Vojna svetov
Herbert George Wells
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/233425/mid_vojna-svetov-233425.jpg
4
563
563
Najznámejšia kniha svetového sci-fi autora je dramatickým príbehom okupácie Zeme mimozemšťanmi, ktorých planéta už bola preľudnená, preto pre seba hľadajú nové územia. Ťažiskovou lokalizáciou deja je Londýn, kde vypukne neúprosná panika a boj o preži tie pred neznámymi smrtonosnými zbraňami. Zakladateľ modernej sci-fi literatúry nimi vniesol do hry vtedy ešte neznáme laserové zbrane. Panike prepadla i armáda. Román je písaný takmer dokumentárnym štýlom, možno povedať, že ide o denník hlavného hrdinu, ktorý udalosti mapuje cez prizmu osudu jednotlivca a jeho blízkych v katastrofickej, maximálne vyhrotenej situácii. Tá odhaľuje charaktery hlavných postáv v medzných situáciách a strháva vírom neočakávaného druhu nebezpečenstva. Hoci od Wellsových čias pribudlo množstvo podobnej katastrofickej sci-fi literatúry, Vojna svetov si svojou prelomovosťou vydobyla zaslúžené miesto medzi klasickými dielami. Ide o nový slovenský preklad, prvý kompletný, necenzurovaný.... celý text
Přidat komentář
Po uvážení této knižní předlohy se mi filmové zpracování s Tomem Cruisem líbí ještě o něco víc. Hlavní vypravěč je Angličan tělem i duší, pyšný na svou příslušnost k mocnému státu a k jeho úplnému vystřízlivění vlastně vůbec nedojde. I v nejchutnějších okamžicích marťanského postupu bilancuje možnosti člověka a cestu k jeho závěrečnému vítězství. Je to až úsměvné. Bavilo mě to.
Nejdříve jsem viděla film Stevena Spielberga, který je ovšem zasazen do současnosti. Ta současnost mi přišla ale mnohem bližší. Nemůžu popřít, že pan Wells je výborný vypráveč. To mě bavilo. Před jeho umem musím smeknout. Chvilkami mi poklesla čelist a to i z roku vydání. Nedívím se, co potom tato kniha rozpoutala. Wells je jeden z Otců zakladatelů. Bez nich bychom o hodně přišli.
Wells je mistr vypravěčského umění. Přestože je Válka světů 120 let stará kniha, na její čtenosti se to nepodepsalo. Neumím si představit, jaký poprask musela vzbudit na konci 19. století. Dokonale vykreslené přirozené lidské pocity děsu a zmatku, situace paniky a útěku, kdy jde lidskost a ohleduplnost stranou, i naturalisticky líčené násilí, boj o jídlo a smrt totiž dělá z Války světů naprosto přesvědčivé dílko.
Nadčasová kniha, která si nezadá s kdejakým akčním filmem. Trochu jsem si vzpomněla na Merleho Malevil a Trifidy. A stejně jako ty dvě knihy i Válka světů patří k rodinnému stříbru světové sci-fi.
Marťani tu nejsou zelení mužíci s tykadly, ale mnohem děsivější.
Úplně mě to strhlo, člověk by až nevěřil nakolik přesvědčivé to dílko je. Napsané to je naprosto obratně a suverénně až neuvěřitelně drze. Zjistila jsem že Wells je víc než právem ikonou.
Samozřejmě klasika a prazáklad science-fiction na téma invaze ufonů, v dnešní době už jsme pokročili trochu dále a máme už přehršel srovnání s jinými díly, zde mne trochu vadila staromilská mluva ( vím, 100 let staré dílo ) a hlavně to vyjmenovávání všech těch městeček, ulic, geografických bodů, náměstí a co já vím všeho, to bylo dost otravné a ani jsem se nesnažil je číst.
Co tak k této knize napsat? Jsem trochu na rozpacích ️ Kniha je samozřejmě skvělá, téma je na tu dobu odvážné a výborně zvolené ale styl vyprávění mi asi úplně nesednul. Buď mi těhotenství zabilo nějaké ty mozkové buňky anebo prostě jsem se na tu autorovu popisnost nedokázala plně soustředit a přišlo mi to na čtení chvílemi strašně složité. Nicméně, určitě dám šanci i nějaké další autorově knize.
Než se dostanu k samotnému zhodnocení knihy, tak mne opravdu překvapil a potěšil fakt, že se Wells znal osobně s naším Čapkem. Tvůrci Marťanů a robotů tak žili nejen ve stejné době, ale také si jednoho dne potřásli rukou. Krásné zjištění.
Jak jsem již tedy naznačil, Válka světů je dílem, kde se poprvé objevují Marťani a vlastně i mimozemská invaze na Zemi. Vše je popsáno do sebemenšího detailů, aby o tom měl čtenář představu a vlastně to i pokládá základ pro to, čím je science fiction dnes. Skvělá práce H. G. Wellsi!
Kniha má dvě části. Ta první mě bavila o poznání méně, protože je sepsána jako nějaká reportáž, nebo dokument. A já mám ráda příběhy, které jsou plné dialogů. Druhá část je ovšem perfektní. Dialogů je stále jenom poskrovnu, ale atmosféra příběhu to plně vynahrazuje. Celková myšlenka je potom naprosto geniální. Vůbec se mi nechce věřit, že tato kniha byla napsána již koncem 19. století. Audioknihu načetl velice slušně pan Martin Preiss.
Nejslavnější dílo autora muselo v době, kdy vyšlo, čtenářům vyrazit dech. Myšlenky zde v příběhu probírané překračovaly konvence, ale to bylo nezbytné pro to jakym průkopníkem na poli "vědecké romance" (pozdější SF) autor byl. Jeho kritika a nastavení zrcadla lidstvu má co říci i po století.
Psát zde o nejslavnějším románu Herberta George Wellse Válka světů je patrně nošením dříví do Atén i sov do lesa. Já jsem ho přečetl až teď a konstatuji pouze, že legenda nelhala. Na tento strhující postapokalyptický epos z roku 1898 prach rozhodně neusedl. Při četbě toho brutálního příběhu zničujícího útoku obyvatel Marsu na Zemi jsem si neustále nemohl nevybavit scény a obrazy z Emmerichova filmu Den nezávislosti, který pro mě vlastně Wellsův román nadlouho zničil, ale současně mu dal takovou vizuální podobu - především v podobě řičících třínohých marťanských útočných monster - že jsem si při četbě liboval, jak přesně jsem v předloze ty filmové obrazy zpětně poznával. - Notoricky známo je, že Orson Welles v roce 1938 Wellsovu předlohu zdramatizoval v americkém rozhlase tak působivě, že se US obyvatelstvo dalo na úprk, protože si myslelo, že reálně vypukla válka s vetřelci z kosmu. Ale ke knize: Válka světů je thrillerem, který čtenáře nepustí až do posledních stránek, je prostoupena stupňujícím se napětím a scénami tak naturalisticky líčeného násilí, drastického spektáklu válečné katastrofy, davové hrůzy a paniky, obrazů malého lidského sobectví i syrové beznaděje přeživších či třeba biologického rozkladu - hromady mrtvol na ulicích, psi rvoucí se o "mršiny" těl Marťanů, lidské hyeny, okrádající mrtvé, až je s podivem, že knížka vyšla roku 1988 v "pruhované" edici KOD, určené dětským čtenářům dokonce s doporučením že je vhodná pro děti od 12 let věku. - Úryvek jedné z řady scén exodu Londýňanů po marťanském útoku: „Stůjte!“ zařval bratr, odstrčil z cesty nějakou ženu a vrhl se ke koni, snažil se ho chytit za udidlo. Dříve než se k němu dostal, uslyšel zpod kol bolestný výkřik a skrze zvířený prach viděl, jak obruč kola najíždí nešťastníkovi na záda. Kočí šlehl bičem po bratrovi, když se snažil drožku oběhnout. Do uší mu burácela matoucí změť výkřiků. Muž se svíjel na zemi uprostřed rozsypaných zlaťáků, vstát nemohl, neboť mu kolo přerazilo páteř a dolní končetiny mu ochrnuly a zmrtvěly. Bratr se od něho zvedl a varovně houkl na nejbližšího vozku. Na pomoc mu přispěl jezdec na černém koni. „Musíme ho odtáhnout z cesty,“ řekl; bratr chopil ležícího muže volnou rukou za límec a vlekl ho k okraji vozovky. Avšak vousáč nepřestával chňapat po rozkutálených penězích, vztekle se po bratrovi otočil a začal ho pěstí, v níž stále ještě svíral hrst zlata, tlouci do paže. „Tak uhněte! Nepřekážejte tu!“ ozývaly se rozezlené hlasy zezadu. „Z cesty!“ Zapraskalo dřevo, do kočáru, který zastavil jezdec na černém koni, narazil zezadu voji další povoz. Bratr se ohlédl, majitel zlata natočil hlavu a zahryzl se do zápěstí ruky, jež ho držela za límec. Otřes dospěl až k nim, vraník nejistě uskočil stranou a kůň zapražený do kočáru se tlačil podél něho. Jen o vlas minulo kopyto bratrovu nohu. Pustil ležícího muže a uskočil. Viděl ještě, jak se hněv na nebožákově tváři proměňuje ve výraz děsu, a vzápětí už bratra tlačenice unášela dál, pryč od ústí silničky, takže měl co dělat, aby se z dravého proudu lidí vyprostil. Viděl, že si slečna Elphinstoneová zakrývá oči rukou, a postřehl, jak si nějaké dítě, tak jak to jen děti se svou soucitností a představivostí dokážou, vytřeštěnýma očima prohlíží cosi černého, překrytého již prachem, znehybnělého, co pod sebou drtila kola dalších a dalších povozů. - Určitě si přečtěte, nelekejte se toho, že téhle knize je 123 let, je skvělá. Vydání z KOD provází statické, ale celkem pěkné ilustrace Petra Urbana.
Pred prečítaním Vojny svetov som nebola fanúšikom sci-fi. Vďaka Knižnej výzve som sa rozhodla vybrať si túto knižku - rok vydania 1898. Takže číslo 5 mám splnené. Ale musím skonštatovať, že ani po prečítaní tohto príbehu som sa nestala fanúšikom sci-fi. Skúsim tomu dať čas a neskor prečítať opať niečo z tohto žánru.
Možná, že jsem nejdříve měla číst knihu než shlédnout film.
Už jenom doba ve které se děj odehrává je úplně jiná a to celému příběhu dodává ještě větší říz.Nedávám plné hodnocení pouze z toho důvodu, že mě nudily zdlouhavé popisy událostí,na druhou stranu byly asi potřebné vzhledem k uvědomění si jaká je doba a technická vyspělost lidstva oproti návštěvníkům z vesmíru.Na svou dobu rozhodně super čtení.
Díky této naprosto úžasné knize jsem se dostal k sci-fi, a tak na ní nedám dopustit. Vzpomínám si jak jsem jí tehdy četl a běhal mi mráz po zádech...
Příběh, jako vždy od Wellse, je naprosto originální a vzrušující.
Ačkoliv nejsem fanouškem čistokrevného sci-fi a už vůbec ne toho, kde se objevují mimozemšťané, hned po několika prvních kapitolách jsem tušil, že jde o vysoce nadprůměrnou knihu a že dám bez ostychu plný počet hvězd. Zakrátko mě ovládly trochu depresivní pocity - následkem toho, jak věrně je příběh vyprávěn a jak beznadějná situace nastala. Celé se to zdálo naprosto reálné, chování lidí v dané době bylo podle mého úplně věrně vykresleno. Je obdivuhodné, že autor tohle dokázal už na konci 19. století. Zasazení příběhu do téže doby mu dává ještě o to větší sílu. V současnosti, kdy je lidstvo vybaveno moderními zbraněmi, vrtulníky, drony, mobilními telefony, plynovými maskami, roboty a znalostmi moderní medicíny atd., by vůbec nebyl nepoměr sil vůči mimozemšťanům tak propastně veliký. A navíc bravurně zakončeno - překvapivě, ale zároveň uvěřitelně, nepřehnaně.
Zcela otevřeně se přiznám, že knihu jsem začal shánět až poté, co jsem v pražském Divadle hudby viděl naprosto geniální hudební zpracování Jeffa Waynea s Richardem Burtonem v "hlavní roli" (namluvil part novináře). Pak se mi dostala do ruky zkrácená třídílná verze v časopise Pionýr (závěr 23. ročníku) a až poté varianta řady KOD nazvaná Válka světů a jiné příběhy z neskutečna. Wells mě nezklamal, na rozdíl od filmového zpracování s T. Cruisem (ty další jsem neviděl s výjimkou jevištního představení Wayneovy rockové opery), ale hudební ztvárnění pořád vede. Ostatně poslechněte si The Eve of The War a budete brzy takzvaně "doma".
Dlouho jsem při hodnocení kolísal mezi 3 a 4*. Kniha se mi zdá velmi pěkně napsaná a ačkoliv nemám rád dlouhé popisy, zde mi přišli jako jeden z hlavních plusů celé knihy. Kniha se hemží dramatickými popisy zničené krajiny. Co mi ovšem vadilo byla vševědoucnost vypravěče, obecně tuto techniku nemám rád a připadá mi, že kvůli ní ztrácí kniha na efektivitě. Nicméně chápu, že dnes už je kniha více než sto let stará a tehdejší literatura nekladla důraz na stejné věci na které klademe důraz my.
Musel jsem napravit resty a konečně dočíst tuhle knížečku. První pokus se mi nezdařil, kniha mě nebavila a obdobně jsem to prožíval i při druhém pokusu. Chtěl jsem to vzdát, knihu vložit zpátky do knihovny a vzít si něco jiného. Vydržel jsem a posledních pár stránek jsem dal za pár dní. Válka světů je vynikající kniha, která dle mého má dalekosáhlý vliv na všechny lidské představy (konspirační teorie) o mimozemšťanech. Není asi nahodou, že Marťané sestrojili létající objekt, který je zploštělý a vypadá jako létající talíř. Co se týče strojů, které měly tři nohy a vysoko položenou kabinu, tak mi to připadá jako stroj na dvou nohách že Star wars. Laserové zbraně využívané marťany jsou v podstatě blastery ze stát wars. A ještě jedna myšlenka mě napadá, a to, že ten granátník se chtěl schovat do podzemí, do metra a stok před Marťany, takže skoro jako v Metru 2033.
Štítky knihy
zfilmováno mimozemské civilizace Marťané invaze mimozemšťané rozhlasové zpracování viktoriánská fantastika mimozemská invazeAutorovy další knížky
| 2005 |  Válka světů |
| 1992 | Stroj času |
| 1990 |  Neviditelný |
| 1928 | Ostrov doktora Moreaua |
| 1927 | První lidé na Měsíci |
Asi to nebyl dobrý nápad, začínat si něco s Wellsem. Upřímně mne to moc nebavilo a celkově se příběh v tom všem docela ztratil. Asi nejsem ta pravá cílovka.
Čteno doma.