Vrah je v každém z nás
Lucie Bechynková , Jan Štoček
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/501825/bmid_vrah-je-v-kazdem-z-nas-Cbv-501825.jpg
4
455
455
Vrah je v každém z nás série
1. díl >
Policejní práce bez cenzury v rozhovoru s elitním kriminalistou Legendární detektiv pražské mordparty Jan Štoček stojí za vyřešením zásadních tuzemských kriminálních případů, mezi které patří sériový vrah Ivan Roubal nebo Orlické vraždy. V otevřeném rozhovoru ho vyzpovídala Lucie Bechynková, zločinožroutka a zakladatelka podcastu Opravdové zločiny. Nahlédněte do zákulisí vyšetřování vražd, které Štoček popisuje velmi osobitým stylem – v některých pasážích se vám bude tajit dech, v jiných se možná neubráníte smíchu.... celý text
Přidat komentář
Měla jsem audioknihu. Četla jsem zde mnohá srovnání s knihou Josef Mareš: Moje případy z 1. oddělení, a zde souhlasím, kniha pana Moravce se mi líbila více, byla tak nějak propracovanějsí. Nicméně ani tato audiokniha nebyla úplně špatná, případy byly zajímavé a poutavě popsané. Přiznám se, že jsem během poslechu párkrát usnula, ale to spíš bylo dáno únavou než špatnou kvalitou knihy. Jako tištěnou bych ji možná nepřečetla, ale audiokniha jako kulisa při úklidu nebo uspávání dítěte rozhodně svůj účel splnila.
Já jsem spokojená. Vyprávění pana Štočka se mi líbilo, bylo poutavé a dobře se četlo. Pustím se i do druhého dílu :)
Knihu jsem si poslechla v rámci audio výzvy a Martin Zahálka je bravurní interpret, poslouchala jsem a ani jsem nedutala.. obdivuji všechny kriminalisty a hlavně tedy kriminalisty z mordpart, tohle asi také nemůže dělat kde kdo.. úplně mě děsí, čeho všeho je člověk schopný, moje hlava to prostě nepobírá.. A i já též přiznávám, že Lucie Bechynková je trošku rušivý element, kdyby byla audiokniha celá jen s panem Štočkem (v podání pana Zahálky), dávám plný počet.. Ale i tak to prostě za poslech stojí a jsem zvědavá na pokračování..
Kniha se nečte špatně a pan Štoček má paměť jako slon. Ale taky se neubráním srovnání s knihou pana Moravce. Ta byla mnohem poutavější. Zde šlo vlastně jen o vyprávění případů a někdy mi to přišlo zdlouhavé. Ale klobouk dolů před tím, co musel pan Štoček řešit a zažít.
Když jsem knihu otevřela a zacetla se do prvních stránek, opravdu jsem žasla nad otázkami Lucky Bechynkové, nejen že byly stylisticky divně napsané, musela jsem je někdy číst i víckrát, než jsem je pochopila, ale působily na mě dost rušivě. Víc jsem si užila příběhy, kde pan Štoček pouze vyprávěl bez přerušování. Většinu případů už jsem znala z podcastů, ale i tak obdivuju tu policejní práci a Štočkovu paměť.
No já nevím, ale asi jsem rozmlsaná rozhovory pana Moravce, které jsem v lednu četla. Tady jsem se do čtení musela dost nutit, forma rozhovoru jen na začátku a konci, pak pár příběhů, kde pan Štoček pouze vyprávěl, nikdo se nedoptával na zajímavé detaily, co by napadli laika. Nějaké větší zajímavost mi tam prostě chyběly. Podcasty OZ mám ráda, ale tohle nebyl můj šálek kávy.
Knihu jsem si pořídila spíše z důvodu vyprávění pana Štočka, než Lucie. Případy byly velmi zajímavé a užila jsem si je. Divila jsem se, jaké detaily si pan Štoček pamatuje po takové době. Bohužel se přidávám k názoru ostatních, že Lucka tomu moc nedala. Otázky byly úplně zbytečné a ani nedostaly řádnou odpověď. Je to třetí kniha co jsem četla od Lucky a nevidím nikde žádné zlepšení. Což mě trošku zklamalo. Je to asi zapříčiněno pouze tím, že Lucka má velkou základnu fanoušků z Opravdových zločinů (takže je odbyt), ale po stránce spisovatelské se nijak neposouvá. Škoda. Každopádně pan Štoček byl skvělý.
Já jsem z této knihy dost rozpačitá... Autorku Bechynkovou znám od jejího počátku z podcastu Opravdových zločinů a obě moderátorky mám moc ráda a sleduji je pravidelně. I proto jsem byla z této knihy nadšená a čekala jsem, co zajímavého se tam dočtu. Začátek byl velice slibný a opravdu mě to vtáhlo. Bohužel pro mě se pak Bechynková s otázkami úplně ztratila a už vyprávěl jen pan Štoček, jehož příběhy byly silné, ale často jsem postrádala poutavost a v jedné kapitole mi i unikal smysl, proč tomu pan Štoček věnuje celou kapitolu, když je vrah od začátku jasný a jeho role - minimálně v daném vyprávění - působila zbytečně. Nicméně nápad to byl dobrý a třeba se do druhé knihy této série nakonec pustím.
Ještě se chystám na Ženy zločinu od Bechynkové, tak uvidíme, zda překvapí více.
Přišlo mi jako dobrý nápad číst Vraha v každém z nás spolu s Marešem od Moravce. Spletla jsem se, nápad to byl špatný, dokonce velmi. Neubránila jsem se srovnání a bohužel vedle práce pana Moravce, působí tahle kniha od Lucie jako iphone z Wishe. Mrzí mě to. Jan Štoček je další legendární postavou, mistr vypravěč a srdcař pamatující si spoustu zajímavých detailů. Kéž by se jeho vzpomínek ujal někdo talentovanější než Lucie, kdo tomu celému projektu dá lepší, kultivovanější projev i formu.
Nicméně, dobře...čtecí forma je v podstatě ok, když doplňující otázky přelouskáte s přivřenýma očima. Co je ale téměř úplně nepřekousnutelné je audiokniha.
Vypravěčská podoba obou účinkujících spolu absolutně nekoresponduje. Martin Zahálka je dobrý, má příjemný hlas, i když to není tak autentický výkon, jak bych si představovala (viz třeba právě pan Hanuš hrající Josefa Mareše). Ovšem Lucie, která ještě ke všemu čte samu sebe, zní hůř než špatná AI. Proč tohle někdo pustil ven? Nechápu.
Z úcty k panu Štočkovi nedávám horší než průměrné hodnocení.
Za začátku nic moc, ale pak otázek značně ubylo (za mne by tedy nemusely být vůbec) a samotné vyprávění pana Štočka mě bavilo.
Pěkná kniha o skutečných případech skutečného policisty vyprávěná jeho pohledem s občasnými dotazy spoluautorky.
Knížka se mi co do obsahu i struktury knihy velmi líbila. Jde o skutečné kriminální případy, vyprávěné detektivem, který se na jejich rozřešení podílel. Vyprávění je proložené vlastními postřehy a osobními vzpomínkami, které si pan Štoček v souvislosti s vyšetřovanými případy vybavil. Vysoká míra autenticity dodává příběhům na plastičnosti a tedy i na atraktivitě knihy. A musím říct, že v některých momentech jsem se i zasmála, např. když pan Štoček líčil, jak na policii chodí oznamovat domnělé zločiny i psychicky vyšinuté osoby. Otázky L. Bechynkové nebyly příliš časté, ale byly celkem trefné a přiměřeně doprovázely vyprávění detektiva. Však to bylo pojato jako dialog, takže otázky nesměly chybět.
Pan Štoček je výborný vypravěč, který nevynechává ani malé detaily z vyšetřování, takže dává skvěle nahlédnout pod pokličku své práce. Většinu případů jsem znala, ale i tak mě kniha bavila. Byla jsem ráda, že otázky ( často nadbytečné ) nebyly ve všech kapitolách. Druhý díl si určitě ujít nenechám.
Mám ráda rozhovory a tento rok mě už nadchl parádní rozhovor Moravce a kriminalisty Mareše a tak jsem si myslela, že i tato kniha je přesně pro mě. Není. Bohužel se nemůžu ubránit srovnání a rozdíl je markantní. Paní Bechynková plynulosti vyprávění spíš škodí, přestože otázek moc nepoloží. A když položí, tak jsou to velmi jednoduché, až naivní dotazy. A audiopodoba se také moc nepovedla. Neskutečně mi vadilo, že interpret čte jako by se jednalo o pohádkový příběh, přestože pohádka to opravdu není. Obvykle nejsem zastáncem novoročních předsevzetí, ale tato kniha mě asi jednomu přivedla. Opravdu zvažuju, že přestanu dočítat/doposlouchávat knihy, které mi toho přinášejí velmi málo, protože jiných, které za to stojí je pořád hodně.
Co k tomu říci, tisíckrát řečené, napsané a vyposlechnuté skutečné krimi případy, nic nového. Zpracování je naprosto identické jako v knihách pana Martina Moravce, čili vedený rozhovor. Pro mě nebyla kniha ničím přinosným ani novým. Věřím však, že své fanoušky si najde.
Ony ty skutečné příběhy jsou děsivé tím, že jsou skutečné, ale jinak to není tak čtivé jako ty vymyšlené. Sice se to nedá srovnávat, ale stejně mi to nedá a automaticky srovnávám. Asi mám raději beletrizované příběhy podle skutečných událostí.
Za mě parádní. Moc se mi líbilo zpracování a těším se, až si přečtu druhý díl.
Kniha mě nezaujala jsou to případy co rozebírá spisovatelka s kriminalistou, čekal jsem povídky příběhy i když je to podle skutečnosti tak mě to nechytlo proto to nehodnotím.
Bavilo moc. Jan Štoček byl super a nemohla jsem se odtrhnout.