Vlk samotář
Jodi Picoult
Když vlk v divočině ví, že nadešel jeho čas, že už své smečce není k užitku, rozhodne se vytratit. Zachová si hrdost a zemře tak, jak žil. Lidé takové štěstí nemají. Luke Warren strávil celý život výzkumem života vlků, dokonce s nimi nějakou dobu i žil – rozumí jim lépe než vlastní rodině. Když po vážné dopravní nehodě upadne do komatu, musí o jeho osudu rozhodnout Edward a Cara, jeho již dospělé děti, kteří jsou tak nuceni se znuovu konfrontovat s mužem, kvůli němuž Edward utekl z domova - ale který stále zůstává jejich otcem.... celý text
Literatura světová Romány Příroda, zvířata
Vydáno: 2013 , Ikar (ČR)Originální název:
Lone Wolf, 2012
více info...
Přidat komentář
Právě jsem knihu dočetla a jsem jí plná. Zanechala ve mně změť pocitů. Zamáčkla jsem slzu, stejně jako Cara jsem doufala... Prožívala s Lukem vlčí příběh... I Edwarda jsem svým způsobem chápala... Jen Barney mi nesedl...
Kniha se mi líbila. A budu na ni nějakou dobu určitě myslet...
Knížka je velmi čtivá a donutí vás klást si velmi znepokojivé otázky, nad kterými se pravděpodobně v běžném každodenním shonu nemáte čas ani chuť zamýšlet. Připadala mi ale jako typický hollywoodský film, který každou situaci vyhrotí až do krajností a snaží se z vás "vydojit" emoce za každou cenu. To je ale, myslím, pro autorku typické, takže pokud se vám líbily jiné její knihy, ani tato vás nezklame.
Kniha se ke mne dostala jaksi omylem a az do konce cetby u nej i bohuzel zustalo. S uctou k dilu a autorce se nechci poustet do zadnych velkych recenzi. Nejedna se totiz o zanr cetby, ktery bych sama vyhledavala. K zamene knihy doslo diky hrdinovi, jez zil s vlky. A tez diky castem, ktere se venovali Lukovi a jeho vypraveni o zivote s vlky, jsem knihu neodlozila a prokousala se skrze vsechny jeji casti do samotneho konce. Casti venujici se Lukovi a jeho vlkum byly vsak autorkou skvele vypracovane. Vylicila je tak, ze bych verila, ze to byla prave ona, kdo s vlky zil. Iritace behem cetby nevzesla ani tak ze samotneho pribehu, jako ze zpracovani knihy. Stridajici se typ pisma dle vypravecich postav a neusporne vyuziti stranek mi cetbu zneprijemnovaly. Kniha se svym formatem tak neradi mezi ty, ktere si prihodite s sebou do cestovniho batuzku/ tasky. Oceni tedy ti, kdo jsou predevsim domaci ctenari, s teplymi ponozkami na nohou a kouricim cajem pobliz.
Naprosto mě to pohltilo.. Tahle spisovatelka je machr na propracovanost příběhu do posledního písmene (např.už i kniha Vypravěčka).. O vlcích jsem přečetla pár dokumentárních knih a tak vím, že zde uvadí fakta a v kombinaci s příběhem to nemá jedinou chybu. Doporučuji!
Cetla jsem Nejsem jako vy a Je to i muj zivot. Tato kniha je neprekonala. Pribeh mi prisel slaby, jakoby to nepsala stejna autorka.
Knížka se mi moc líbila. Otázka eutanázie z různého úhlu pohledu.Prolínání současnosti s minulostí.Tíha rozhodování . Síla toho,co nebylo a již nebude vyřčeno.Pro mě nádherná kniha.
Tempo mi tentokrát nesedlo, příběh rozvláčný se spoustou vaty, styl utahaný. Komu se líbili vlci, doporučuju přečíst si Totem vlka. Dávám 65%.
Velmi působivá kniha. Děj ke konci velmi předvídatelný, ale bylo užasné pozorovat celkový vývoj. Jodi je expertka na problematická a psychologická témata. Jedna z mých oblíbených autorek.
Zajímavé nahlédnutí do života vlků. Hlavnímu hrdinovi závidím soužití s těmito šelmami, ale bylo mi ho moc líto za těžké hledání cesty k lidem a životu s nimi.
Nejvíce se mi líbila první část knihy ,to propojení s vlky bylo něco tak krásného. I jsem u knihy kapku plakala... Za mě rozhodně pecka! Jen Cara mi děsně lezla krkem!!!!!
Tato knížka byla zvláštní! Mám z ní rozporuplné pocity. Na jednu stranu velice emotivní příběh, který jse psaný z pohledu více lidí, je lidský, dojemný, k zamyšlení... a kapitoly o vlcích jsou moc hezké a hlavně zajímavé. Na druhou stranu... děj je takový jednotvárný, žádná zápletka, zvrat, změna... chybí tomu šťáva! Asi to tak má být, je mi jasné, že tato kniha není o tom, jak rychle se čte, ale spíš k zahloubání se, ale... Knihu jsem louskala skoro 14 dní a to už je dost. Do poslední strany jsem čekala, jestli se ještě něco stane a nic...
Chtěla jsem dát 4*, ale epilog to rozsekal úplně, to už bylo hodně přitažené za vlasy!
Jodi Picoult je má oblíbená autorka. Obě knížky jsem dostala k Vánocům, ale dostala jsem se k nim až v únoru a březnu (bohužel moc práce). Začala jsem Vlkem samotářem. Knížka na mě působila trochu depresivněji, ale to jistě bylo záměrem (vzhledem k názvu knihy). Otázka eutanázie je velice zásadní a těžko na ni nalézt jednoznačnou odpověď. V porovnání s jinými knihami od této autorky mi tato připadala maličko slabší. Ale i tak je to vynikající záležitost a po přečtení jsem si zase připadala o něco znalejší.
Opět výborný příběh, postavený na eticky náročném a kontroverzním tématu, navíc umocněný propojením s příběhy vlků. Stejně jako v Čase odejít byli sloni, i tady mě fascinoval náhled do života zajímavých zvířat. Krásně dávkované napětí. Doporučuji.
Jodi Picoult zpracovává ve svých knihách témata, která by nikdo na vlastní kůži zažít nechtěl. Dávám pět hvězdiček. Kniha je dobře napsaná. Nešla odložit, dokud jsem ji nepřečetla celou. I slzička ukápla. Díky.
Vlk samotář není román, u kterého bych dychtivě hltala každou stránku. Vlk samotář je román, který vybízí k zamyšlení. K zamyšlení nad rodinou jako společenským uspořádáním i rodinou vlastní. Autorka vystihla spoustu myšlenek, které se v hlavě honí nejedné matce. Možná proto jsem si z této knihy vypsala zatím nejvíce úryvků. Paralelně s vyprávěním příběhu se odvíjí příběh hlavního hrdiny, žijícího s vlčí smečkou, která je úžasným příkladem rodinného soužití. Příběh chytře zapadá do hlavního děje knihy a je skvělé alespoň na chvíli být součástí vlčí smečky. Čtenáře navíc kniha nutí k zamyšlení nad otázkou eutanazie. Jak dopadne rodina, jejíž členové mají na tento problém odlišný názor, a přesto musí o dalším osudu jednoho z nich rozhodnout? Semkne ji to, nebo zničí?
Zvrat, který jsem od autorky čekala na konci knihy, byl tentokrát předvídatelný již na začátku knihy, což trochu ubralo na napětí.
,, Máme-li ochránit svoji rodinu, neexistují omezení, kam až zajít. Přejdeme oceány, spolkneme hrdost.“
Dlouho jsem se odhodlávala k přečtení, protože recenze ke knihám této autorky mě nikdy moc nezaujmou. Ale přece jenom se mi Vlk samotář postavil do cesty a po přečtení jsem měla opravdu zájem o vlky.Tyto pasáže byly právě to co mě uknihy drželo -tím pádem jsem přečetla jedním dechem. Líbilo se mi taky, že jednotlivé kapitoly byly pokaždé z pohledu někoho jiného a , že z knih Jodi Picoultové se toho na určité téma pokaždé hodně dozvím, teda zatím ze dvou přečtených knížek mám takový dojem.
Velice se mi líbily kapitoly týkající se života vlků, jejich chování, hierarchie ve smečce - k přírodě mám hodně blízko a toto mi přišlo hodně zajímavé. "Zbytek" knihy se mi také líbil a nutí nás k přemýšlení, jak bychom se v takové situaci zachovali my - těžké rozhodování.
Pozitivně hodnotím zajímavé pasáže o životě vlků. Jinak mi příběh přišel přitažený za vlasy, proč 8 dní po nehodě příbuzní řeší otázku eutanázie, proč nepočkají, jak se situace vyvine. Také jsem celou dobu čekala vysvětlení motivace Lukova jednání, které nepřišlo. ***
Moje druhá přečtená od této autorky. Knížka byla zajímavá, ale knihu "Čas odejí"t to nepřekoná. Vlci mi nic neříkají, a tak bylo zajímavé si o nich něco přečíst a dozvědět se :) Příběh samotný mi chvílemi přišel zdlouhavý, avšak pěkně psychologický, a pořád jsem musela přemýšlet o tom, jak to nakonec dopadne. I jsem se zamýšlela nad tím, jak bych asi v takové podobné situaci reagovala.
Autorovy další knížky
2014 | Vypravěčka |
2005 | Je to i můj život |
2015 | Čas odejít |
2011 | Nejsem jako vy |
2017 | Velké maličkosti |
Jodi Picoultová opět nezklamala, i když to nebylo takové "wow", jako u jiných, tak se mi to líbilo a myslím, že se kniha povedla. Brala bych ještě víc o vlcích a míň o soudním procesu, ale i tak spokojenost.