Vnímavá zeleň
Alessandra Viola , Stefano Mancuso
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/379729/mid_vnimava-zelen-mUc-379729.jpg
5
17
17
Jsou rostliny inteligentní bytosti? Dokážou mezi sebou komunikovat a řešit problémy? Nebo představují netečnou a nehybnou součást našeho světa, bez jakékoli citlivosti? Tyto otázky si kladou autoři, když provádějí čtenáře neobyčejným a fascinujícím světem rostlin. Postupně dokazují, že rostliny zdaleka nejsou organismy nižšího řádu. Naopak, stejně jako ostatní živé bytosti mají svou osobnost, jsou nadány pěti smysly jako my, vzájemně si předávají informace a vstupují do interakce se zvířaty, přijímají strategie pro přežití, vedou sociální život, účinně využívají energetické zdroje. Dovedou volit mezi možnostmi, učit se a pamatovat si. Inteligence, schopnost se učit, paměť a komunikace nejsou výsadou živočišného světa. Tato kniha vysvětluje, jakým způsobem s námi rostliny tyto vlastnosti sdílejí. V životě člověka hrají rostliny nezastupitelnou roli, nedokážeme bez nich existovat a můžeme se od nich mnohému naučit. Díky neobyčejným schopnostem roste jejich význam ve vědě a technologiích budoucnosti. Publikace Zářivá zeleň získala mimo jiné v r. 2013 Národní cenu pro popularizaci vědy Italské asociace pro knihu. Dosud vyšla v několika reedicích a byla přeložena do angličtiny, němčiny, španělštiny a japonštiny. Stefano Mancuso vede Mezinárodní laboratoř rostlinné neurobiologie (LINV) na Univerzitě ve Florencii, kde působí i jako pedagog. Je zakládajícím členem International Society for Plant Signaling and Behavior a vyučoval na univerzitách v Japonsku, Švédsku a Francii. Prestižní deník la Repubblica ho před nedávno zařadil mezi 20 Italů, kteří svou činností dokážou proměnit naše životy. Alessandra Violová je novinářka se zaměřením na popularizaci vědy. R. 2011 působila jako vedoucí Festivalu živé vědy v Janově. Spolupracuje se státní televizí RAI a s Národním výzkumným centrem.... celý text
Literatura naučná Věda Přírodní vědy
Vydáno: 2018 , MalvernOriginální název:
Verde brillante, sensibilita e intelligenza del mondo, 2015
více info...
Přidat komentář
(SPOILER)
Velkou krásu, vzrušující dobrodružství, opravdovou, uzdravující léčbu a mnoho dalšího poskytuje zeleň. Stromy v lese produkují látku, která posiluje imunitu. Nezištně podporují odlišné formy života. Můžeme se od nich hodně učit. Snad se člověk v 21. stol. posune o krůček dál. /Zatím plácáme bábovičky na pískovišti a druhému je nepřejícně ničíme.../.
Zda je inteligentnější flóra nebo člověk je jasné. "Přizpůsobivý?" člověk se neumí ani zařadit, přestože se učil, že je savec. Otázka by musela znít smysluplněji, např. inteligentnější je flóra nebo fauna? -jaký pak člověk... Co je to za inteligenci, když si řeže větev pod sebou... "Kamarádi" zlomyslně podávají motorové pily... a vědí proč, nezištná "štědrost"... Někdo "uzákonil" rovnítko mezi inteligencí a vychytralostí, dávno asi už v antice/.
Přátelé, ještě je čas , na procházky lesem a možná nás napadne, co dělat a co nedělat, aby se nám i stromům dařilo lépe.
Popínavky mají mimo jiné mnohé dovednosti i paměť, asi chemickou. Také jsem si všimla, že mají analytické a komunikační schopnosti. Dobrou zkušenost vyhodnotí a okamžitě předávají info celé rostlině a následně dobrá zkušenost automaticky přechází na nové , mladé části. Postavila jsem popínavku na okno, vyšplhala se skoro metr po zácloně. Velice pomalu a opatrně jsem každičký úchyt, zamotaný do prstýnku uvolňovala... V duchu se rostlině omlouvala, za nepříjemnost, kterou ji způsobuji a i za mou nevšímavost, k její přirozené potřebě, hledat oporu a touhu jít za sluncem. Měla jsem pocit, že mi rozumí, že jí nechci ublížit, nebyla ztuhlá stresem a dařilo se , nenásilně jí usměrnit na oporu v květináči, další jsem přidala. Rostlina si to pamatuje a záclonu nepoužívá.
Kniha se mi líbila, doporučuji a těším se na Váš komentář.
Bylo to čtivé ovšem s mnoha pojmy bych zacházela velmi opatrně. Chápu autorovo nadšení ovšem kolega se trochu rozvášnil s přirovnáváním dvou odlišných říší, dovětek naštěstí tuto knihu trochu zachránil.
Kniha pro mě informačně přínosná nebyla, ikdyž téma bylo popsané krásně, i tak mi v knize pár informací chybělo. Proto bych laikům knihu ani nedoporučila, mohli by si některé věci špatně vysvětlit.
Italští autoři knihy Stefano Mancuso, vedouci Mezinárodní laboratoře rostlinné neurologie na Universitě ve Florencii a Alessandra Viola - novinářka, popularizátorka vědy , si v knize Vnímavá zeleň kladou otázky:
Jsou rostliny inteligentní bytosti?
Dokážou mezi sebou komunikovat a řešit problémy?
Nebo představují netečnou a nehybnou součást našeho světa, bez jakekoliv citlivosti ?
A právě v této publikaci čtenář najde nečekané odpovědi na tyto otázky. Víte, že disponují rostliny smysly jako je zrak, sluch,čich, chuť, hmat a dalších 15 smyslů? Nebo , že přestože nemají mozek, vykazují projevy inteligence? Že také spí? A komunikují uvnitř sveho těla i mezi sebou?
Velmi zajímavá kapitola Mimozemšťané jsou mezi námi ( rostlinná inteligence jako model pro pochopení inteligence mimozemské) nás přivádí k problematice zkoumání inteligence obecně. Zdá se, že člověk jen těžko dokáže pochopit živé organismy, které uvažují jiným způsobem než on sám. Cituji ze závěru kapitoly " Avšak právě proto, že jsou rostliny od nás tak odlišné, ale současně nám tak blízké jak fyzicky, tak geneticky, by rostlinné organismy mohly představovat důležitý model pro studium inteligence a pomoci nám přehodnotit způsoby a nástroje zkoumání mimozemské inteligence ve vesmiru"
Takže žádní zelení mužíčci s anténkami- musíme si ten svůj předpojatý mozek přeprogramovat a k tomu nám naše zelené kakamarádky mohou pomoci - to říkám já.
Dovětek pro nevěřící Tomáše:
Kniha není snůškou blábolů autorů, každou kapitolu následuje spousta odkazů na odborné zdroje.
Ilustrace autor Stefano Mancuso
Přeložil Jiří Špaček
Vždycky jsem si stěžoval, že populárně naučné přírodovědné knihy kladou až příliš velký důraz na živočichy a trochu zapomínají, jak úžasné jsou z biologického hlediska rostliny. Vnímavá zeleň tuhle díru příjemně zaplňuje. Krátké, srozumitelné, přesto velice inspirativní pojednání o smyslech, komunikaci a inteligenci rostlin, které se zabývá i původem myšlenky, že jde o bytosti, jež jsou tak nějak méně živé než my a jiní živočichové. Je pravda, že autoři občas sklouzávají až k trochu přehnanému nadšení, při kterém zapomínají, jak důležitou roli hrají v biosféře bakterie nebo houby, ale Fatima Cvrčková jako odborná redaktorka tyhle drobnosti vychytala a knihu i díky zajímavému doslovu ještě o kousíček posunula. Pátá hvězdička za odvahu a podnětnost.
Výborná kniha. Na konci každé kapitoly jsou uvedeny zdroje, je tedy možné dohledat si další informace k tématu. Pro zájemce o přírodu povinnost!
Skvěle poutavě napsaná knížka, která snad nadchne každého. Obálka jí dělá moc dobrou reklamu. Velice mě zaujala forma, jakou byly informace podané. Srovnávání psaní o věcech z jiného odvětví bylo skvělou volbou pro lepší představu a rozšíření pohledu.
Veľmi zaujímavá téma o zmysloch, komunikácii a inteligencii rastlín. Hoci tieto veci sa odborne skúmajú už dobrých 100 rokov, dosiaľ sa táto téma v spoločnosti neujala a mnohí ešte stále považujú rastliny za úplne pasívne, necitlivé organizmy. Snáď sa čoskoro už konečne posunieme v našom vnímaní živej planéty okolo seba a začneme si ju vážiť a správať sa podľa toho.