Voskový les
Eduard Fiker
Detektivní román, v němž dochází ke dvěma vraždám a jedné sebevraždě. Základem konfliktní situace a později rozpoutaných vášní je rozhárané manželství majitelů hrabství, ve kterém každý z partnerů má vlastní dítě z předchozíhomanželství či vztahu.
Přidat komentář
Dočetl jsem pouze z povinnosti. Nezajímalo mě, kdo je vrah, ani jak se to celé stalo. Už jsem to chtěl jenom ukončit. Kladní hrdinové byli neuvěřitelně šlechetní, záporné postavy byly prvoplánově zlé. Tuhle knihu zub času pěkně ohlodal.
Eduard Fiker je mým oblíbencem již od školy. Jeho Stráž na Psí skále je nezapomenutelný zážitek. Série C-L byla velmi dobrá. Jako kdyby tuto knihu napsal někdo jiný. Vleče se. Často jsem se ztrácela v postavách, nebavilo mě to a konec mi byl tak nějak úplně jedno.
Nedokážu dát víc. Prostředí anglického venkova, zámečku, hory, jistě zajímavé. Ale postavy mi přijdou unylé, nijaké, k nějaké události dojde až zhruba po třetině knihy, a vlastně jsem měl stále větší problém to dočíst přes všechny ty zbytečné dialogy, vyšetřování o ničem, stále stejných klišé (lady Henrietta byla pořád tichá, bledá a sebevědomá, mladej Jaryn furt vykulený, Jenny pořád starostlivá, žádná změna) a závěr mne nijak nenadchnul, protože přece jen jej člověk brzy začne očekávat, protože náznaků je dost. Mám pocit, že časem se v postavách ztrácel i autor, a nejen v postavách, ale i směřování příběhu, kdy chvíli zkouší psychologickou polohu, aby najednou nasadil drsnou detektivku. Celkový pocit z knihy je pomalu se táhnoucí nuda, podobně jako pomalu a líně se táhnoucí mlha z blat, a podobně zábavná.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
1960 | Série C-L |
1969 | Paklíč |
1973 | Kilometr devatenáct |
2009 | Zlatá čtyřka |
1968 | Paní z Šedivého domu |
Tak to byla slabota.