Vonička
Jarmila Urbánková
Verše věnované květinkám a rostlinkám, které nás v přírodě i na zahradě obklopují.
Přidat komentář
Četla jsem vydání z roku 1979 a musím říct, že jsem lehce zklamaná. Čekala jsem nějakou krásnou přírodní lyriku pro děti. Prostě roztomilé básničky o kytičkách. Nechci být úplně negativní, i takové ve Voničce byly, ale přišlo mi, že velká část básniček měla takové rozpačité rýmy a celkově na nich nebylo nic výjimečného. Prostě přečtete a za hodinu nevíte. Také nechci urazit ilustrátorku, ale na ilustrace v této knize bych volala exorcistu... jako dítě bych z nich byla vyděšená. Co ty oči?!
Poslední poznámka k básničce Fazole... děti, nejezte syrové fazole, obsahují látku, která je pro člověka jedovatá, fazole se musí tepelně upravit.
Autorovy další knížky
1957 | Básnický almanach 1956 |
1954 | Domove líbezný |
1976 | Vzkazy |
1974 | Tři stálice |
1943 | Vonička |
Já jsem měla příležitost číst knihu z r. 1945, kterou překrásně ilustroval František Malý. Nevím, jestli knihu z r. 1979 ilustroval někdo jiný (níže je zmiňována ilustrátorka), každopádně já exorcistu volat nehodlám ;-) Úplně jsem se do knihy zamilovala. Nádherné poetické verše...
"Kdopak mi poradí,
k čemu je to krásné kapradí?
Jak po žebříku lezou po něm víly,
menší než malíček,
tak zčerstva, div že neztratí
s temene čepeček svůj bílý.
A je to můstek pro motýly,
kteří se učí létati."
Svou jednoduchostí a přímočarostí, které však v sobě skrývají velkou hloubku, mi to připomíná některé staré čínské básníky.