Vlčice
Tereza Schillerová
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/497784/bmid_vlcice-z4m-497784.jpg
4
62
62
Všechny to aspoň jednou za život zažily. Nepříjemné setkání s vlčicí. Může se vyklubat z šéfky i z dobré kamarádky. I z žen ve vlastní rodině. Julie o tom ví své. Nával vzpomínek ji přepadl při pohřbu její matky. Ženy v její rodině si po celé generace předávaly velmi těžké břímě. Trpěly, ale nevěděly proč. Nebo si to nechtěly připustit. Všechno zakopávaly pod koberec. Julie je během dětství vystavena soustavnému psychickému deptání a napadání. Řešila v sobě ten největší emocionální zločin, který si lidstvo vymyslelo: sebevraždu. Začala se v tom ztrácet. Neměla pojem o tom, kdo vlastně je a bála se to vědět. Přišlo jí normální, že jsou k sobě lidé nevraživí a násilní. Potýká se s psychickými problémy. Nevydařená rodinná oslava ji donutí celou rodinu zapřít. Udělala by to znovu? Samozřejmě, že ano, protože to ji zachránilo život. Dala prudkou výhybku doprava a tím přerušila veškeré kontakty s nimi. Po pohřbu matky se po více jak dvaceti letech shledává se sestrou, aby vyřešily pozůstalosti. Dostane možnost nahlédnout do korespondence matky Laďky i babky Milky. Přečte si jejich deníky a lékařské zprávy. Nestačí se divit. Pomohou jí pochopit souvislosti a to, co si ženy v její rodině mezi sebou předávaly. Julie celý život hledala jeho smysl. Nakonec našla nejenom to, ale i sama sebe. Zjistila, jak moc jí vlastní identita sluší: „Není smyslem života prostě jen obyčejný život? Každý ho třeba nenajde, ale pokud hledá, aspoň něco dělá. Stará se o sebe.“... celý text
Přidat komentář
Tato kniha byla síla. Celou dobu jsem díky hlavní postavě viděla svoji matku a její vzorce chování. Některé pasáže jsem obrečela. Kniha je ponurá, až depresivní, nicméně napsána velmi čtivě až lehce. Ukrývá v sobě velké množství kvalitních myšlenek a tezí, které příběh vylepšují a pomáhají vám pochopit a uchopit příběh jako celek, který má vyústění a jasné sdělení. Každý si přebíráme vzorce našich rodičů a je jen na nás, jestli chceme opakovat stejné chyby a mnohdy i krutosti. Povedené.
Tohle bylo skvělé. Tedy jako celkově. Příběh samotný je dosti ponurý. Jistě každý čtenář v něm najde malé nebo větší zrnko vlastní životní pravdy. Ano, také jsem ho našla.
Po několika kapitolách jsem chtěla knihu odložit, působila na mě hodně negativně a depresivně. Pak jsem se ale začetla a nakonec hodnotím pěti hvězdičkami. Přiměla mě zamyslet se nad mnoha otázkami.
Jsem moc vděčná autorce za recenzní výtisk jejího zatím posledního románu, moc si toho vážím, Terez! A to jsem ještě nevěděla, jaká nálož mě na stránkách knihy čeká - hltala jsem příběh na posezení!
Vlčice - to jsou ženy, které nás rafnou a nepustí. A když pustí, zbyde nepěkný kousanec. Tyto vlčice se mohou ukrývat v práci, mezi kamarádkami anebo dokonce doma. V této knize je skvěle zachycena sonda do života Julie a její rodiny, kde se z generace na generaci předávaly v ženské linii toxické vztahy. Podaří se Julii změnit směr předurčeného vzorce chování?
Julii sledujeme od dětství až do dospělosti, každá kapitola je precizně zasazena do času, tedy přesně víme, v jakém životním období se Julie zrovna nachází.
Hlavní hrdinka nám popisuje, co všechno zažívala v rodině, kde hádky a neúcta byly na denním pořádku, jak se v ní praly emoce a jak s nimi ona sama (ne)nakládala.
Tohle, přátelé, se četlo úplně samo! Nejen, že autorka perfektně pracuje s češtinou - bavila mě použitá slova a slovní obraty, které se umně skládají v myšlenky; četla jsem pořád dál a dál, protože jsem dychtila dozvědět se, jak to Julie nakonec všechno sfoukla.
Z knihy jsem si chtěla vypisovat věty, které se mnou rezonovaly - ale to bych si musela přepsat většinu knihy! Myslím, že mnoho z nás si v příběhu najde to svoje, v knize jsou totiž skvěle zachycené vzorce chování např. na pracovišti.
Také oceňuji ztvárnění existenciálních otázek (kdo jsme, za čím se honíme, jak a proč nám stojí za to žít) do formy poutavého příběhu Julie a jejího života.
Klobouk dolů, takovéto téma a takto obdivuhodně zpracované, jsem ještě nečetla. A mě moc těší, že jsem si jej přečetla právě od Terez.
Velmi doporučuji!
Četla jsem od autorky Deník raka. To byla tak silná kniha. Pak jsem zjistila, že píše i další knihy. Přečetla jsem Vlčice jedním dechem. A asi přečtu i vše ostatní co napsala...protože obě knihy mě velmi zaujaly.
Není to lehké čtení, ovšem já se s příběhem hlavní postavy Julie velmi ztotožňuji. Jak přesné. V knize je spoustu skvělých úvah, postřehů, které mi pomohly a ke kterým se budu ráda vracet - protože se mnou hnuly, tím správným směrem. Děkuji a těším se na další autorčtinu knihu!
Ženy, matky, vztahy mezi matkou a dcerou. Někdo se v příběhu může najít, nebo tam najde svou matku, kdo ví. Za mě super. Těžké téma, ale je dobré si někdy něco takového přečíst.
Nemohla jsem se odtrhnout. Ale téma je těžké, hutné...k zamyšlení. Autorka šla velmi do hloubky, až takové, kterou si mnoho žen podle mně neumí přiznat, nebo to uchopit...Uff. Nicméně: strhující kniha.
Ležela na pultě v městské knihovně a parádně se mi hodila do Čtenářské výzvy 2023 - kniha se žlutou obálkou. Autorku jsem neznala. Pohled do hlubin ženské duše, rozbor problémových oblastí ženské psychiky, generační chyby ... Téma složité, o zážitku z přečtení a hloubce musim chvíli přemýšlet.... Ale četlo se to velice dobře. A byla to pro mne VÝZVA!
Dočteno. Budu se ke knize muset s odstupem času vrátit. Nebylo to lehké čtení. Opakované zamyšlení se nad vztahy konkrétně v naší rodině mi nedělalo dobře. Ale to byl zřejmě účel, proč autorka toto téma sepsala. Aby se toho ostatní ženy nebály to odkrýt, ponořit se do toho - a překonat vztek, ale hlavně těch tisíc křivd! Konec knihy je úlevný, plný naděje, odhodlání, síly, zdravého sebevědomí....jen k takovému konci dojde jen ta, které to stálo hodně sil, vlastní sebereflexe... A teprve pak se může člověk odrazit od minulosti.
Bumerang byl skvělý takže jsem neváhala, ale teda za mě zklamání. Za prvé vlky miluju a nesedí mi to negativum na vlčici. Ta obecně svá mláďata brání a dává za ně svůj život. Tady je vlčice prostě svině :-) .. Každopádně napsané to je čtivě, jen mi vadilo neustále opakování křivd, některé pasáže tam jsou vícekrát a ačkoli ta bolest hlavní hrdinky je pochopitelná, tak na mě toho bylo už fakt moc.
Na tuto knihu jsem se moc těšila, přeci jen nás autorka dlouho napínala - kniha vyšla o rok později než bylo v plánu (jak jsem pochopila).
Nicméně čekání se vyplatilo. Tuto knihu by si prostě měl přečíst každý, koho hnětou neuspořádané rodinné vztahy. Ovšem je nutné si uvědomit, proč to v sobě chcete nebo potřebujete řešit. A těch důvodů měla hlavní hrdinka na kontě skutečně hodně. Byla to pro mě neskutečně zajímavá zkušenost přečíst si to.
Podařená kniha. Čte se sama. Hlavní hrdinku sleduje autorka od dětství do dospělosti. Sledujeme její každodenní život, vývoj a překonávání šrámů na duši, které jí do ní zaryla její rodina, její nejbližší. Téma by se dalo zpracovat i mnohem podrobněji, autorka si vytvořila několik příležitostí se k tématu ještě vrátit. Podrobnější pohled do života babičky i matky hlavní hrdinky mi vlastně chyběl. Ale vzhledem k formátu knihy se prostě nevešel. Knihu doporučuji.
Tato kniha se autorce moc podařila. Mělo by si jí přečíst hodně lidí, které to nas..re a probudí. To pořadí je bez diskusí.
Autorovy další knížky
| 2020 |  Bumerang |
| 2019 | Princezna Psycho |
| 2017 | Deník raka |
| 2022 | Vlčice |
| 2020 | Povídky o lásce |
Román o ženách Terezy Schillerové je zajímavou sondou do světa jedné rodiny a především jejich ženských protagonistek.
Kniha je čtivá a časovými posuny vyvolává napětí a celou řadu námětů k zamyšlení, jak svým chováním ovlivňujeme okolí, resp. jak jsme okolím ovlivňováni, často nuceni reagovat na zbytečné „starosti,“ zatímco to podstatné nám uniká.