Vlčí slina
Svatava Antošová
Sbírka současné severočeské autorky a publicistky tvoří souvislou básnickou trilogii, která průběžně vznikala v letech 1996-2006. Celou skladbu lze chápat jako podobenství o počátku i konci lidské existence. Snad v každé ze tří částí vystupuje smrt, která je v autorčině podání zosobněním krutosti, zmaru a zániku. Ponurou atmosféru navozuje Antošová hned v prvním oddílu, kde v jakémsi zásvětí, pojmenovaném "sarkoles" a obohaceném negativními, téměř mytologickými prvky, žije "sarkomuž" a "sarkožena". Není přesně definováno, zda dítě, vstupující na scénu v druhém dějství bylo počato z jejich vztahu, každopádně to pro celkové vyznění poémy není podstatné. Mnohem důležitější je zde role sedmi sudiček, které tohoto človíčka nejenže neochrání na jeho budoucí pouti životem, avšak samy navíc drastickými způsoby bídně zahynou. V samotném závěru se sice autorka pokouší vzkřísit vztah mezi mužem a ženou, činí tak ovšem stylem a jazykem, které vedou k absolutní citové devalvaci a k rozkladu lidského nitra a duše.... celý text
Přidat komentář
Štítky knihy
česká poezieAutorovy další knížky
2005 | Nordickou blondýnu jsem nikdy nelízala |
2004 | Dáma a švihadlo |
1990 | Ta ženská musí být opilá! |
2007 | 7edm 2007 |
1989 | Říkají mi poezie |
Svatava Antošová (1957) je brilantní básnířka, poněkud drsný styl samozřejmě nemusí všem vyhovovat. Velkým plusem je přidané CD, kde slyšíme Antošovou na vlastní uši, skvěle doprovázenou klávesami (Martin Bechynský) a trubkou (Ota Chalupný).
Mlčení v slovech
proniká až do pohlaví
Muž hledá dům
a žena o dlaň
miluje se
Nic z toho není
Otelké nohy
lásku neunesou
ps - neobvyklý tvar knihy mi trochu vadil