Vlhká místa
Charlotte Roche
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/24261/bmid_vlhka-mista-KX2-24261.png
2
288
288
Po malé „nehodě“ při vyholování svých intimních partií leží osmnáctiletá Helena v nemocnici na interně. Čeká na návštěvu rozvedených rodičů v naději, že by se snad u nemocničního lůžka své dcery mohli konečně usmířit. Zatím se však zabývá detailním líčením svých sexuálních postojů i praktik. Ošetřovatele Robina nechá fotografovat ony oblasti svého těla, jež je možno shlédnout v zrcadle pouze ve velmi krkolomné pozici. Kromě toho se věnuje své sbírce avokádových pecek, které jí poskytnou cenné služby i v sexuální oblasti. Díky svému vtipu a pravdomluvnosti se stává hvězdou nemocnice. Hovoří o věcech, na něž by se jiní neodvážili ani pomyslet. „Vlhká místa“ jsou exkurzí k posledním tabuizovaným tématům současnosti. Charlotte Roche se ve svém románu odvážně, radikálně a provokativně bouří proti všeobecné hygienické hysterii a sterilní estetice časopisů pro ženy, proti standardizovanému pojetí ženského těla a jeho sexuality – a vypráví přitom nádherně divoký příběh dívky poživačné i zranitelné zároveň.... celý text
Přidat komentář
Kontroverzní znamená sex. Autorka se nestydí popsat milostné metody, na které nemám žaludek. Helenka nemá problém ojet kde co, ale jinak je normální. Neměla to v životě jednoduchý, chápete? Během čtení jsem uvažovala, že knihu spálím a popel pošlu autorce, třeba i s nějakou tělesnou tekutinou.
Kniha je nechutná a nevkusná,škoda papíru na tohle bizarní dilo.Hlavni postava má evidentně velký problém.
Uff, přečteno. Knížka mi byla doporučena spíše asi z toho důvodu, co na ni budu říkat. Upřímně nevím, co si o tom myslet, když si odmyslím všechny ty nechutné věci, tak nic nezbyde, ani příběh, ani nějaká velká myšlenka. Hlavní hrdinku hodně lituji, protože ačkoliv je poměrně chytrá, nemůže se odprostit od lítosti a naprosté neúctě k sobě. Proč, když se stydí za tempon před uklízečkou, nestydí se před celou nemocnicí? Anonymně být nechutný je v pořádku, ale před ostatními musíte vystupovat v dobrém světle. Takže je vlastně stejná jako ostatní, kteří jsou "přehnaně" hygieničtí. Dvě hvězdy dávám za čtivost a za okamžiky, kdy jsem si díky autorce říkala, že už je fakt za čárou s nechutností, ale stejně četla dál.
Som precital. Vidim na reakciach, ze autorke sa podarilo, ze citatelimi to doslova hybe. Aspon ich zlcou. Samozrejme to znamena ze obcas je vam az na grcanie. Neviem ci toto mal byt exkurz do mysle mladej zeny, kazdopadne nestandardne psychicky nastavenej, a neviem, ci taketo baby najdete bezne. Zarezonovalo. Dufam ze nic podobne nebudem citat o nejakom chlapovi, bo sa uz budem bat chytit aj kluciek na dverach. V case vydania to malo mohutny hype a povest kontroverzity. Po par rokoch zasluzene zabudnute.
...... k té knize Vlhká místa.... sem nedočetl .... asi fakt nestojí za to se tím prokousávat ..... já jsem vlastně skončil hned jak si nechávala fotit prdel, jakou tam má díru po vyřezanejch hemeroidech a jak jí chutná "štávička" z vymáčknutých bedárů.... .nevadí mi žádné "hnusárny" skousnu hodně, ale tohle fakt nemá nic....
...tohle ani nehodnotím, dám akorát do přečtených s poznámkou - nedočetl
Od knihy jsem čekala něco jiného. Musela jsem se nutit, abych knihu neodložila a nakonec ji i dočetla. Ve své podstatě je mi Helenky strašně líto, nemá nikoho s kým si může popovídat. Je až s podivem, že její experimenty ji nezavedli na infekční.
Hromada rádoby šokujících popisů a přiznání zakrývající vlastně jen příběh jedné smutné, opuštěné, nedospělé holky, co strašně moc touží po lásce.
Nijak mě to bohužel neobohatilo, ani moc nebavilo, jen je mi z toho tak nějak těžko.
Žádný stud , žádná morálka , kupa odporného hnoje , co nepovažuji
ani za literaturu !!!!
Na to nejsou ani hvězdy !!!!
Dávám : - 150 hvězd !!!!
Četla jsem ji na doporučení a dodnes jsem z ní rozpačitá. Nemyslím, že by byla úplně špatná, jen je toho tam nějak moc a většinou i na nesprávných místech. Mrzí mě "zahozený" nápad - hrdinka je víc, než jen čuně, jak v některých komentářích níže zaznělo. Autorka jí bohužel ale nedala moc šancí se jinak než jako čuně projevovat. Nepovažuju tenhle titul za dobrý - a přece mi něčím uhranul. Možná za to může to avokádo :-D
Čekala jsem trochu víc.
Příběh nula, vzrušení nula. Hrdinka, dá-li se to tak nazvat, je podle mě evidentně psychicky narušená. A taky je čuně. Čekala jsem spíš nějaké ty prasárničky, než holku - čuně.
A jak píšou ostatní, pointa žádná a o co autorce šlo netuším. Pokud je to její postoj, názory a nějak to odráží její život, tak potěš koště.
Koupila jsem ji na letišti, přečetla během služební cesty (jde to rychle, není to žádná vysoká literatura, ale na druhou stranu, ani si na ni nehraje, což je pozitivní) a zase nechala na letišti na nějakém vysokém stolečku. Záměrně. Domů jsem ji fakt nechtěla. Nestojí vlastně ani za tenhle komentář... :-)
Poslouchal jsem jako audioknihu a doposlouchal jen kvůli Čtenářské výzvě. Pokud je hlavní hrdinka nějakým vtělením autorky, tak je autorka pěknej dobytek a to nemyslím jako zvrhlá holka, která má ráda prasárničky, ale prostě špinavy prase. Snesu hodně, ale u tohohle mi bylo občas na blití. Co se týče příběhu, tak by se dal odvyprávět během čtvrtinové doby. Co se týče inteligence hlavní hrdinky, tak ta asi žádná není - i na dvacetiletou je dost blbá a sebejistá. Možná to měl být pokus o Mládí v hajzlu v ženskym podání, možná to mělo být 50 odstínů pro mlady, ale není z toho ani jedno.
Jediny co mi knížka dala mimo pár uchechtnutí je návod na pěstování avokáda. Škoda, že avokádo nejím.
Motto knihy ,,Hygiena není můj šálek kávy" bych považovala za poměrně eufemisticky řečené. Spíš je to hnus, velebnosti.
Místy jsem se i zasmála, většinou mi to ale připadalo o ničem. Víc než o ději knížky jsem přemýšlela o tom, co autorku vede k psaní něčeho tak nechutného. Prý, že se tu píše o věcech, o kterých člověk mluví potichu jen v soukromí... tak to teda nevím, takové uhozenosti mě ani v soukromí nenapadají. Možná chtěla autorka upozornit na epidemii žloutenky nebo nějaké jiné infekční choroby a varovat, že se na světě vyskytují všelijaká prasata, tak aby si lidé dávali víc pozor na hygienu?
Trošku mi to připomíná obrazy od Francise Bacona, představuju si, že malíř má těžkou depresi, tak si to vyblije na plátno a je mu lépe. Ale takový obraz bych si do pokoje nepověsila. Stejně tak tato knížka, autorka se tu "vyblila" ze svých komplexů nebo čeho a ke čtení to moc není.
Pořád jsem čekala, že to bude mít nějakou pointu, že se něco vyřeší nebo tak, ale pointa ani nějaké vyústění příběhu se nekonalo.
Tak tato kniha se hodně vymykala tomu, co běžně v literatuře vyhledávám. Nebýt toho smutného nádechu před závěrem knížky, musela bych se smát při každé myšlence na Helenku a její "trampoty". V dnešní době mi její zpověď už ani moc šokující nepřišla. Ačkoliv musím přiznat, že jsem kolem Vlhkých míst chvíli kroužila (všimli jste si, že název té knihy v kontextu často nejde použít tak, aby to neznělo pořád trochu zvrhle? :) ), ani ve snu by mě nenapadlo, jak důkladně autorka probere všechna tabu lidského těla :) Já jí to nemám za zlé. S touhle knihou šla teda vážně nevybíravě s kůží na trh. Nic intelektuálního v ní nehledejte, ale jestliže vás aspoň trochu přemůže zvědavost, tak to zkuste vzít s nadhledem a čtěte dál. Skrývá v sobě i několik docela zajímavých úvah a myšlenek. Nemůžu ale s čistým svědomím vůči dalším knihám, které jsem hodnotila, i přesto dát víc než tři hvězdičky: jednu za neuvěřitelnou čtivost, druhou za šokující odvahu a třetí za to, že jsem se zase něco přiučila, i když v tomto případě se s tím asi nikde vytahovat nebudu :))
Když si baječnou ženskou vezme baječný chlap..... tak túto ženskú by som nechcel. Príbeh bol dosť nechutný a pomerne nezaujímavý.
Jen jsem tu knížku nakousla a ten začátek byla nechuťárna. Zvědavost mě naštěstí nedonutila se zapřít a přečíst ji. Asi jsem o nic nepřišla. Pro mě ztráta času.
A tak že jsou Němci čuňata přece víme:) Neodlíčit se před spaním, neobložit záchodové prkénko před dosednutím papírem, pít ráno kávu nalačno?? No jsem hrozně pobouřená! :D Helen má ráda avokádo,květák a vůni čokolády. Nic novátorskýho a šokujícího. A to jsem velká puritánka. Bála jsem se vzít tuto knihu do rukou a teď vidím, že zbytečně. Myslím, že by Helen mohla pořádat přednášky na téma "jak mít ráda svoje tělo a všechno co vylučuje". ;)
Štítky knihy
sex sexuální úchylky zfilmováno erotika 21. století německá literatura generace Y, mileniálové
Vlhká místa
Zvláštní kniha, kterou bych si už znovu nepřečetla. Je pravdou, že jisté emoce vyvolala, ale bylo opravdu smyslem autorky vyvolávat ve čtenáři jenom negativně nechutné pocity?!?