Vomito negro
Pavel Hak
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/178979/vomito-negro-UUd-178979.jpg
3
12
12
Autor (* 1962) se narodil v jižních Čechách, ale od konce 80. let žije ve Francii. Píše francouzsky, napsal pět románů vysoce ceněných francouzskou literární kritikou i čtenáři. Jeho zatím poslední román Vomito negro (2011) je karibský příběh dvou sourozenců, kteří jsou již při první konfrontaci se světem, jak ho nalinkovala západoevropská a americká představa úspěchu a kariéry, předurčeni svým původem k osudu ztracenců. Najít své „místo nahoře“ stojí velké úsilí, a často to nejde jinak než doslova přes mrtvoly. Úsporný a přitom lexikálně nesmírně bohatý Hakův jazyk a specifický styl do češtiny přetlumočila Jovanka Šotolová.... celý text
Přidat komentář
Kniha, která se přečte jedním dechem. Bohatý, v několika prolínajících se rovinách odehrávající se příběh je vskutku strhující a má značné tempo, jaké si pro bohatost děje rozsah románu vyžaduje. I když kniha v mnoha momentech balancuje na hranici románu a trilleru, není jejím smyslem napětí udržovat popisem násilí a brutality, i když je jich v knize hodně. Román v mnoha ohledech evokuje pocit scénáře, kdy zkrácený popis ponechává dostatek prostoru pro fantazii.
"Útočné psaní, jež vyžaduje odpověď bojového čtení." - je psáno mimo jiné na zadní straně obálky.
Strohost vyprávění, jeho drsnost, útržkovitý text, to vše mi sedělo k navození jakéhosi brutálního polosvěta - ale celkový dojem vzhledem k lacinému motivu dvou sourozenců na scestí a té vyplivnuté hromadě mrtvol kam jen se člověk vrtnul - to nezabránilo pocitu, že čtu scénář k béčkovému akčnímu filmu.
Román mě naprosto uchvátil svým strhujícím a přitom stručným dějem. Vzájemné prolínání několika příběhů z nichž přes hromady mrtvých vystupují hlavní hrdinové umí opravdu zapůsobit.
Příběh se odehrává v bezčasí, zřejmě v blízké budoucnosti. Psáno zvláštním stylem, na který jsem si musel zvykat. Nicméně od půlky se to nedalo odložit. Rozhodně bych uvítal další knihu autora v českém překladu.
Postmoderní thriller s rychlým spádem, ale s poměrně nezajímavou zápletkou a charaktery, které i přes témeř filmový styl vyprávění působí poněkud mátožně. Na druhé straně je Hakova vize společnosti až mrazivě aktuální. Pro fanoušky George Orwella, Anthony Burgesse a filmů Luca Bessona a Quentina Tarrantina.
Vomito negro
Musím podotknout, že v první řadě jsem se musela ,,sžít" se stylem psaní autora. Poté mě příběh zaujal a téměř až do konce - resp. bych řekla: příběh mě zaujal na odpolední čtení k bazénu. Jen příběh nad kterým se člověk nezamýšlí a nic si nevezme.. Celkově bych hodnotila - dobrý..