Vlčice: Rozhovory s Magdou Vášáryovou a Ivou Brožovou

Vlčice: Rozhovory s Magdou Vášáryovou a Ivou Brožovou
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/357240/bmid_vlcice-rozhovory-s-magdou-vasaryovo-dyl-357240.jpg 4 5 5

Vlčice, tak se v Anglii přezdívá sedmi královnám, jež vládly od XII. století až po éru Tudorovců, která začala na konci XV. století. Tyto panovnice vynikaly velkou inteligencí, měly vnitřní mužskou sílu, vyvolávaly divoké reakce. Jejich pojmenování si známý český novinář, dramatik a spisovatel Karel Hvížďala vypůjčil pro portrét dvou silných žen, které představuje ve své nové knize. I Magda Vášáryová (která kandidovala na slovenskou prezidentku) a Iva Brožová (která vyhrála spor s českým prezidentem) jsou velmi inteligentní a ambiciózní, svými postoji vyvolávaly rovněž často divoké reakce a pocházejí z tradičních měšťanských učitelských rodin, jejichž členové v minulém století měli dost odvahy postavit se proti oběma vládnoucím nenormalitám. Proto od malička věděly či alespoň tušily, že legitimování myšlenek autoritou, obecným míněním nebo sociálním vytvářením pravdy je odporné a nebezpečné.... celý text

Přidat komentář

kristleko
11.12.2017 4 z 5

Zdatný interviewer Hvížďala si tentokrát vybral dvě silné dámy – Magdu Vášáryovou, která v roce 1999 kandidovala na slovenského prezidenta proti Vladimíru Mečiarovi a Rudolfu Schusterovi, a Ivu Brožovou, která se v roce 2006 postavila prezidentu Václavu Klausovi, který se ji pokusil odvolat z funkce předsedkyně Nejvyššího soudu. Rozhovory jdou do hloubky, zkoumají rodinné a hodnotové zázemí obou dam a pak důkladně rozebírají klíčové okamžiky, díky nimž je zná široká veřejnost. Každé interview je jiné. Suverénní a charismatická Vášáryová se ochotněji poddává filozofujícím otázkám Hvížďaly na stav světa, politiky a vůbec, Brožová se zjevně cítí jistější v domovském světě práva a justice. Pečlivě volí formulace, leckdy se odpovědi vyhne citátem. Názory skryté za tímto závojem jsou ale velice osvěžující. Otevřeně přiznává, že neuspěla ve snaze otevřít Nejvyšší soud hodnotovému nazírání na právo a uvádí konkrétní případy, kdy lpění na zákonném textu vedlo k absurdním důsledkům, které musel napravovat Ústavní soud či zákonodárce. Pouští se i do kritiky tahanic o platy soudců, nit suchou nenechává na ustrašených soudcích: „Měli by si položit otázku, jakým právem si troufají soudit druhé, když nemají dost odvahy poukázat na poměry uvnitř justice, s nimiž nesouhlasí.“ Když se člověk přenese přes otravný způsob, kterým Hvížďala klade dotazy, tak je to velmi podnětné a zajímavé čtení.