí husársky kúsok - zároveň ale dôjde k vykradnutiu hausbótu a obvinenie padne na štvoricu súrodencov.... celý text
Literatura světová Dobrodružné Pro děti a mládež
Vydáno: 1966 , Mladé letáOriginální název:
Swallows and Amazons, 1930
více info...
Přidat komentář
Autor patřící do dětského základního vzdělání:)) Poutavé, laskavé, dobrodružné.
Asi před pěti lety se mi dostala do ruky kniha od Františka Novotného - Za tajemstvím Vlaštovek a Amazonek, a tak jsem poté přečetl tentokrát všechny mně dostupné Ransomovky a připomněl jsem si, jak jsou kouzelné.
Bezvadná dobrodružství party dětí, která jsem přečetla snad všechna. Dodnes si pamatuju skoro všechno. A to jsem je četla když mi mohlo být tak 12-13...
Ransomeovky jsou knížky mého mládí, milovala jsem je a četla pořád dokola. Konečně přišel čas, kdy je můžu předčitat svému synovi ( který mi připomíná malého Rogera), tak jak jsem o tom jako malá snila. Dalším splněným snem je zkusit si plachtění na vlastní kůži- pojmy jako kosatka, ráhno, kormidlo, křižovat už nezůstaly jen na papíře, ale dostaly zcela konkrétní podobu, tvar, chuť. Sice na Orlíku, nebo na Lipně, což se s Conistonským jezerem nedá srovnávat, ale i tak -je to nádhera, vážně, zkuste si to taky, jestli můžete. A jestli ne, tak se nechte pohltit příběhy Vlaštovek a Amazonek a nebudete litovat...
Z nostalgie musím jednou za pět let přečíst. Tentokrát přímo na místě dění, u jezera Coniston, s výhledem na Peel Island. Knížka má pro mě kouzlo stále stejné, i po těch letech.
Další z knížek mého dětství. Ransomovky jsem přečetl snad všechny, bylo to zkrátka něco, co jsem tou dobou hledal. S hrdiny jsem se dokázal snadno ztotožnit. Nebylo tam žádné přehánění, jen čistě dětské "války" a dobrodružství, podané velice milým, poutavým stylem.
Jedna kniha je lepší než druhá a člověka neomrzí. A Boj o ostrov byl pro mě vedle Trosečníků z Vlaštovky a Záhadnými vodami nejlepší díl série.
V současné době by mě kniha asi už moc nebavila, ale aspoň z nostalgie musím dát pět hvězdiček.
Moje nejoblíbenější ze všech Ransomovek, četla jsem ji od dětství dodnes několikrát a občas si představuji ten kout světa... Jako dítě jsem to nevnímala, nyní v dospělosti mě překvapuje, jak je příběh starý (odehrává se před válkou), a přitom by se klidně mohlo všechno dít i dnes...
Amazonky a Vlaštovky mě provázely celé dětství, a já milovala. Všechny knížky od Ransoma jsem si pěkně schovala a nikdy je nikomu nedám. Možná jednu svým dětem, když budou hodně opatrné! :)
Arthur Ransome
Stanovil jsem si, že u mých nejoblíbenějších autorů, budu dávat 5 hvězdiček jenom té jedné, té nejlepší. Samozřejmě, ani Ransome nemá (z mého osobního pohledu) všechny knížky na těch 5. Přesto mám v tomto okamžiku velký problém jak rozhodnout která z jeho knížek je ta nejlepší. Prostě docházím k názoru, že těch nejlepších má povícero. Tak jsem zatím vybral tu úvodní, a postupně budu (už po mocté) číst znovu ty další. Jen mám pocit, že těch 5 hvězdičkových bude ještě mnoho. Tato knížka a mnohé další z jeho knih jsou takové ty vlídné léčebné knížky, po kterých sahám pravidelně když je mi smutno, nebo se mi prostě po nich zasteskne.
Jako puberťák jsem tuhle knihu milovala a četla několikrát. Od té doby toužím plout na lodi a jet se podívat do Lake District:)
Jsem ráda, že jsem se ke knížce díky Čtenářské výzvě vrátila, příběh jsem si samozřejmě pamatovala, ale rozhodně jsem jako malá neocenila charaktery dospělých postav a celkovou vtipnost knížky, která pro dětské čtenáře není patrná :-). Asi si budu muset projet celou řadu znovu :-D.
Lehoučký prázdninový příběh. S ním se mi připoměl i jiný táborový příběh z českého prostředí - Ostrov přátelství od Miloše Zapletala, který se nám s dětmi líbil.
Prostě nejlepší a nejčtenější kniha mého dětství, spolu s dalšími od tohoto báječného autora. Když jsem trávila prázdniny na přehradě u dědy, objevovala jsem zátoky na pramici a kreslila si námořní mapu. Prostě srdcovka :)
Jedna z mých nejoblíbenějších knížek. Ani nevím, kolikrát jsem tatínka prosila aby mi ji přečetl. Hrozně moc mě bavila. Boj o Ostrov divokých koček mi připomínal řádění mě s bráchou na prázdninách.
Tož to já sa ztotožňuji s Peggy :-) Ale taky mi tak říkal málokdo. V dětství byla tato kniha společně s Trosečníky z Vlaštovky a Záhadnými vodami ta nejlepší na prázdniny.
Moje nejoblíbenější dětská četba. Dodnes nostalgicky vzpomínám, jak jsem si šetřila peníze z kapesného a od babiček a kupovala si v antikvariátu Ransomovky. A snažila se protlačit, aby mi kamarádi říkali Titty (nikdy se to moc neujalo) :).
Jsem na tom podobně, jak píše qwill. Nejprve jsem Ransomeovy knihy přečetl sám, pak jsem je četl oběma dcerám, a to nikoliv jednou :-), a teď se k nim zase vracím sám :-). To kouzlo pro mne z té knihy nikdy nevyprchalo :-)
ani nevím, kolikrát jsem ji četl - a před dvaceti lety dětem po večerech i nahlas, než se naučily číst a celou sérii si pak přečetly už sami.
Filmové zpracování je neskutečně skutečné... a docela věrné. Pět hvězdiček je málo.....
Štítky knihy
děti pro děti zfilmováno ostrovy dětský hrdina rozhlasové zpracování dětská dobrodružství plachtěníAutorovy další knížky
| 1959 |  Boj o ostrov |
| 1988 | Trosečníci z Vlaštovky |
| 1958 | Zamrzlá loď kapitána Flinta |
| 1964 | Holubí pošta |
| 1961 | Petr Kachna |
Jako dítě jsem nejen tuto knihu, ale celou sérii Vlaštovek a Amazonek milovala. Naplňovala mého dětského neposedného ducha touhou po dobrodružstvích. Snila jsem o plachtění a o rodičích, kteří by mě tolik chápali, jako ti literární. Jedny z mála knih, které jsem četla několikrát.