Vraní oko
Michaela Klevisová
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/532210/bmid_vrani-oko-65ccc0ef316c6.png
4
1462
1462
Josef Bergman série
< 8. díl
Josef Bergman #8 Vyšetřování zavede kriminalistu Josefa Bergmana do chatové osady u řeky na jižní Moravě, kde lišky dávají dobrou noc. V okolních mokřadech vzniká nová ptačí rezervace, kterou tam ovšem místní nechtějí. Lidé tak mají spoustu důvodů vzájemně se nenávidět. Bergman musí přijít na to, jak vražda podivínského ornitologa souvisí s nedávnou smrtí pražské profesorky. Pravdu znají snad jen ptáci, kteří nerušeně poletují nad hlavami obětí i podezřelých.... celý text
Přidat komentář
Opět skvěle napsané. Uvěřitelný příběh, dobře vymyšlené postavy, zajímavé dialogy.
Výborná detektivka o tom, že i dětské tajemství může mít nečekané následky. Nejsou zde žádné potoky krve, ale s kriminalistou Bergmanem krůček za krůčkem rozkrýváme tajemství některých obyvatel malé vesnice na jihu Moravy.
Prostě super. Žádné brutality ani zvrácené mordy, vše je takové normální a hlavně uvěřitelné. Začetla jsem se hned po prvních stranách a mrzelo mě, když příběh skončil. PS: pachatele jsem stejně jako v minulých knihách této série neodhadla, ale právě proto knihy od MK tolik miluju, že jím může být kdokoliv :D
Další skvělá detektivka s vyšetřovatelem Josefem Bergmanem opět napínavý příběh ve kterém vraha vůbec neodhadnete. A nakonec se dozvíte proč má kniha název Vraní oko. Doporučuji k přečtení.
Skvělé počtení, ostatně jako vždy. P. Klevisová píše opravdu krásně. Popisy přírody, ptactva, hodně psychologie a jen na okraj vraždy:-)
Tuto knihu spolu se Sněžným měsícem dávám na první místo:-)
Tak tuto knihu jsem si vážně užívala. Moc mě bavi, jak dokáže autorka velice věrohodně popsat povahy, obavy, trápení a následné chování hlavních postav. Bylo to tak čtivé, že ani tu vraždu bych v tom ději nepotřebovala:-)
Michaela Klevisová opět bezvadná. Přesně podle mého očekávání. Starý známý Bergman, krásné popisy přírody, tři vraždy a žádné potoky krve.
Nejvýstižnější je komentář mag097.
Naprosto chápu, proč je Michaela Klevisová tolik populární. Vraní oko je věrohodná, uvěřitelná detektivka z českého prostředí, která si na nic nehraje. Žádná překombinovanost, žádná zbytečná akce a pokud jsou její předchozí knihy jako tato, tak se divím, že z toho ještě nikdo nenatočil seriál. Tohle by se totiž českému divákovi kriminálek moc líbilo.
(Edit: Dům na samotě byl zfilmován)
Narovinu ale říkám, že kniha nemusí sednout všem. V první třetině se jenom seznamujeme s postavami a autorka nám dává prostor, abysme si sami vymysleli své teorie, kdo koho zabije a proč. Pokud máte rádi krváky a akční scény, Michaela Klevisová nebude úplně pro vás. Pokud vás ale baví psychologie postav a pomalejší vyšetřování, mohlo by se vám to líbit.
Postava hlavního vyšetřovatele není v příběhu moc výrazná, díky tomu asi můžete číst sérii napřeskáčku jak se vám za chce. Byla to příjemná změna, neřešit ke klasickému případu i ztrátu detektivovi manželky, vraždu jeho dítěte nebo aféry s kolegyněmi.
Další skvělá detektivka s inspektorem Bergmanem, tentokrát z mého rodného kraje.
Vykreslení přírody a postav je perfektní jako vždy, vztahové propletence tomu dodají šťávu. Vyšetřují se tři vraždy a minulost se taky ukáže jako důležitá veličina v chování postav.
Knihu mohu jen doporučit!
(SPOILER) Ach jo! Teď zase čekat na další autorčinu knihu... Prostě Vraní oko opět krása! Líbí se mi ty přesahy do péče o krajinu, přírodu... Atmosféra přenádherná. A trochu mě mrzí, že pachatel je nevýrazný, až mi ho skoro bylo líto.
Máte rádi detektivky Michaely Klevisové? Já moc a vždycky je to pro mě sázka na jistotu, která se vyplatila i nyní.
Jedná se už o osmý případ s detektivem Bergmanem, tentokrát řeší případ, který ho zavádí na jih Moravy do okolí Valtic a souvisí se znovuzakládáním lužních mokřadů, v nichž by mohli hnízdit vzácní ptáci (pro mě zajímavé a neotřelé téma).
Na autorčiných detektivkách se mi líbí, že v nich krev neteče proudem (to nevyhledávám) a že příběh je hodně rozvětvený a líčí osobní životy všech zainteresovaných osob. Baví mě i zasazení do českého prostředí a různých českých krajů, které má autorka skutečně dobře odpozorované (v minulé knize Drak spí se příběh odehrává v oblasti České Kanady, kterou máme za humny, a ta krajina byla popsána skutečně velice autenticky).
Sérii nemusíte nutně číst popořadě, i když je to asi lepší, protože osobnímu životu hlavních vyšetřovatelů se v průběhu jednotlivých dílů až taková pozornost nevěnuje a autorka vždy připomene to nejdůležitější, čili se v tomto ohledu nikam ztrácet nebudete.
Sérii s Josefem Bergmanem mám přečtenou celou, takže teď mi zbývá už jen samostatný román Prokletý kraj, na který jsem se zatím nedostala. Povídky Klesvisové jsem také nečetla (nejsem moc povídková), nicméně věřím, že by mě také nezklamaly.
Hodnocení: 5* z 5*
Dala som si od Klevisovej pohov na par rokov, naposledy som citala Zmizela v mlze, ale tento návrat sa mi teda páčil.Presne , ako som si ju pamätala, poklidné čítaníčko, aj keď na, že poklidné, mŕtvol tam bolo teda dosť.
Páči sa mi, že autorka krásne zakomponuje do svojho diela opis prirody.Je vidieť, že k nej musí mať určite silnú väzbu.Asi aj preto ma to bavilo čítať, lebo povedzme si úprimne, keby tam bola len ta krimi téma, to bolo šup šup opísané.Tou prirodou to krásne okorenila. Stojí za to si prečítať!
Štítky knihy
tajemství chalupy a chaty bažiny, mokřady, močály, blata vesnice české detektivky a krimi jižní Morava lužní lesyAutorovy další knížky
| 2020 |  Drak spí |
| 2021 | Prokletý kraj |
| 2017 | Zmizela v mlze |
| 2019 | Sněžný měsíc |
| 2023 | Vraní oko |
Michaela Klevisová a moje první setkání s její tvorbou.
Vraní oko. Proč se kniha jmenuje zrovna takto se ale paradoxně dozvídáme až v druhé půlce.
Je tu opravdu hodně postav. Eva a její okruh lidí, Vilém, Alan, Marta, Šárka, a už to jede, jedno jméno nabaluje tisíc dalších a člověk se orientuje jen těžko, prostě čtete s tím, že se to časem usadí. Usadí se to jako ptáci v mokřadech, které Alan buduje. Je to vášnivý ornitolog a proto jsme svědky sledu událostí, které nás zavedou až do dětství některých účastníků této detektivky.
Musím se přiznat, že jsem se trošku ztrácela. Na styl jsem si chvíli zvykala a nenašla jsem tam hlubší význam, takový ten přesah, který čtete mezi řádky.
Bylo to za mě napsané dobře, všeho akorát, jen...Jen to bylo nudné. Nezáživné, ponuré a úplný opak toho, jak vypadá obálka. Světlé momenty pro mě byly úryvky z blogu Marty. Psala o bylinkách a proto se k ní Šárka přidala. A proto se na začátku stalo, co se stalo.
Držitelka ocenění Nejlepší česká detektivka. To je třeba i Jiří Březina a určitě to bude i Tereza Bartošová, ale u Vodníka jsem se aspoň bála, byla jsem na něčí straně. Ale taky byly charaktery vykresleny tak povrchně, že jsem tak nějak jen sledovala, co se děje bez jakékoliv sympatizace s jakoukoliv postavou.
Ale určitě bych se vydala na to místo. Miluju ptáky, dudka chocholatého jsem taky jednou viděla. A třeba bukač? Toho jsem bohužel ještě nikdy neviděla. Třeba to ale ještě doženu.