Voda pre slony
Sara Gruen
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/41214/bmid_voda-pre-slony-66016c530348e.jpg
4
496
496
Aj keď o tých časoch nehovorí, v mysli deväťdesiatnika Jacoba Jankowského stále žijú spomienky. Vybavuje si sám seba ako mladého muža, ktorý sa hrou osudu ocitne v ošumelom vlaku patriacom Veľkolepému, svetovému cirkusu bratov Benziniovcov. Vybavuje si v mysli svet plný čudákov a klaunov, zázrakov, bolesti a vášne: svet s vlastnými iracionálnymi pravidlami, vlastným spôsobom života a jeho ukončenia. Svet cirkusu - pre Jacoba súčasne spasenie a skutočné peklo. Jacob sa v ňom ocitol, pretože sa mu šťastena obrátila chrbtom: Ostal bez rodičov a haliera, nevediac, čo si počať, keď zrazu pristál v železnej "lodi bláznov" na koľajniciach. V Amerike práve začala hospodárska kríza a každý jeden zamestnanec v treťotriednom cirkuse bratov Benziniovcov je rád, že má vôbec nejakú prácu. Ocitla sa v ňom aj Marlena, hviezda jazdeckého čísla po tom, ako sa zaľúbila do nesprávneho muža, príťažlivého cirkusového majstra s temnou stránkou povahy. Ocitla sa v ňom aj slonica Rosie, obrovská, sivá hora prísľubov: nové číslo s ňou malo zachrániť cirkus, lenže háčik bol v tom, že s Rosie sa nedalo nacvičiť žiadne číslo – ukázalo sa, že nedokáže pochopiť úplne jednoduché pokyny. Nezvyčajný trojlístok v podobe Jacoba, Marleny a Rosie spojí vzájomná láska a dôvera, vďaka ktorej si udržia až do konca nádej na prežitie. Voda pre slony je prekvapujúcim, dojímavým románom, ktorý rozpráva taký strhujúci príbeh, že čitateľ nie je schopný odpútať sa od neho. Vystupujú v ňom jedinečné postavy, ktoré ostanú vo vás žiť ešte dlho po tom, ako otočíte poslednú stranu. Prenesú vás do sveta zázrakov tak presvedčivo, že takmer zacítite jeho vôňu.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2008 , Tatran (Bratislava)Originální název:
Water for Elephants, 2006
více info...
Přidat komentář
První jsem viděla film,pak teprva četla knihu a řekla bych,že je to na stejné úrovni. Moc pěkný, jak film tak kniha.
Voda pro slony je důkazem, že člověk nemá dopředu trpět nějakými předsudky... Chtěla jsem si knížku přečíst hlavně kvůli čtenářské výzvě - s tím, že to nějak přelouskám a budu mít splněno, ačkoli to (vzhledem k mé averzi k čemukoli cirkusovému) asi nebude kniha podle mého gusta. Ach, jak jsem se, bláhová, pletla! Jacob mě dostal úplně od prvních stránek - ať ve své devadesátileté, tak ve své dvacetileté verzi. Ze začátku jsem se dokonce nemohla rozhodnout, který jeho věk je zajímavější - zásadový prchlivý stařík sarkastického smýšlení, uvězněný ve svém opotřebovaném těle, ale duchem stále čilý, nebo mladík v plné síle, který i přes nepřízeň všech okolních situací dokáže život naplno prožívat, místo aby se zlomil. Navíc maličko romantiky, spousta zvířat a hlavně krásné myšlenky - i když se vám všechno kolem zdá bezvýchodné, vždycky nějaké řešení je... Asi bych našla i nějaké mouchy, ale proč bych to dělala, když mě tenhle kousek zahřál v krajině srdeční? Místy drsné, ale celkově krásné, milé a dojemné.
Z filmu si pamatuji jen pár útržků.... proto jsem si vzpomínky doplnila knihou. Milé čtení.
Kniha je dobře napsaná a je zde spoustu detailů které ve filmu nejsou ale i tak se mi film líbil víc.
S knihou jsem se trochu minula, přesto mohu ocenit, jak dobře a jednoduše se četla nebo jak odhalila pohled do velice zajímavého prostředí. Bohužel mi ale příběh přišel velice předvídatelný a nijak extra mě nezasáhl.
Za mě velmi emotivní kniha zabývající se ne příliš častou tématikou. Cirkus, a jak to v něm chodí co se zvířat, ale i lidí týče, mi přijde zajímavé téma. Knížka se četla úplně sama.
Občas se to stane: uvidíte obálku, název a odněkud z nitra se vynoří utkvělý pocit, že tohle je kniha pro vás. Netřeba číst anotaci nebo pochvalné komentáře, prostě VÍTE, popadnete… a někdy skončíte oklamáni vlastním podvědomím. „Voda pro slony“ však nebyla šlápnutím vedle. Až mě to překvapuje, jelikož k cirkusům nechovám žádný vřelý vztah a tohle je navíc romance, tedy žánr, kterému se vyhýbám.
Chytila jsem se od úvodních slov. Jacobovi je 90 (možná 93, kdo by to v tak pokročilém věku počítal), v domově pro seniory ztratil vládu nad svým životem, tělo i paměť ochabují, leč vzpomínky na zlomové okamžiky jeho mládí jsou stále čerstvé. Jedno impulzivní hnutí mysli ztrápeného studenta a rázem ho osud odvezl vstříc… stačí, přečtěte si knížku, žádnou práci to nedá. Do příběhu lze snadno vklouznout, věty hladce plynou mozkovými závity, představivost vás odnese do patřičných míst a potom jen hltáte stránku za stránkou, abyste věděli, jestli Jacobovy tužby dojdou naplnění, jak dopadnou Marlena, August, Walter, Velbloud, Rosie a další účinkující v tomto literárním šapitó.
Upřímně, román mohl být v několika ohledech hlubší, detailnější, propracovanější, objektivně bych neměla jít s hodnocením nad čtyři hvězdy. Nechci být objektivní: kdykoliv jsem vzala knihu do ruky, okolní zblázněný svět zmizel. A nebýt poněkud drsného doslovu (máte-li rádi zvířata, závěrečnou autorčinu poznámku raději vynechejte), „Voda pro slony“ by představovala dokonalé pohlazení po duši, dramatickým scénám navzdory. 85-90%
Já nevím. Rozhodně netvrdím, že Voda pro slony vůbec nestojí za přečtení, ale na mě byla asi až příliš jednoduše napsaná, bez nějakých zajímavých jazykových obratů, hlubších myšlenek, čehokoliv. Příběh se mi zdál prázdný a bez života. Dílko jakoby autorka vypracovala na efekt, s touhou napsat bestseller a ne dobrou knihu. Bolestně mi při čtení chybělo spojení se čtenářem, jakýkoliv pocit opravdovosti.
Prostředí příběhu je však dobře vykreslené a neotřelé (důvod, proč jsem knihu četla). Zajímavé se mi zdálo propojení vzpomínek starého muže v domově důchodců s divokým životem cirkusového světa. To je asi tak všechno.
Poměrně nudné a možná až laciné čtení.
Velmi zdařile napsaný příběh z prostředí cirkusu a zvířat, obohacený dobrodružstvím, romantikou a realitou první poloviny dvacátého století ve spojených státech amerických. Cirkus nemám rád ,tak kniha byla pro mě velká výzva ,ale děkuji autorce ,že napsala velmi dobrý román ,který se velmi dobře čte a navíc mě i hodně bavil. Určitě někdy zkouknu i film.
"Musím si chránit každý dobrý důvod ke štěstí," říká zestárlý Jacob a my sledujeme běh jeho života. Ukazuje nám, že v 93 letech má velkou sebereflexi, a že prožil bohatý život. Měl důvěru v sebe a v to, jaký je a také odvahu za tím jít.
Velká důvěra neznamená důvěra v něco, nebo přesvědčení, že se věci vyvinou podle vašich představ. Důvěra nepotřebuje objekt. Je to žít život tak, jako když noha došlapuje na zem při chůzi. Noha se nikdy nediví, že zem je tam, kde je.
Velká odvaha znamená nevzdávat se. Změnit směr není problém, ale musíte stále jít kupředu. Velká odvaha ani nemusí být nikterak dramatická. Kdykoliv děláte něco jen trošku obtížného nebo nepohodlného, děláte to bez reptání a až do konce, už to je Velká odvaha.
Je dobré číst tuhle knihu v naší poněkud pokřivené době.
Díky za víru a odvahu!
Voda pro slony - úžasná kniha. Pohled do života devadesátiletého člověka a jeho vzpomínek na dobu, kterou strávil na cestách s cirkusem. Obojí bylo úchvatné. Každé slovo jsem spisovatelce věřila. Na jedné straně ukazují cirkusy příjemnou tvář blýskavých světel, veselé úsměvy, bezchybné výkony, ale kniha Voda pro slony je výpovědí o drsném životě lidí od cirkusu, jejichž jediným domovem je vlak. Dočtete se o silných přátelských poutech lidí i zvířat. Ale je to život, který přináší i nepřátele. Krásné čtení, moc krásné.
Fantastické, dychberúce, emotívne... Jedna z najkrajších a najnapínavejších kníh, aké som kedy čítala. I napriek tomu, že som videla najprv film, tak ma kniha prekvapovala každou stránkou. Taktiež keď som bola uchvátená z filmu, z knihy som bola uchvátená mnohonásobne. Veľmi vrelo doporučujem! Nevedela som sa od nej odtrhnúť.
I u mne to bylo v pořadí nejdříve film a pak kniha. Obé výborné, i když film se od předlohy dost odlišoval (klíčová scéna s Rosie se mi tentokrát líbila více právě ve filmu).
Dnes už těžko uvěřitelné podmínky u amerických cirkusů, tvrdost a někdy i krutost, na druhé straně až dojemná oddanost ke zvířatům a láska na celý život - to vše autorka popsala ve své knize, k níž čerpala ze skutečných příběhů reálných cirkusů. Na knize je vidět, že se do neobvyklého způsobu života musela opravdu zamilovat, podařilo se jí najít spoustu zajímavostí i kuriozit, které jsou neuvěřitelné i zábavné. Už jen ten systém cirkusů na železnici! Jasně, při rozloze Spojených států by to ani jinak nešlo, ale stejně, než jsem viděla a četla Vodu pro slony, nic takového by mě ani nenapadlo...
Moc hezká knížka, kterou doporučuji.
Mám moc ráda film a kniha se mi hodila do Výzvy tak volba byla jasná. Za mě je knížka i film na stejné úrovni, v knize je to trošku inak ale neumím se rozhodnout, která verze se mi líbí víc. Takže rozhodně stojí za přečtení!
Krásný příběh, velmi čtivý. Ukápla slza, dostavil se šok, zhnusení, lítost, ale i úsměv ba dokonce i výbuch smíchu. Ale přesto všechno, nemohu se ubránit dojmu, že film byl podle mě prostě lepší. Každopádně nelituji.
Kvalitní oddechovka z cirkusového prostředí odehrávající se v USA v době velké hospodářské krize. Pěkné počtení. Nechybí láska mezi lidmi i vztah ke zvířatům, různé osobnosti a charaktery. Necitelný a agresivní ředitel, kterému nemůžete držet palce + mladý klaďas, který se nově přidává k cirkusu a kterému naopak musíte držet palce. Mezi muži stojí hvězdná krasavice Marlena, žena, kterou chce jeden z mužů vlastnit a druhý jí upřímně miluje + slonice Rosie... :) To všechno hraje v příběhu, který mi chytnul za srdce, důležitou roli.
30.léta v Americe. Student veteriny se dostává k cirkusu. Retrospektivní vzpomínky devadesátníka.
(2013)
Prostředí cirkusů je otřesné, ale svým způsobem fascinující. Jacob jako senior byl skvělým vypravěčem a knihu jsem doslova zhltla během dvou dnů. Ač nejsem příliš na romantiku, zde opravdu nešlo hlavním hrdinům nefandit. Krásný příběh!