Vrah v šarlatu
Josef Volák
Vrah v šarlatu patří mezi ty detektivní romány, v nichž autor dokáže s úspěchem uplatnit všechna nevyhnutelná pravidla detektivní hry (zajímavou a přiměřeně složitou zápletku, realizovanou v konkrétním prostředí, přesvědčivou motivaci, dobře vykreslené charaktery) a nadto jeho příběh přerůstá v román o určité společnosti. Neradostné události na starém zámku v dnešních poměrech tvoří rámec ke kritickému zamyšlení nad výstředním životem skupinky mladých lidí, jejichž hra na sladký život končí smrtí.... celý text
Přidat komentář
Na tuhle knížku si pamatuju z dětství. Ležela jednu dobu na nočním stolku mého tatínka. Po jejím dočtení jí dal do knihovny a já jsem celá natěšená brala schody do pokojíčku po dvou, abych si jí mohla tajně, teprve jako začínající pubescentka přečíst.
Tehdy jsem valila při čtení oči, jak mladí tráví svůj volný čas... a s ničím nemají, jakože potíže... Až na jeden zádrhel. A to vraždu - vraždy...
Detektivka patří k těm více retro, každopádně i po letech svůj půvab má. Rozhodně si jí vezmu sebou v létě někam k vodě, abych si u ní odpočinula od všech těch severských krváků a morbidit...
Já tedy byl velmi spokojen. Ne že by nešlo cosi vylepšit nebo tu a tam něco ubrat či naopak přidat. Ale s přihlédnutím k době vzniku je to velmi slušná detektivka. Dalo by se to přirovnat k Erbenovu Exnerovi, ale poručík v této knize bohužel nebyl tak dobře vykreslen a rozhodně neměl jeho šarm. No, ale každý nemůže být jako Exner :-)
Oblíbená kniha mého raného mládí. Upřímně řečeno je to víc dívčí román než detektivka - autor popisuje bohémské prostředí a značně nesocialistický způsob života (kniha vyšla 1976 - až se divím, že ji nezakázali kvůli narušování morálky), a na vykreslení podrobností chování aktérů si dává záležet mnohem víc než na rozpracování detektivní zápletky. Tehdejší večírky ale dík knize před vnitřním zrakem ožívají.
Poznámka pro ostatní komentující: Ano, tehdy se skutečně tolik kouřilo - od rána do večera a všude. Taky se dost pilo.
Me se to libilo. Bavilo me to. I kdyz ke konci mi to pripadalo trochu prekombinovane.
Mám rád mordy na zámcích či hradech.I tahle nebyl špatný.Jen tech vykouřených cigaret bylo až moc.
Volákův Vrah v šarlatu je stará dobrá, chtělo by se říct klasická, česká detektivní škola. Poručík Knapp mi tak trochu připomíná Erbenova kapitána Exnera v mladším podání Ostatně celá ta detektivní šaráda na zámku ve Veranech nemá daleko od jeho případu talentovaného ševce. V obou případech se totiž hodně mluví, intelektuálně bádá a vrah se hledá v uzavřené a úzce ohraničené skupině. S čím jsem tady měl problém, je jistá odosobněnost a izolovanost celého pátrání. Zdá se, že zločin nikoho příliš nevzrušuje a nikdo si s ním vrásky nedělá. I Knappovo vyšetřování je takové nezáživné ohlížení se přes rameno, jako by na odhalení pachatele vlastně ani nezáleželo. Čtenářům se nenabízejí žádné indicie, na nichž by mohl stavět, a když pak dojde k finálnímu rozuzlení zápletky, vlastně ani není zvlášť překvapen. Prostě jen tak mimochodem - tady je vrah a stalo se to tak a tak, protože… Tím nechci říct, že by Vrah v šarlatu byla špatná detektivka, je jen malinko suchopárná, bez šťávy a bez vzrušujících okamžiků.
Fantastický začátek, atraktivní prostředí zámku a zajímavé postavy. Jen ke konci malinko došel dech. V knize najdeme i plánek zámku, to mě vždy potěší.
Ze začátku jsem knihu začal číst jen proto,že to je autorova prvotina a upřímně nic moc.Ale jak děj pokračoval,tak mě to chytlo a vydržel jsem až do konce.A docela dobré čtení,přestože jsem zvyklý na úplně jiný styl detektivek.
Autorovy další knížky
| 1976 |  Vrah v šarlatu |
| 1989 | Mezi orlem a hadem |
| 1972 | Dům u hřbitova |
| 1988 |  Tajemství Uzun-Guru |
| 1985 | Divokým Alajem |
Četla jsem kdysi.