Vodoznaky. Zrcadlení času
Josif Brodskij
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/39614/bmid_vodoznaky-zrcadleni-casu-Sc6-39614.jpg
5
21
21
Tématem vrcholného díla esejistického umění ruského básníka a posléze amerického profesora literatury, nositele Nobelovy ceny Josifa Brodského (1940–1996) jsou Benátky. Toto město, ve kterém po emigraci ze SSSR trávil téměř veškerý volný čas, autorovi slouží jako impulz k úvahám, které dalece přesahují krásu urbanistického celku i jeho historického osudu. Pro Brodského je pobyt v Benátkách metaforou lidského života jako takového. Architektura v jeho myšlení získává významy existenciální. Voda je námětem úvah o zrcadlení a zdvojování vůbec. Vztah člověka a místa se stává milostným příběhem i zprávou o lidské osamělosti. Chůze a vidění souvisejí s pohybem k smrti a s metafyzickými rovinami lidského bytí. Brodskij je ve svém uvažování vtipný, ironický, pronikavý, volí nezvyklé obrazy a odhaluje nečekané souvislosti. Přitom je věcný, konkrétní, autobiografický. Mluví o sobě, ale způsobem, který čtenáři umožňuje osobní prožitek vztažený k jeho vlastnímu životu. Avšak bez ohledu na hlavní téma lze text číst i jako obecnou úvahu – o psaní, paměti, zraku, slzách a vnímání, o lidské civilizaci, únavě, konečnosti věcí i života, o kráse, strachu, instinktech, tvorbě, o štěstí, dokonalosti, povrchu, pohybu, o tvářích, moři, zrůdnosti, obrazech, divadle a labyrintech.... celý text
Literatura světová Fejetony, eseje Cestopisy a místopisy
Vydáno: 2003 , ProstorOriginální název:
Watermark, 1989
více info...
Přidat komentář
Skvělá esej-cestopis o Benátkách, ale nejen o nich, i o času a paměti. Doporučuji.
Úžasná báseň o vodě a času, neboť voda se rovná času a básník ví, že umírá. Benátky jsou místem plynutí i spočinutí, místem, kde básník JE. "Leštěním vody vylepšují Benátky tvář času, zkrášlují budoucnost." A ta je na hřbitovním ostrově San Michele. "My odcházíme, a krása zůstává. Neboť člověk směřuje do budoucnosti, zatímco krása je věčná přítomnost. /.../ I láska přesahuje toho, kdo miluje."
Že tam je mnoho humoru, moudrosti, krásy, kulturních a literárních odkazů i poklon milovaným básníkům (Achmatovová, Auden), není třeba dodávat.
Voda, mlha, sloupy, fasády. Lyrika, hmatatená atmosféra, cit pro krásu a mrazení v zádech.
Ještě jsem nečetl knihu, která by uměla tak dokonale proniknout k duši určitého místa / města jako tento básnický esej. Přitom ale není jen o Benátkách, ale i o nás, o našem vnímání a prožívání. Benátky se tu stávají jakýmsi divadelním pódiem naší samotné existence.
Zajímavý pohled na Benátky. Co mi v knize připadá podnětné, odkazuje na mnohé další autory, které by stálo za to si přečíst a dovzdělat se.
Knihu nepovažuji za TOP literaturu, ale na druhou stranu, četla jsem ji v Benátkách a pomohla mi dotvořit atmosféru. Po přečtení jsem zajela na hřbitov, kde Brodskij leží. Dýchlo to velkou nostalgií.
Rozhodně stojí za to po knize sáhnout opakovaně, i právě pro ty tipy k dalšímu čtení.
Absolutní nádhera. Brodskij píše o Benátkách, ale vlastně je to celé také o lidské existenci, o osudovosti, o prolínání minulosti a současnosti. Text má mnoho vrstev a skrytých významů, takže je možné knihu číst znovu a znovu. Dokonalé.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2003 |  Vodoznaky. Zrcadlení času |
| 1998 | Jeden a půl pokoje |
| 1997 | Konec krásné epochy |
| 2004 | Římské elegie |
| 1997 |  Mramor |
čítal som to kedysi dávno-dávno, ale zrkadlenia ostali...pre tých, čo čakajú báseň je to príliš esej a naopak, ale dobrá literatúra sa nedelí na žánre, ani na útvar. Tiež si ju vkladám do rubriky odporúčaných, ďakujem užívateľovi puml za pripomenutie.