• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

Nové komentáře u knih Charlotte Roche

Vlhká místa

„Přečetl jsem nejslavnější díla markýze de Sada, proslulá násilím a nechutnými sexuálními praktikami, a přečetl jsem i Zemi kanibalů od Marka E. Pochy, napsanou za pouhým účelem znechutit a šokovat... Ale ze všech knih, co jsem zatím četl, mi přišla nejnechutnější Vlhká místa. Autorka konečně udeřila na téma, které mi dokáže vadit. Samotný příběh je zajímavý, dá se ale vnímat dvěma způsoby. Pokud je obrazem psychicky nevyrovnané, traumatizované dívky, která si různými bizarními způsoby kompenzuje prázdnotu uvnitř sebe, kniha se mi moc líbila a hodnotím poctivými čtyřmi hvězdičkami. Pokud je příběh feministickým protestem vůči "přehnané" hygieně, s takovým poselstvím určitě nesouhlasím a hodnotil bych značně hůře. Doufám ale, že první možnost je ta správná.“... celý text
— StrYke

---

Vlhká místa

„Tak tahle knížka dostala i mě. A to už je co říct, protože kdo mě znáte, víte, že jsem tak trochu šiblá. Tohle ale už bylo moc. Hlavní hrdinka Helenka je podle mě prostě blázen, psychicky narušená a totální prase. Vůbec ale vůbec jsem si ji neoblíbila. Po přečtení knihy, mi ji bylo i celkem líto. Pořád přemýšlím, co touto knihou autorka vlastně chtěla říct. (A doufám že příběh je jen smyšlený). Třeba chtěla poukázat co s člověkem dovede udělat nepříliš hezké dětství a vyšinutá matka? Protože ta mi teda přišla taky dost na hlavu… Nebo prostě autorka chtěla jen za každou cenu šokovat? Každopádně mi v knize chyběl nějaký hlubší příběh. Nebýt těch nechutností, kvůli kterým jsem chtěla číst dál, protože jsem věřila že už to být nechutnější nemůže, asi bych knihu ani nedočetla protože v ní nebylo nic zajímavého. Ke knize jsem se dostala v rámci štafety u @knihaopate A moc ti teda děkuju. Jestli si knihu chcete přečíst, posuďte vy.“... celý text
— kniznisvetsjiri

---

Vlhká místa

„„A tak jsem poprvý v životě pila po litrech cizí zvratky. Smíchaný s mýma. Střídaly jsme se. Až byl kýbl prázdnej. Takový dny asi odumře hodně mozkovejch buněk.“ Recenze na knihy, které bych si mohl nebo se chystám přečíst, prakticky nečtu a knihy si podle recenzí nepořizuji. Až, samozřejmě na výjimky. Na tuto knihu mě nalákala velmi, opravdu velmi negativní recenze. I přesto, že byla kritická a negativní, byla ta recenze napsaná tak dobře, že mi ukázala, že tohle by mohla být kniha přesně pro mě. Elitářství a snobství stranou, jako chápu, že na tohle musí mít člověk trochu vytříbenější vkus, ale už po nějakých dvou třech odstavcích mě kniha měla zabaleného a uloženého v patřičném oddělení spokojeného zákazníka. Příběh o cílevědomé holce, která ví, co chce a jde si za tím, to se prostě musí ocenit. Obzvláště, když její cíle, cesty a uvažování jde často proti obecnému myšlení společnosti (obzvláště některé postřehy o hygienických fanaticích mi přišly hodně podnětné a souzněl jsem s nimi). Jo, tahle kniha mi fakt sedla. Ke svému překvapení jsem těsně před jejím dočtením zjistil, že jsem před lety viděl filmovou adaptaci. A co myslíte, stejně jako kniha, za plný počet. Tohle je prostě cajk.“... celý text
— eraserhead

---

---

Vlhká místa

„Kniha má své zvláštnosti... hůře stravitelné pro mnoho čtenářů. Román však nabízí příběh dívky z disfunkční rodiny, která se snaží bojovat proti traumatům svým osobitým způsobem. Zároveň se snaží svou rodinu bláhově spojit. Je odhodlaná pro to udělat cokoliv. Dílo ve mně zanechává dojem a jistě na něj dlouho nezapomenu. Takže hodnotím v plné výši neb se k Vlhkým místům určitě vrátím.“... celý text
— Habana

---

Vlhká místa

„NÁSLEDUJÍCÍ RECENZE NENÍ PRO SLABÉ POVAHY! "Taky se ráda nechávám lízat, když menstruuji. Je to pro něj určitá zkouška odvahy. Když dolíže a zvedne ke mně hlavu, pusu celou od krve, políbím ho, abysme oba vypadali jako vlci, co právě rozthali srnčí." Ahoj, já jsem Helenka a jsem magorka. Takto by se asi představila hlavní hrdinka. Právě leží s natrhlou prdelí v nemocnici po operaci. Očividně neměla dětství úplně v pohodě, ale ani tak jsem po všech těch popsaných hnusárnách nepocítila příliš soucitu. Cítila jsem jen nasrání při představě, že něco takového se pohybuje mezi námi. "Takže jsem sama ze sebe udělala živoucí autoexperiment vaginální hygieny. Nejenže mě ohromně baví sedat si vždycky a všude naplno na špinavý prkýnko. Před dosednutím ho taky utřu svou číčou umelecky rozmáchlým kroužením boků, a to hezky kompletně jednou dokola. Když dosednu pipinou na prkýnko, udělá to takovej pěkne mlaskavej zvuk a moje číča nasaje všechy ty cizí chlupy, kapičky, fleky a loužičky vší možný barvy a konzistence." Celá kniha je výpisem nechutnost a perverzností, jaké si lze jen představit. Chybí jakákoli dějová linka, rozvoj postavy, unikla mi pointa příběhu. Děj skáče v různém čase beze smyslu. Zhruba třetinu slov tvoří výrazy jako prcina, číča, pinda, kundosvrab, kundí šlem aj. Helenka je opravdu výjimečná špína, co sní o sexu s vlastním otcem, papá jebáky druhých lidí, pochutnává si i na vlastních strupech a holubech a mezi její zálibu patří měnit si použité tampony s kámoškou nebo si do frndy cpát toaletní papír a pak ho dolovat ven za pomoci grilovacích kleští. Použitých, samozřejmě. A bez umytí vrátit ke grilu, jak to má Helenka ráda. Dlouho mě žádná kniha tak neznechutila a to mi nevadí sexuální úchylky, násilí aj., jenže tady autorka vzala všechny prasárny světa a vměstnala je do útlé knížečky. Úplně to tak zazdilo případný přínos knihy a to je otevření debaty o citlivých tématech jako jsou hemeroidy, operace análu, vyprazdňování po operaci aj. Letos je to tak první kniha, kterou hodnotím bez hvězdiček - ODPAD!“... celý text
— PosPol