Vnitřní záležitosti

04.11.2023

Nedokázala jsem knihu dočíst, jediná dobrá povídka byla požární hlídka. Kniha mě vůbec nevtáhla a vůbec mě nebavila.

Nevím co k tomuhle napsat knihu jsem dostal dárkem. Nedalo se to absolutně číst. Nebo sem možná málo inteligentní nevím. Vůbec nevím o čem povídky byli……

10.05.2020

Některé povídky byly velmi dobré (Požární hlídka, Větry na stanici Marble Arch), jiné průměrné a některé se nedaly ani dočíst. Connie Willis je dobrá autorka románů a u těch by měla zůstat.

21.01.2020

Connie Willisová se mi asi víc líbí jako autorka románů, než jako povídkářka. A to i přesto, že ceny Hugo a další přehazuje vidlemi a povídky v téhle sbírce mají na hrudi víc metálů než Leonid Brežněv.
Ona sice povídky psát umí, a to moc dobře, ale v okamžiku kdy se snaží napsat něco závažného a hodnotného, vyjde z toho obvykle velká nuda. Naopak když se Connie nesnaží být úplně vážná a pustí do příběhu trochu toho humoru, je výborná. Povídky jako "Dokonce i královna", "V Rialtu", Vnitřní záležitost" nebo "Všichni na zem usedají" jsou vynikající a kdyby tu takových bylo víc, vůbec by mi nevadilo, že se někam vytratila ta vážná scifi linka.
Čili zhruba polovina sbírky je výborná, zbytek zase docela nuda - co z toho mohlo vyjít jiného, než tři hvězdičky.

22.03.2018

Vnitřní záležitosti jsou slušně nadupanou sbírkou povídek, vždyť každá z nich se honosí nějakou tou cenou, ať už je to Hugo, Nebula nebo Locus. Pravdou však je, že u některých, jako například u krátké satirické hříčky Duše si vybírá společnost nebo u bláznivé taškařice V Rialtu skutečně nechápu, za co své prestižní ocenění získaly. Za sebe mohu říct, že Connie Willisová se mi daleko více líbí ve své vážnější podobě, kterou představují Požární hlídka nebo Větry na stanici Marble Arch, kde fantaskní prvky fungují víceméně jen jako odrazový můstek pro civilní příběh, jenž je nositelem hlubokého a zásadního poselství. Pozornost si nicméně zaslouží i komické kousky jako je Vnitřní záležitost nebo Všichni na zem usedají, kde je na vážné téma nahlíženo s humoristickou nadsázkou, kterou autorka často využívá k vyšperkování svých textů.

29.09.2016

I když je Connie Willisová skvělá povídkářka, vždycky ji budu mít raději jako romanopisce. Tímto tvrzením však nechci sbírku Vnitřní záležitosti nijak podhodnocovat, přestože množství textů v ní obsažených bych raději viděl v samostatné a rozšířené podobě. Hodně to souvisí s tím, že Willisovou miluji pro její osobitý humor, vycházející ze situační komiky a skvěle rozehranou scénickou kompozici, kdy je vše přesně tam, kde má být. Bláznivá povídka V Rialtu, o sjezdu fyzikářů, mluví za vše. V tomhle ohledu pak nelze u autorky opomenout hrdiny. Ti zpravidla neoplývají zbytečně překombinovanými charaktery, takže mi svými motivacemi jsou daleko bližší než leckterý zachránce světa. Příběhy Dokonce i královna, Vánoční zpravodaj, či Všichni na zem usedají tak víc než klasickou science fiction připomínají vyprávění Betty MacDonaldové, ale právě ta nekomplikovaná ženská přímočarost z nich dělá nezapomenutelné čtení. A komu je to proti srsti, možná potřebuje upravit meze fraktálové základny.

24.10.2015

Výborné povídky, hodně rozmanitá témata, zajímavá i originální, líbí se mi také autorčin humor. Na omezeném prostoru povídky dokáže autorka docílit toho, že se do hlavní postavy opravdu vžiju. Po skvělé Knize posledního soudu jsem i tentokrát nadšena a těším se na další knihu Connie Willis.

15.05.2014

Některé povídky se četly samy, některé mne tolik nebavily, ale rozhodně to nebyl ztracený čas.