Smilujse
Jaida Jones , Danielle Bennett
Volstov a Ke-Hanská říše série
1. díl >
Volstov a Ke-Han spolu vedou už víc než sto let válku. Volstov však má jednu obrovskou výhodu – dračí sbor, nesourodou bandu mladých mužů, kteří nikam jinam nezapadnou, ale kteří se zalíbili drakům. Volstovští draci jsou výtvorem lidských rukou, avšak pohání je magie. Jejich noční nálety zřejmě pomáhají vleklou válku vyhrát a konečné vítězství se blíží. Jenomže Ke-Hanové nezahálejí a volstovští mágové začnou najednou hromadně podléhat jakési neznámé nemoci a draci se chovají podivně. Co přesně způsobilo tuto změnu ve válce? A lze ještě Volstov zachránit před konečnou porážkou? Hlavní hrdinové – markrabě-mág, jeho učedník, letec dračího sboru a student z Verzity – budou muset spojit síly, aby jejich milovaná vlast neskončila v rukou ke-hanských nepřátel.... celý text
Přidat komentář
Horší knihu už jsem hodně dlouho nečetla. Kdybych věděla, že mě čeká 500 stran čtení o mužích a jejich rozechvělých srdcích, tak bych raději sáhla po Danielle Steel.
Anotace knihy je totiž hodně zavádějící. Kovoví draci a vleklá válka mezi znepřátelenými zeměmi nejsou hlavním motivem knihy. Draci jsou přinejlepším kulisou, muži z dračího sboru též a ani na konci knihy si ze 14 mužů nepamatujete víc než dva. Vše se točí kolem čtyř postav - teplého mága (ano, to je celá jeho charakteristika), vesnického hošíka, mladého studenta a jednoho člena dračího sboru, který je zároveň i tím nejprotivnějším a nejméně sympatickým členem - a jejich citů a mindráků a vzájemných vztahů...z nichž žádné nejsou ničím originální, překvapivé a už vůbec ne zajímavé.
Vyprávění je v ich formě, kdy se čtyři hlavní postavy mezi sebou pravidelně střídají. I to je velmi nešťastné řešení. Jelikož jsou postavy mezi sebou v neustálém kontaktu, celá tato koncepce pouze ubírá na dynamičnosti vyprávění. O to více si toho však čtenář vyslechne o rozechvělých citech a vnitřním neklidu postav.
Čtení této knihy pro mě bylo opravdovým utrpením. Jediné, co ji dělí od naprostého odpadu, jsou originální nápad (i když naprosto nevyužitý) a fakt, že i přes veškeré mé výtky, jsem ji přečetla celou. Tedy měla i své světlé chvilky. Pokud však hledáte zajímavou fantasy s homosexuální linkou, přečtěte si raději sérii Noční běžci.
Nebýt na holky, možná bych si knihu užil. Jenže spíš než homosexuální romanci z armádního prostředí jsem čekal nějakou tu megalomanskou válečnou řezanici a v tomhle ohledu bylo Smilujse docela překvapením. Ale krátká anotace „Fantasy s kovovými draky a téměř bez žen“ mě taky mohla varovat. Moje chyba.
Ale abych jen neodsuzoval pro sexuální orientaci některých hrdinů - přeci jen, je jejich věc, koho budou líbat. Román však na můj vkus je nešťastně řešen i v jiných bodech. Přestože se děj točí kolem speciální vojenské jednotky, většina slov je především o dialozích, vnitřních úzkostech a milostných vzplanutích. A nápad s mechanickými draky je sice bravurní, jenže ve finále víceméně samoúčelný, protože pro příběh jako takový vlastně vůbec žádný význam nemá.
Co se však počítá, je styl vyprávění. Jaida Jonesová s Danielle Bennettovou vsadily na sympatické postavy a svižné tempo, jež má říz, i když že se toho v celku moc neděje. Přesto pro mě první díl jejich série znamenal zároveň její konec.
Až na ten začátek knihy, kdy jsem se do ní nemohla začíst, super příběh a skvělej a překvapující konec. Ještě jsem nečetla fantacy, kde jsou draci vyrobení lidmi s magickými schopnostmi a dokážou mluvit a cítit:))) Moc pěkné:)
Tohle nebyla zas tak špatná kniha - navzdory hodnocení, které tady má. Akce v ní sice bylo spíš míň, stejně jako draků (což mi zase tak moc nevadí), ale rozhodně jsem se nenudila. Líbil se mi zajímavý svět, který autorky představily, pojetí draků - mechanických stojů žijících díky magii a s vlastní osobností... Potěšilo mě, že navzdory kouzelným drakům a lidem obdařeným magií se kniha neutápěla v nadpřirozenu. Bylo ho tam tak akorát. V neposlední řadě musím ocenit postavy, které byly pokud ne přímo sympatické, tak alespoň zajímavé a jedinečné, skvěle vykreslené. Přestože některé kapitoly s Roystonem až moc připomínaly klasická romantická díla minulých staletí (akorát v gay verzi), celou knihu jsem si docela užila. Jenom celkové zakončení se mi zdálo poněkud ošizené.