Vráska
Ilja Bart
Básnění o regeneraci tvůrčích sil po prožití těžké nemoci, kdy se ovšem autor vyrovnává s neodvratným koncem svého života, tedy očekává příchod smrti.
Přidat komentář
Autorovy další knížky
| 1957 |  Básnický almanach 1956 |
| 1954 |  Domove líbezný |
| 1975 | Na gestapu |
| 1957 |  Kráter se otevírá |
| 1961 |  Astronauti hlubin |
Moc krásná báseň Tvář:
Zdviháme svou tvář
jako standartu
nad šílícími davy
Svou tvář
popsanou zaklínadly
jež nikdo nemá čas rozluštit -
natož my sami
Po celý život
vytahujeme svou tvář
na stožár lodi
o níž se nikdy nedozvíme
odkud pluje a kam
A nikdy nikdo nám neprozradí:
je to vítězná admirálská vlajka
či bílá vlajka prohry a vzdání
či smuteční prapor?