Vrána
James O’Barr
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/121199/bmid_vrana-54P-121199.png
5
501
501
Tohle je Vrána, jak jste ji ještě neviděli — neuvěřitelnou pouť anděla pomsty a zároveň oslavu opravdové lásky... konečně tak krutou, inteligentní a zároveň nezapomenutelnou, takovou jaká byla původně zamýšlena. James O'Barr vytvořil přetavením utrpení a bolesti osobní tragédie do kreseb Vránu. Silně očistný příběh Erika – který se navrátil ze záhrobí, aby se pomstil pouličnímu gangu za svoji smrt a smrt své snoubenky – zaujal čtenáře po celém světě. Věhlas získal díky filmové adaptaci, při jejímž natáčení nešťastnou náhodou zemřel herec Brandon Lee. Nyní tento román v obrazech vychází konečně kompletní v rozšířené verzi, tak jak ho původně autor zamýšlel. Kniha obsahuje navíc: - Třicet stran nikdy nezveřejněných kreseb včetně nového závěru „Jiskrný kůň“ a emotivní pasáže „O vánocích v srpnu“ - Novou předmluvu od Jamese O'Barra - Ztracené pasáže zrekonstruované za použití původních výtvarných technik... celý text
Horory Komiksy Thrillery
Vydáno: 2012 , Comics CentrumOriginální název:
The Crow, 1989
více info...
Přidat komentář
Přiznám se, že jsem mizerný fanoušek komiksové Vrány. Raději mám totiž tu filmovou, v režii Alexe Proyase, čímž nechci Jamesu O'Barrovi nijak ubírat prvenství. Jen mě to jeho melancholické vyprávění a undergroundová kresba zdaleka neoslovily tolik, jak by se asi na originál slušelo. Do toho ještě uplakané emoce a básničky, prokládané standardní krvavou řežbou, cirka v poměru tři ku jedné. Tím nemám v úmyslu snižovat hodnotu příběhu, jen naprosto chápu, že sloužil primárně jako terapie a teprve až v druhém plánu se hledělo na scénář. Díky tomu je to dost stereotypní - hrdina srdnatě smutní nad ztrátou milované a postupně likviduje viníky, co mají její smrt na svědomí, aniž by se mu byť jen jednou jedinkrát do cesty postavila nějaká problematická překážka. Nuda.
Co však O'Barrovi nikdo neodpáře (a čím u mě stoupl v ceně), je jeho naprostá oddanost klasické kresbě, nezdokonalené počítačovou grafikou. Jistě, je v tom z jeho strany čiré pozérství, ale přesto to má svoje nepopiratelné kouzlo.
Pěkný komix/ks. (Nehodící se škrtněte) :-) Střídaní ilustrací, téma... Možná shlédnu i film.
Komiksy moc nečtu, ale pokud bych si měl vybrat jeden z těch, co jsem již četl, byla by to právě Vrána. Nádherná kresba a jímavý kontext vzniku této grafické novely je ukázkovým příkladem, jak vzniká umění z vlastního prožitku. I když je příběh vlastně mytologický, naprosto z něho čiší autorská autenticita prožitého. Dílu dominuje zobrazení děsu ze ztráty milované osoby a hněvu, který přichází a odchází až po pomstě. Pokud nelze pomstu vykonat v realitě, lze ji alespoň uskutečnit ve fikci.
Čteno originální vydání a rozhodně ne naposled.
Tu knížku musíte odžít, abyste pochopili. Je v ní mnohem víc, jen je potřeba to fakt najít.
Dlouho jsem tuhle knihu nemohla sehnat, v knihovně k nesehnání, nová není, nakonec se mi zaštěstilo bazarovou a jsem ráda že ji mohu mít ve své osobní knihovně. Nejprve, asi jako většina, jsem znala film, patří mezi mé oblíbené. Komix jako žánr není můj šálek čaje, byl to vlastně můj první a asi i poslední komix, ale za to naprosto nezapomenutelné temné dílo. Člověka tem smutek, to zoufalství, které z obrazů a textů čiší, úplně vtáhne. Rozhodně se k Vráně ještě někdy vrátím.
Prvně jsem viděl film a až po čase se dostal ke knize. Kresba bomba!. Příběh - nakrknutý chlápek, který se mstí, je nesmrtelný, dokud neskončí s určitými lidmi a sám se nerozhodne, že už má splněno a může umřít - no, proč ne. Postavy jsou dobře vystihnuté, celkově dobré početní, ale jednou stačilo.
Četl jsem i rozšířenou verzi, je dobrá, ale výsledek a závěr to stejné.
Úžasné dílo, snad někdy docenim tuto sebeterapii autora. Takovou depku kromě tohoto komiksu mi přivodil už jen sám život, díky J.O.B.
Film jsem viděl několikrát a miluju ho. Pak jsem se dozvěděl o tomto grafickém románu a rozhodl jsem se, že ho musím mít. Jakmile jsem Vránu dostal do ruky tak jsem se do ní pustil a ona mě naprosto pohltila. James O' Barr nakreslil Vránu v rámci artterapie, protože se nemohl vyrovnat se ztrátou své snoubenky a na papíře se otiskl ten jeho hněv, smutek... Teď děkuju tomu člověku, který O'Barra přesvědčil aby Vránu vydal. Někdo si může myslet, že to je akční kravina kde se jenom střílí, ale mezi Erikovo pomstou jsou i vzpomínky na jeho snoubenku Shelly u kterých jsem měl slzy na krajíčku. Nádherně nakreslené depresivní dílo. Doporučuji!
Zvlastnim smutkem nasakla kniha. Doporucuji doplnit soundtrackem z filmu, ktery krasne zachytil az melancholickou kombinaci nenaplnene lasky, bolestive ztraty a zahrobi. Jako pribeh me Vrana tolik nestrhla, jako medium prenasejici emoce vsak pusobi tak desive uprimne, ze by mu prekombinovany pribeh naopak zbytecne ubiral se syrovosti a hnevu. Komiksove medium vyuzito tak, jak by jine mohlo jen stezi.
Je to kultovní, je to prošpikované hutnou atmosférou a... Je to úžasné... Kultovní status si to zaslouží nejen díky "prokletosti," a samotném pozadí tvorby tohoto díla, které vznikalo jako terapie, jež se překlenula v něco většího. Přes nápad, jedinečnou temnou kresbu a všechny významné klady, které dílo má ale není dokonalé. Osobně mám rád příběhy, ve kterých máte pocit že hlavní hrdina není nedotknutelný. V tom smyslu, že může zemřít. Ačkoli Erik nemá co ztratit, nejde ho ani zabít. Protože on už je mrtvý. Je to prostě Terminátor, který jde a mstí se. A nic ho nezastaví... V tomhle směru se mi možná líbil film (který je i rouškou prokletí a záhadnosti zahalený citelněji než komiks) víc, kde /SPOILER/ o svou moc Erik v závěrečném souboji přišel./SPOILER/ Fakt ale je, že na tom zde příběh stojí. Podle mě je to bezesporu jeden z těch komiksů, které je tak trochu povinnost si přečíst a udělat si o něm vlastní názor. Stojí to za to... Na pozadí vší brutality krutého života a smrti se odehrává krásná a něžně procítěná romance se smutným koncem...
Už vím, proč jsem tuto knihu měla v přečtených, ale nohodnocenou. Jak chcete hodnotit něco, co je vlastně jen dílo v rámci terapie? Člověk, který je zlomený nad ztrátou své milované, kope všude kolem sebe (v tomto případě spíš střílí), utápí se v žalu - a my, nevědoucí, to máme soudit? Asi ne... Tudíž hodnotím příběh jako takový - tedy bez vysvětlivek na začátku. A také samozřejmě kresbu, kde oceňuji nebarevnost. Potud dvě hvězdy o nic víc ani míň mi tento komiks nedal...
Velmi silný příběh. Autor do něj vložil všechny své emoce a pocity, které prožíval, a jde to vážně cítit. Ačkoli jsem během čtení nevysvětlitelně pociťovala někdy až úzkostné pocity, kniha se mi líbila. James se během psaní také učil kreslit, takže bylo nesmírně zajímavé sledovat, jak se v kresbě během příběhu zlepšuje a jak se jeho styl mění.
Tak tento komiks jsem si dal hned po probuzení na nedělní snídani a musím řícii, že tak úžasné ráno jsem již dlouho neměl. Rozhodně kvalitní komiks, který mi kvůli své jednoduchosti a přímočarosti dlouho zůstane ležet v hlavě. Kresba je pohlcující a občas jsem civěl na některé ilustrace jen tak bez přemýšlení, uchvácen. Pro mě jasná volba, tento komiks je nutnost do sbírky.
Pre mňa srdcovka, na ktorú nedám dopustiť.
Príbeh nie je nijak originálny na tému láska, smrť a pomsta už vyšlo veľa ďalších príbehov.
Je to komiks hlavne o emóciách, ktoré dokáže plne doceniť len ten, kto si prežil niečo podobného.
"Nie je to smrť, pokiaľ ju odmietnete... je ňou, pokiaľ ju prijmete."
Vrána
Neumím úplně říct, proč nedokážu hodnotit naplno - tak jako jsem hodnotila filmové zpracování. Zároveň bych nerada, aby to vyznělo tak, že komiks je něčím špatný. To rozhodně není. Je to jedna velká melancholická, depresivní jízda plná bolesti, ztráty, násilí, lásky a touhy po pomstě - zabalená do naprosto vynikající kresby.
Autorova vlastní bolest, z níž se snažil vykreslit, je na příběhu zcela patrná a já to musím obdivovat, že to O'Barr uměl takto přesvědčivě a sugestivně "hodit" na papír. Kresba jako taková je velmi detailní - po vizuální stránce je rozhodně na co koukat. Neutěšené, depresivní atmosféře "pomohlo" i to, že je příběh proveden jen černobíle. A přitom se autorovi podařilo skvěle rozlišit současnou dějovou linku (ostré obrazy) a snové/vzpomínkové pasáže (jakoby rozostřené, matné, jemnější). Ten kontrast je tam patrný a skvělý.
Takže vlastně nevím, co mi na tomto komiksu přesně chybělo, abych mu dala plný počet hvězd. Ale faktem prostě je, že některé příběhy na mne zapůsobily asi o chlup více. Každopádně Vrána je rozhodně kvalitním počinem, který mohu doporučit. A ten film je také skvělý.