Vlk samotář
Jodi Picoult
Když vlk v divočině ví, že nadešel jeho čas, že už své smečce není k užitku, rozhodne se vytratit. Zachová si hrdost a zemře tak, jak žil. Lidé takové štěstí nemají. Luke Warren strávil celý život výzkumem života vlků, dokonce s nimi nějakou dobu i žil – rozumí jim lépe než vlastní rodině. Když po vážné dopravní nehodě upadne do komatu, musí o jeho osudu rozhodnout Edward a Cara, jeho již dospělé děti, kteří jsou tak nuceni se znuovu konfrontovat s mužem, kvůli němuž Edward utekl z domova - ale který stále zůstává jejich otcem.... celý text
Literatura světová Romány Příroda, zvířata
Vydáno: 2013 , Ikar (ČR)Originální název:
Lone Wolf , 2012
více info...
Přidat komentář
Další zajímavý příběh plný naděje a bolesti a důležitých rozhodnutí. Několikrát jsem se ptala sama sebe, jak bych se asi zachovala já. Přijmout osud a jít dál nebo ještě chvíli počkat a doufat, že se Luke probere? Těžká volba… Také se mi moc líbilo povídání o vlcích. Dozvěděla jsem se spousty zajímavých věcí a do příběhu vnesli dávku tajemna a poznání.
Nevím, jakými superlativy mám popsat tuto knihu. Byla jsem z ní celkem paf. Nemohla jsem se od ní odtrhnout a zároveň chtěla, ať nikdy neskončí. Této autorce byl dán neskutečný dar psát. Tak propracované téma do hloubky, maximálně vykreslené postavy, skvělý jazyk, prostě pecka. Téma vlků je mi strašně blízko a morální téma této knihy - rozhodování o něčím životě či smrti - je skvěle popsáno z obou stran, kdy vás nutí zamýšlet se nad oběma stranami a dojdete ke zjištění, že nic není černobílé. Zkrátka pro mě velký čtenářský zážitek a velké doporučení všem.
Moje druhá kniha od autorky a smekám před její činorodostí a schopností tak hluboce a psychologicky propracovaně pojmout různá témata. V této knize jde o paralelu mezi lidskou a vlčí smečkou, o vazbách mezi jejich členy. O síle i slabosti vzájemných pout, o životě a smrti,o vině a odpuštění...nelehká témata, ale podaná velmi srozumitelně a uvěřitelně. Jodi má jedinečný rukopis a za ten dávám i v tomto případě 5* a těším se na čtení jejích dalších knih.
Nadherná! Poutavá a zajímavá. Čím dále tím více se nemůžu dočkat, až budu mít další knihu této skvělé spisovatelky v ruce, ale znamená to, že jsem už nějakou zase přečetla, což mě mrzí.
U Lukova vyprávění o vlcích jsem prostě nemohla přestat. Kniha je skvělá a vřele ji doporučuji...
Mě ta kniha nadchla. Je o eutanázii, ale i o vztazích matky k dětem, v rodině.... je to moje třetí kniha od autorky a jednoznačně nejlepší.
První a určitě ne poslední kniha od Jodi Picoult.
Hezký příběh,smutné téma,ale bohužel i takový je život...Hodně sil každému,kdo musí takovou volbu absolvovat,ať je takových případů co nejméně...
Rodinu nedělá rodinou to, že se všichni pořád chovají správně, ale naopak to, že dáte druhou šanci lidem, kteří něco pokazí, a vy je přesto milujete...
Kdo jiný by mě mohl dostat z čtenářské krize než Jodi Picoult?
Mám ji slušně načtenou a proto vím, že mě každá kniha zasáhne hluboko do srdce, a vím, že nad jejími příběhy přemýšlím ještě roky po tom, co jsem je dočetla.
Vím, že kdybych si knihu od Jodi pořídila, že nesáhnu vedle a že po ní sáhnu i víckrát za život.
Takže jsem tušila, že tohle bude opět pecka s nějakým velmi kontroverzním tématem, které mi nedá spát.
Mé oblíbené téma, kterým je eutanázie, tu podala tak famózně a pokryla ho vším, čím se dalo, že ji za to ruce líbám. Sice se jednalo o pasivní formu "důstojné smrti", na kterou já nemám úplně vyhraněný názor, ale i tak je to téma nesmírně důležité a aktuální. Sice bych se ráda mnohem více zapojila do boje za aktivní eutanázii, ale i tak mě Picoultové filosofování házelo ze strany na stranu v mé myšlenkové bariéře.
Prostě se mi to nesmírně líbilo.
A pak to vyprávění o vlcích? :O
Jako vážně? :O
To bylo neuvěřitelné. Neskutečně tleskám. Ne, o tom se opravdu nedá psát, protože to vyráží dech a neuvěřitelně čtenáře baví. Četla bych o tom dál a dál. Picoultová do těchto kapitol nahrnula spoustu emocí a až poetická souvětí...
Znesváření sourozenci, kteří bojují o to, zastupovat svého otce v otázce života a smrti, byli vykreslení bravurně. Chápali jste každou stranu. Ani jedna nebyla ta správná...
Picoultová, ať už píše o koncentračním táboře, rakovině, autismu, znásilnění nebo o závažných otázkách v rodičovství, je prostě excelentní. A já tuto autorku budu uctívat, dokud budu žít...
Vlk samotář je dílo, které se mým mozkem bude potulovat ještě spoustu let!!!
jako jo, číst se to dalo, knihy jodi picoult jsou vždy čtivé... ale tato mi přišla taková nějaká slabší či co. toho vlčího světa už tam na mně pak bylo až moc a čím víc jsem se blížila ke konci tím víc jsem ty kapitoly "LUKE" jen tak přelítavala očima....
Moje prvni knižní setkání s touto spisovatelkou. je to zajímavá sonda do života těch co mají rozhodnout o tom zda odpojit či neodpojit prokládaná pasážemi Luka mezi vlky. Sáhla jsem po knize hlavně kvůli vlkům a tyto pasáže jsou opravdu úchvatné. Reálný život už tak úchvatný není, místy je až nudný, ale zase nám dává možnost okusit, jaké je asi rozhodnout a proč se tak rozhodnout když se jedná o vašeho otce. Celou dobu člověk ví, jak to dopadne, ale konec ho stejně zaskočí.
Musím říct,že od Jodi už jsem četla i lepší knihu,ale i tak se mi tato moc líbila,pasáže s vlky byly krásně popsané a co se týče Luka a jeho rodiny mě nutilo k zamyšlení,jak by jsem se asi zachovala,být v takové situaci jako jeho děti ,vůbec si to nedovedu představit.
Na to, jak jsem se na tuto knížku těšila, mě zklamal dost jednoduchý až rádobydojemný příběh s předvídatelným koncem. Nejlepší pasáže byly ty o vlcích, to nepochybně, můj velký obdiv mají všichni ti reální lidé, kteří se vydají do divočiny studovat chování zvířat, aby nám, ne tolik odvážným a vzdělaným předali svoje poznatky a zkušenosti, byť za cenu ztráty svého soukromého života, právě proto mě asi samotný příběh Lukovy rodiny nijak nezasáhl, bohužel.
Líbila se mi, moc. Ale... Ale prostě nebyla tak úžasná jako předchozí knihy od této autorky, takže prostě nemůžu dát pět hvězdiček... Zkrátka mi tam něco chybělo - a to jsem knihu doslova zhltla za dva dny. Vlčí příběh byl úžasný a mě překvapilo, jak moc živý. Během čtení jsem byla podebraná a měla problém s dýchaním, ale celkově příběh prostě tak nějak vyšuměl... Pořád čekáte, co se vlastně stalo a nakonec zjistíte, že se nic nestalo. Ale jak už to tahle autorka umí, byly i chvíle, kdy jsem se od srdce zasmála, kdy jsem je chápala, jak Caru, tak Edwarda, kdy jsem chápala Georgie i Luka. Život není jednoduchý. Kdyby byl, neměli bychom co číst ;)
Zajímavé téme o odcizení v rodině o nedoruzměních a unáhlených skutcích. Pasáže o vlcích, o tom jak fungují v rámci smečky (rodiny) byly opravdu zajímavé. "Lidské" pasáže už tak zajímavé nebyly, až ke konci knihy kdy se vše začalo vysvětlovat a hlavní protagonisté si k sobě po čase opět začli hledat cestu a postupně vysvětlovat nedorozumění, která stála za celým rozpadem rodiny "smečky" kniha nabrala spád a dobře se mi četla.
Mám ráda příběhy Jodi Picoult. Témata jejích knih nutí člověka k opravdu velkému zamyšlení a ani tentokrát neudělala výjimku. V tomto bodě tedy rozhodně nezklamala. Také popisy ze života vlků a zákonitosti vlčí smečky jsou úžasné. Ale bohužel. Vlastní příběh mě moc nenadchnul. Sice jsem, stejně jako předešlé její knihy, hltala stránku za stránkou, ale něco tomu prostě chybělo.
Samotná dějová linka příběhu mne nenadchla vůbec....celé to bylo takové plytké. Nicméně sekvence týkající se života vlků byly velmi zajímavé. A ano, i dnes, po několika měsících od přečtení se občas podívám na svého psa a vidím, že v něm ten vlk je.....i když hodně vzdáleně.
Moje první kniha od autorky a už se nemôžu dočkat až si přečtu něco další. Výborně poskládaný příběh, super vykreslené rodinné vztahy, a hlavně život Luka s vlkmi.... Doporučuji
Štítky knihy
příroda psychologické romány vlci
Autorovy další knížky
2014 | Vypravěčka |
2005 | Je to i můj život |
2015 | Čas odejít |
2011 | Nejsem jako vy |
2017 | Velké maličkosti |
Krásná kniha s tématem, které mne často rozbrečelo a také s nádherným psaním o vlcích- od té doby zbožňuji vlky :-)