Vojenské tajemství
Arkadij Gajdar (p)
Vojenské tajemství,kniha v níž popisuje Gajdar šťastný život dětí v pionýrském táboře Artěku. Uprostřed krásné jižní přírody prožívají tu kouzelné prázdniny pionýrská vedoucí Natka, Baškirka Emině, pionýři Tolka, Joska a Vladík, maličký Alka Ganin, jezdec „První eskádry okťabrjat světové revoluce", jehož pohádka o Malčiši Kibalčišovi uchvátí srdce i duši. Ale při líčení šťastného života sovětských dětí nezapomíná Gajdar ani na stinné stránky, na temné síly, které chtějí ohrozit Sovětský svaz a vzít sovětským dětem jejich radostné dětství. A tak smrt Alky, který hyne rukou diversanta, burcuje k nenávisti proti nim a zároveň zavazuje, že sovětská mládež bude stát na stráži míru a štěstí své země.... celý text
Dobrodružné Pro děti a mládež
Vydáno: 1956 , SNDK - Státní nakladatelství dětské knihyOriginální název:
Vojennaja tajna, 1935
více info...
Přidat komentář
Přečetla jsem v dětství o prázdninách u babičky, která měla plnou skříňku takovýchto pokladů. Vzpomínám si na smrt toho chlapce a také na to, jak si děti navzájem snědly cukroví z balíčků, které jim poslali rodiče. A přemýšlela jsem, co to byla za cukroví, když bylo růžové a žluté. A také si vzpomínám na pohádku o malčiši.
Tak tohle byl spíš takový prázdninový úlet. Knihu z roku 1958 jsem našla u babičky a dědy v knihovně, a protože do nás ve škole pořád hustili zkazky o úžasném pionýrském táboře Artěk v Sovětském svazu, ze zvědavosti jsem to přečetla. Ale ve své době to muselo být určitě dramatické a napínavé čtení.
Tohle se nedá komentovat, autor, který je znám svými dvěma knihy( Čuk a Gek, Timur a jeho parta) alespon pro mě tak tuhle knihu bych ani nečetla, jednak to napsal v roce 1935 a popisuje tam takové dozvuky revoluce( řijnové, kulaci) no tohle by dnes nikdo nepochopil, nadšení, prace a euthaismus.
Štítky knihy
vlastenectví 30. léta 20. století mládež pionýři pionýrské tábory výchova k vlastenectvíAutorovy další knížky
1956 | Timur a jeho parta |
1984 | Čuk a Gek |
1956 | Vojenské tajemství |
1976 | Škola |
1951 | Osudy bubeníkovy |
Maryzko, nechci tě podezírat z toho, že neumíš pravopis, ale než něco uložíš, přečti si to po sobě. Pak se ti nikdo nebude smát. Ostatně A. Gajdar zdaleka není znám jen dvěma knihami, ovšem o tom, že se jedná o práce poznamenané dobovou ideologií samozřejmě není sporu. Kdoví, jak se jednou budou dívat lidé na literaturu ideově hodnotnou dnes...