Volba
Henry Denker
Doktor Duncan je výtečný lékař, má krásnou ženu a roztomilou dcerušku, ale na rodinu mu nezbývá moc času, protože nemocnice je jeho život. Amy Bedfordová má patnáct let a stojí na prahu slibné tenisové kariéry. Jednoho dne začne cítit neurčitou bolest v noze. Duncan u ní diagnostikuje zhoubný nádor kosti. Začíná nerovný boj o život. Dívka si projde peklem chemoterapie a dr. Duncan nahradí zasaženou kost vnitřní protézou. Zdá se, že v souboji se smrtí vítězí... Ve stejné době si však Duncan povšimne, že jeho malá Simona stále postonává. Odebere jí krev a ke své hrůze zjistí, že dítě má leukémii. Zoufalý otec se znovu dává do boje, v němž nemá příliš nadějí, ale přesto se nehodlá předem vzdát...... celý text
Přidat komentář
Kniha mi přišla poutavá, i slza ukápla, ale mezi knihami, které jsem četla, tak spíše průměrná. Asi mi dojem trochu zkazil takový ten "americký" happy end (trochu násilně zakončené tak, aby čtenář měl pocit, že to dobře dopadlo).
Měla jsem chuť na román z lékařského prostředí a od pana Denkera jsem ještě nic nečetla a proto mě mile překvapilo, že je román s touto smutnou tématikou velice dobře čtivý, zajímavý, napínavý a napsaný s hlubokou znalostí lékařské problematiky. Kniha je napsaná tak před 30 lety, proto doufám, že i léčba rakoviny se posunula už mnohem víc dopředu, ale otázky volby mezi menším a větším zlem stále zůstávají. Dobře napsáno a určitě budu číst i jeho další knihy.
Mám ráda příběhy z lékařského prostředí a čirou náhodou jsem objevila tohoto spisovatele. Tohle není od něj první kniha, co jsem přečetla. Ale musím říci, že jsem byla tak vtažena do děje, že jsem ho probrečela od začátku do konce. Tak silně to na mě emotivně zapůsobilo.
Už od mala jsem obdivovala takové doktory, jakého zde představuje Duncan. Obdivovala jsem jeho ženu, která měla tu sílu vytvořit mu skutečný domov, a přitom si na bojové podmínky nestěžovat.
A jsem ráda, že autor zde představil Duncana nejen jako lékaře, ale jako manžela a hlavně otce. Na konci jsem si jen přála, aby Duncan se svou ženou zase začali žít a konec mi poskytl tu správnou naději.
Takže, kdo miluje tento druh četby - příběhy z lékařského prostředí, určitě nezapomeňte sáhnout po této knize.
Vřele doporučuji!!!
Tak jsem rád, že díky dk jsem objevil nového dobrého autora z lékařského prostředí. Dosud byl pro mne jedničkou Robin Cook. Kniha se čte jedním dechem a bylo mě při ní hodně smutno, doslova drásá srdce.S malou Simonkou jsem dokonale cítil a vše prožíval s ní, má mladší dcera se jmenuje také Simona a určitě bych to psychicky nezvládl tak jak dr. Duncan, který se musí starat o další pacienty a ještě operovat. Bohužel všechny podobné knihy a filmy mají jedno společné: bohaté rodiče. A druhý den po přečtení čtu tento článek: http://tn.nova.cz/clanek/nemohla-se-smirit-se-smrti-syna-dala-mu-konopi-a-stal-se-zazrak.html
Opět lidský příběh řešící věčný boj člověka s nevyléčitelnou nemocí, bezmoc i naději, vítězství i prohry lékařů, jejichž úsilí ne vždy bývá korunováno úspěchem. Knihy Henryho Denkera snad nemohou nikdy zklamat, jediné,co mě mrzí, že jsem je již téměř všechny přečetla.
Krásná, smutná knížka, ke konci jsem brečela jak želva.. Někdy je osud těžký a nespravedlivý a člověku nezbývá, než se s tím smířit.. Autor píše hezky, citlivě, knížku doporučuji přečíst. Potom si člověk uvědomí, co je v životě opravdu důležité....
Henry Denker opět nezklamal! Další silně emotivní román z jeho ruky! Zde je vidět jaký dokáže být život.Hlavní postava dělá z medícíny až skoro zázraky a to je skoro na pokraji nervového zhroucení. Nemám co bych vytknul. Pokud má někdo rád romány z lékařského prostředí mohu jen doporučit.
Knihu mám už dlouho, ale nějak se mi do ní nechtělo, až jsem si všimla, ze se mi hodí do čtenářské výzvy. Čtivě napsaný román z nemocničního prostředí, plný naděje, ale i beznaděje.