Volání vlka
Anthony Ryan
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/470631/bmid_volani-vlka-Dsn-470631.jpg
4
412
412
Čepel krkavce série
1. díl >
Návrat do světa bestsellerové trilogie Stín krkavce Legendární Vélin Al Sorna se vrací Vélin Al Sorna je žijící legenda, jeho jméno zná celé království. Právě pod jeho vedením byly dobyty celé říše, právě jeho meč vítězil v urputných bitvách — a jen díky jeho oběti bylo poraženo zlo strašlivější než cokoli, co tento svět dosud spatřil. Zvítězil v nespočtu bitev, avšak zaslouženou slávu vyměnil za poklidný život v Severních provinciích Sjednoceného království. Nyní se však ze zámoří šíří zvěsti o armádě zvané Ocelová horda, kterou vede muž považující se za boha. Vélin po další válce netouží, ale když se dozví, že se Šerin, žena, kterou kdysi ztratil, ocitla v ohrožení, rozhodne se této nové, mocné hrozbě postavit tváří v tvář. Vélin proto putuje do říše kupeckých králů, země, kde vládne zákon cti a intriky. Právě tam, v prachu nekonečných stepí Dálného západu, si Vélin uvědomí strašlivou pravdu: existují bitvy, ve kterých možná nedokáže zvítězit ani on.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2021 , HostOriginální název:
The Wolf's Call, 2019
více info...
Přidat komentář
Jsem rozpolcená. Nejsem autorův fanoušek, je to moje první kniha od něj a neměla jsem žádnou představu o tom, co mě v knize čeká.
Magický systém se mi líbil. Úvod na mě velmi zapůsobil. Svět je zajímavý a autor umí psát poutavě. Ale. Ale..
Některé pasáže byly přehnaně dlouhé, popisné, neposouvaly děj. Až jsem si říkala proč to vlastně čtu. Není tu ta jiskra, která mě nutí číst dál.
Závěr knihy byl na mě zbytečně dlouhý a nějak se mi jeho poita vytratila.
Řezničina v knize. Nejsem citlivka, ale ani fanda násilí. Pokud ho autor použije, tak jsem s tím v pohodě, když má pro něj důvod a ten mi představí. U Rayana to na mě působilo jako by měl trochu fetiš, že může popisovat drastické scény, krev a střeva všude. Dávat svým charakterům násilné myšlení, kdy je tohle pro ně jediná cesta už mě ani nepřekvapilo. Ale zamrzelo to. Ta myšlenka "magické písně" je skvělá.
Moje hodnocení je něco mezi 3,5 a 4 hvězdami.
U Ryana je vysoká kvalita zaručena. Je to profík už od první knihy, profi je také každý aspekt jeho psaní. Trošku mě mrzelo, když Vélin Al Sorna ztratil svou píseň a když se na chvíli zdálo, že se mu snad opravdu nevrátí – ale naštěstí se vrátila a navíc silnější, nezvladatelnější a temnější, jak to máme (mám) rádi. Pak už to byla zas pořádná jízda, jako když koně pádí přes pláně.
Dlouho očekávané skvělé pokračování série. Stejně povedené jako Píseň krve, rozhodně doporučuji.
Ke kvalitnímu Vélinovi jsem se chtěla vrátit, ovšem tenhle díl byl no řekněme lepší než 2 a 3 původní série ale prvnímu dílu nesahá ani po kotníky. Otevřel se sice nový světadíl (asie) s tradicemi, vynálezy a novými postavami, ale nebyla to žádná jízda. K druhé půlce tohohle příběhu se ale určitě vrátím, jen na to asi nebudu tolik spěchat...
Ryan pochopil, že bylo rozdělení na kapitoly vícero postav krokem zpět a vrátil se k příběhu Velina. Bohužel mi příjde, že příběh je zde pouze proto, aby byl, a hlavní linka je poněkud nešťastně pořešena v první třetině knihy. A potom to začne být divné, recyklace Písně na n-tou. Hvězdičku navíc za závěr. Uvidíme, co druhý (snad závěrečný) díl...
S tím, že se vracíme ke kvalitě prvního dílu nesouhlasím, přesto to bylo zábavné čtení. Příběh se mi líbil, jen mě mrzelo, že nevidíme osudy postav, které zůstaly v království, a že pozorujeme kvanta bitev místo intrik a tajemství. Super bylo zase číst jen z jednoho pohledu, to knize dodalo na napínavosti. Velmi zajímavý konec, který vyzývá k dalšímu dílu.
Ryanovi se podařilo vrátit ke kořenům a to co jsme měli rádi na Písni krve dostaneme v hojné míře i v této knize. Ano, ústřední postavou je Vélin. Tentokrát putuje s malou skupinou do říše západu, což je relativně obdoba říše východu z našeho světa. Hlavním antagonistou je vůdce kočovných, nebezpečných, ale ne primitivních, kmenů. Ten námět se mi líbí i to, jak do děje Ryan zakomponoval svět / dimenzi Spojence. Myslím, že se v dalším díle můžeme těšit na nějaký pořádný závěr této ságy a snad i vysvětlení různých záhad z původní trilogie.
Po Královně ohně jsem byla trochu skeptická, ale Vélinovo nové dobrodružství mě nadchlo. Četlo se to stejně dobře jako první dvě knihy a já se nemůžu dočkat, až otevřu závěrečný díl.
Je to jako návrat domů.
Stejné postavy, oblíbená hlavní postava, zajímavý děj, tak proč jsem se sakra nemohla za boha začíst?
Strašně dlouho mi trvalo než mě příběh pohltil, přitom to bylo skvělé čtení a kniha měla sama o sobě fakt super děj i postavy.
Chyba bude nejspíš prostě ve mně, takže jsem zvědavá co se mnou udělá další díl :)
Citala som pred nejakym casom celu seriu Stin krkavce a pamatam si, ze som bola velmi nadsena. Ale ako som zacala citat toto, zistila som, ze si nic nepamatam a musim povedat, ze najprv ma to trocha vyrusovalo, lebo sa tam vracaju k minulym udalostiam a postavam. Ale cim viac som sa zacitavala, tym menej mi to prekazalo, lebo to bolo fakt super.
Recenzi posledního dílu trilogie jsem končil s tím, že jsem doufal, že se Ryan do světa obdařených ještě někdy vrátí. A on moje prosby vyslyšel.
Volání vlka je dobrá kniha. Moc dobrá. Ale není skvělá, to ani náhodou. Díky bohu sledujeme pouze příběh Vélina a ne několika dalších otravných postav. Pán věže byl vždy to nejlepší na celé sérii, takže jsem jeho příběh sledoval rád. Ale sakra. Opravdu to nešlo trošku osekat? Zase tolik se toho v téhle více než 500 stránkové knize nestalo a zapamatovatelných okamžiků tady taky hodně nenajdete. Závěrečná bitva byla taková neslaná nemastná, prakticky na nikom mi nezáleželo. A třeba fanatické vojsko? Ale prosím vás, mrkněte třeba na Malaz, tam to byl masakr.
Celkově jsem si čtení užil, ale do stropu jsem nadšením neskákal.
Skvělý návrat do Sjednoceného královstí, i když v podstě v něm se moc nenacházíme. Po dlouhé době se opět setkáváme se starými známými. Velin Al Sorna bez písně už není takový jako dřív, ale přesto je to stále machr a co se týče nového Záporáka a jeho armády, tak jsem měl trochu pocit jako, kdybych se objevil opět v Malazu a potkal armádu Tenescowri... tak hned další díl sem...
Jako většina čtenářů jsem pro Královně ohně k tomuto novému Vélinovu příběhu přistupovala opatrně, s ne moc přehnaným optimismem. Ale je to více než důstojný návrat do Vélinova světa, se všemi klady prvního dílu předchozí trilogie (i když ten mi přeci jen přišel ještě mnohem lepší). Děj má spád, nerozbíjí se mnoha příběhy z různých stran a koutů jako Pán věže a Královna ohně. Nové prostředí říše Kupeckého krále je osvěžující, Vélin hraje celou dobu hlavní roli a tato epická fantasy má vše potřebné - magii, dobrodružství, bitvy, přátelství, ale i zrady a úskoky, podivná božstva, trochu minulosti a trochu budoucnosti. Celkově je to napínavý koktejl pohádky pro dospělé. Moc se těším na pokračování a doporučuji všem, co četli předchozí trilogii.
Ano! Vélin mě v Písni krve ohromně bavil a zajímal. Poté přišla Reva a celkový potenciál a kvalita knih šla díl od dílu dolů. Na základě skvělých recenzí jsem tedy dala Vélinovi ještě šanci. A jsem za to neskutečně ráda. Vélin si zasloužil, aby tak dobře rozjetá série skončila tak špatně. Při čtení Volání vlka jsem zjistila, že jsem tak od půlky druhé knihy původní trilogie nedávala moc pozor. Královnu ohně jsem už četla jenom abych to měla celé. Volání vlka mě ale opět bavilo, byla jsem zase plná emocí a očekávání. Ač navazuje na původní trilogii, je kniha psaná zase stejně dobře jako Píseň krve. Těším se na pokračování.
Opět výborné čtení. Vrátila jsem se k tomu co jsem měla i s Písní krve, člověk stránky nadšeně hltá a zároveň si říká sakra cti pomalu protože to za chvíli skončí a to fakt nechceš!!!! Jsem ráda,že autor se zase držel psaní děje pouze z Velinova pohledu, což mě vyhovuje protože se stal asi moji vůbec nejoblíbenější literární postavou. Mě osobně se zamlouvá,že autor se nechal inspirovat Asii. Autor opět udržuje napětí a člověk neustále přemýšlí o tom co bude dál a o tom jestli už dojde k souboji a jak dopadne. No člověk by si mohl nervozitou ukousat nehty a pak přijde konec a to by jste si ukousli prst, když dočtete poslední slova a nemáte už pokračování Za mě tedy výborné, jdu shánět pokračování. Dávám o hvězdičku míň protože z Písně krve jsem si prostě sedla na zadek.
Pán Ryan nám naservíroval chutný pokrm. Nie originálny, ale z poctivo čitateľky preverených ingrediencií. Príbeh sa fajno rúti vpred a je tam všetko - epika, akcia, romantika, ľahký humor. A kopec ďalšieho, nechcem zbytočne prezrádzať. Autor sa vyhol všakovakým okľukám, ide na vec priamo. V popise bitiek mu to trochu hapruje, ale číta sa to dobre. Úroveň "Písně krve" sme však nedosiahli. Ani úrovne "Královny ohně". A to je dobre...
Chci další díl. Chvílemi to vypadalo, že se dobrodružství téměř nikam neposune, ale v průběhu čtení nabraly události docela spád.
Ten svět je tak pěkný, že byste, možná proto, chtěli být i padouchy :). Já určitě :).
Konec je otevřený...
To jsou mi věci s těmi obdařenými. Když už nevím kudy kam, když už je to beznadějné, vyskočí obdařený s příhodným darem a je to. Trošičku mi to tam vadilo. Druhý díl, doufám, vyjde do vánoc, už se těším.
No takže hned na úvod je třeba říci, že kniha není ukončená, jako byl první díl Stínu Krkavce. Naopak to končí otevřeně, jako končil Pán Věže. Tak doufám, že Černá píseň vyjde brzy a nedopadne to jako se Jménem Větru nebo Písní ledu a ohně.
Ke knize samotné - ano, to je (téměř) návrat k Písni krve. Pane Ryane, takto je to skvělé! Snad to nebude mít sestupnou tendenci, jako předešlý příběh Vélina Al Sorny. Po prvních 200 stranách se to rozjede, aby to bylo završeno "epic" koncem. Nezbývá nyní než netrpělivě čekat, kdy vyjde další díl. Nemluvě o třetím ...
Autorovy další knížky
| 2014 |  Píseň krve |
| 2018 |  Oheň probuzení |
| 2016 | Královna ohně |
| 2015 | Pán věže |
| 2020 | Volání vlka |
...vlky mám rád...