Volání mrtvých
Rebecca Netley
Elspeth Swansomové už na světě nikdo nezbyl, a tak přijala práci chůvy v rodině na odlehlém skotském ostrově zvaném Skelthsea. Její svěřenkyní je znepokojivé dítě; roztěkaná a tajemná Mary, jež od nečekané smrti svého dvojčete Williama nepromluvila jediné slůvko. A aby toho nebylo málo, jejich předchozí chůva jen pár dní před onou tragickou událostí zmizela. Elspeth musí čelit Maryinu vzdorovitému tichu, a tak se obrátí na ostrovany. Nikdo jí však nechce povědět, co se Williamovi stalo. Nikdo také neví, kdo zpívá uhrančivé ukolébavky na prázdných chodbách, ani proč se v opuštěných místnostech objevují zvláštní panenky. Ani odkud se po nocích ozývá to tiché pískání… Blíží se zima, cesta na pevninu se uzavírá, a Elspeth se tak ocitá v pasti. Ale skutečně po sídle bloumají duchové minulosti? Nebo ho sužují tajemství živých…?... celý text
Literatura světová Horory Thrillery
Vydáno: 2023 , FobosOriginální název:
The Whistling, 2021
více info...
Přidat komentář
Byla jsem spokojená.Děj byl hladký,plynulý.Nechybělo tajemno,zápletka,duchové.Trocha jiné zpracování duchařského příběhu kde nechyběli ani emoce.
Připadá mi to jako viktoriánský román, příliš mnoho pitvání pocitů, doměnek a stínů, děj se moc neposunuje a konec trochu překvapil, ale celkově nuda...promiňte autorko
Mě to tedy moc nenadchlo, zbytečně zdlouhavé, ani nijak napínavé.
Nechápu tedy, proč, když Mary vyprávěla Elspeth o pachatelce, že se jí ještě svěřily do rukou.
To mi přišlo dost nelogické.
Bylo znát, že je to prvotina.
(SPOILER)
47 Procent
Na první dobrou to znělo přesně jako něco pro mě, a vůbec by mi nevadilo, že to je celé založené na už docela ohraném tématu chůvy. Mladé dívky, která dorazí na osamělý ostrov se starobylým děsivým panstvím a bude tam hlídat kapánek zvláštní děti a samozřejmě tam bude strašit nebo se dít zvláštní nevysvětlitelné věci.
Jenomže volání mrtvých je strašně nezáživná kniha, která bohužel postrádá to, co mě na tomto žánru tak strašně baví. Není to atmosferické, není to strašidelné....děj se absolutně nikam neposouvá, je to enormně zdlouhavé. Bohužel věci, které si čtenář domyslí tu hlavní hrdinka řeší i několik kapitol. Ani samotný příběh nebo námět není příliš zajímavý - klidně by mi tam nevadilo téma čarodějnictví a rituálů, ale muselo by to tam být zakomponováno jinak. Kniha není vůbec úderná, najednou si uvědomíte jak těžké je vlastně napsat podobný druh příběhu, který ačkoli má komornější děj a některé pasáže se tam opakují pořád dokola, tak i přesto vás to pořád baví a nutí číst pořád dál. No a tohle je příklad toho když se to udělá špatně, a je to prakticky nicneříkající extrémně nudný příběh, který u konce ve svém rozuzlení nedává ani moc smysl. Jsem zklamaná, čekala jsem mnohem víc a nemám důvod se ke knize vracet.
Trochu únavé a jakoby rozplizlé. Na druhou stranu kvalitně a plasticky popsané osoby a prostředí. Žádná "kečupárna" s potoky krve či detailním erotickým podbarvením.
Mě styl psaní paní Netlyové připomínal klasiky tohoto žánru. Sheridan La Fanu, E.A. Poe.
Závěr : příjemné čtení, ale nic neobvykle hodnotného
Elspeth se po smrti své sestry vydává na ostrov Iskar dělat chůvu malé Mary,které pro změnu zemřel bratr a ona se uzavřela do sebe mlčením. Nic však není tak jak se zdá a Elspeth začíná odhalovat nejedno tajemství ostrova a jeho obyvatel.
Krásný příběh s lehkým nádechem strašidelna.
Rozhodně nečekejte strašení ve stylu Darcy Coates,ale myslím,že kniha určitě stojí za přečtení.
Znovu se mi potvrdilo, že poutavé prvky (duchové, starý dům, nemluvící holčička, divní lidé atd.) zdaleka nezaručují poutavost knížky jako celku. Anotace "Volání mrtvých" mě sice okamžitě upoutala, neslané nemastné zpracování ale jednoznačně kladně hodnotit nemohu. Prostě tomu chybělo "něco", co by mě propojilo s postavami, a já bych jejich příběh prožívala jako svůj vlastní. První polovina měla navíc nulovou atmosféru, ta druhá o něco lepší. Kniha působí jako jedna velká protáhlá deprese. Právě natahování a opakování jí podle mě dost uškodily (to ještě nemluvím o řadě nedomyšleností v závěru). Od samého začátku mi nesmírně vadila podobnost s knihou "Ztraceni" od autorčiny kamarádky Anity Frank. Podobnost ani ne tak dějová, i když tu jsem taky našla, ale hlavně v téměř shodně opsaných situacích, pouze se změněnými jmény. Na místě Anity Frank bych své kamarádce "její" román otloukla o hlavu, než psala pochvalná slova. Rozdíl mezi oběma knihami ovšem spočívá v tom, že "Ztraceni" jsou kvalitativně úplně někde jinde, aspoň podle mého názoru. Nečíst tento skvost pár měsíců předtím, možná bych se na "Volání mrtvých" dívala jinak. Přesto věřím, že si své nadšené čtenáře najde. Já hodnotím průměrně, protože i přes veškeré výhrady jsem chtěla vědět, jak příběh dopadne. Oblíbila jsem si postavu Mary.
Knížka se velice dobře četla, až mě to překvapilo, protože v příběhu nebyl žádný extra hororový děj, který by vyvolával mrazení nebo napětí. Ale i přes to se mi děj líbil - měl dobrou tématiku, jen jsem tam asi čekala více nadpřirozených zážitků a rozhodně jiný konec :).
Sofistikovaně dávkované napětí, sotva postřehnutelné hemžení neviděného, jen tušeného pod povrchem, syrově drsné podzimní plískanice, to vše vytváří velice zdařilé kulisy tohoto duchařského příběhu. Hledala jsem další tituly od této autorky, bohužel jde o prvotinu, nic dalšího zatím nevyšlo.
Anotace mne lákala zápletkou, zejména však místem děje. Kniha naplnila má očekávání zcela, co se týče příběhu. Popisu ostrova bych uvítala více, ale ději samotnému to nechybělo, to jen má očekávání v tomto směru byla příliš vysoká.
Celkově mě knížka mile překvapila, moc se mi líbila. Rozvláčné vyprávění nabudilo mou představivost a čtení jsem si užila. Za mne hezká pětka a pokud se od autorky opět něčeho dočkáme, potěší mě to!
Kniha se mi velmi líbila. Strašidelný dům na ostrově, malá holčička co nemluví obklopena "divnými" lidmi...paráda...A když se pak rozezněla Vdovina flétna...
jeden z těch lepších hororů, co jsem četl.
Pro mě zklamání. Nulová atmosféra, natož hororová. Vše působí unyle, včetně hlavní hrdinky. Styl psaní byl pro mě nezáživný, momenty, které měly být strašidelné, strašidelné nebyly, závěrečné vyústění mi bylo ukradené, protože mě unavilo se vůbec prokousat do konce. O chůvách, které přijely opatrovat děti a zjišťují, že něco není v pořádku, už bylo napsáno mnoho knih a tahle nepatří mezi moje favority.
Já teda nevím, mě to přišlo takový nemastný neslaný. Takový utahaný. A má to být horor? To snad ne. Škoda, obálka vypadá moc lákavé, ale u mě bohužel zklamání.
Knihu jsem přelouskala během pár hodin ... Příběh byl čtivý a chvílemi měl i děsivé momenty ...
(SPOILER) Pěkně vymyšlený příběh a vážně horror, ne jenom slíbený a pak čajíček. Pomalu plyne, pomalu se sbíhají indicie... a pak prásk a všechno je jinak! Elspeth jsem moc držela palce a jsem ráda, že ne nadarmo.
Pro mě absolutně nejlepší kniha z žánru hororů. Upoutala mě od první strany, žádné nudné chvíle, napětí pořád. Časem přečtu znovu.
(SPOILER) Nestačí dobrý úmysl a slovní zásoba. Vlastně by tu bylo všecko, co zakládá dobrý strašidelný příběh. Zchátralý dům, podivná zaměstnavatelka, zamlčování odpovědí a vzrůstající strach hlavní hrdinky. Jenomže to by celé to povídání nesmělo přešlapovat na místě. Elspeth byla možná hodná a empatická vychovatelka, ovšem to nestačí k tomu, aby mi byla sympatická. Propánajána - na ostrově byl přece farář - proč k němu nezašla pro pomoc a místo toho vyzvídala u jeho manželky? Vždyť od toho je duchovní, aby vymítal duchy, ne? Vlastně ani jedna postava tam nebyla věrohodná. Požár tu, požár tam a stejně jsem se nedověděla, co vlastně se její sestře stalo a proč tam vypukl. Protivná podezřelá služebná, popálená zaměstnankyně, hodná hospodyně.... a bohužel, žádný chlap v domě. Děvčátka mi bylo líto, ale Espeth byla trestuhodně pasivní a šla mi čím dál víc na nervy. No, třeba se paní Netley poučí a trochu víc popracuje na fabulaci tak, aby to nenudilo. Jenom strašení nestačí.