Vrásky z indické lásky
David Havel
Indie je vřelá jako mámino nejměkčí objetí, ale i surová a přísná jako domina v latexu. Dojemná jako příběh o Bambim, ale taky syrová jako třeba právě Bambiho máma po setkání s lovcem. Nebezpečná stejně jako brněnský Cejl v noci a vibrující, bzučící a ve svém vlastním tempu žijící jako ten nejnarvanější lidský úl světa. Indie je překvapující, pohlcující a dost možná jiná, než si myslíš. Indie je prostě magie. Stále nemáš představu, co se pod těmito slovy skrývá a jaká Indie vlastně je? Nevadí. Hrábni do těchto stránek a já ti přiblížím tento prapodivný svět ve světě z pohledu obyčejného chlapa. Ve svých vzpomínkách tě protáhnu uličkami slumu v Dillí, kde jsem od nejchudších z nejchudších pochopil princip skromnosti. V Himálaji dostaneme od mnichů lekci respektu. Aby nám v Manali došlo, že ne každý si jej zaslouží. Zlatý chrám v Amritsaru nám převypráví pohádku o tom, že dobro v lidech stále existuje a na poušti v Pushkaru ti snad stejně jako mně dojde, že svět nespasíš. Gháty Váránasí nám přinesou svědectví o tom, jak hořkosladká může být smrt. A Bombaj? Tam nám v Dharaví Indie definitivně zlomí srdce. Ale třeba ji budeš i nadále milovat. Stejně jako já.... celý text
Přidat komentář
Super cestopis nebo spíš popis cesty.
Člověk má pocit že je tam taky.
Doufám,že autor neskončí u téhle jedné knihy.
Neskutečné, nádherné čtení. Nejsem žádný vášnivý čtenář a nečtu desítky knih za rok. Tahle mě ale polapila a zhltnul jsem ji během víkendu.
Prvních asi 20 stran jsem měl trochu problém se sblížit s formou vyprávění, ale pak už to jelo samo :-) Rozhodně nejde o nudný popisný cestopis, autor se nebojí otevřít duši a s některými zážitky jde až na dřeň. Ona Indie si o to sama říká. Sám jsem kdysi Indií pocestoval podobným způsobem. Soudě podle této knížky se moc nezměnilo a to je dobře. Indie je svá a kdo ji nezažil na vlastní kůži, asi nepochopí.
Teď, po dočtení, bych nejradši autora vyhnal zpátky a donutil jej napsat pokračování. Styl, kterým píše, mě přes počáteční odstup vtáhnul a pustil mě až s poslední přečtenou stránkou. Cením si té upřímnosti a otevřenosti.
Tahle recenze (moje první vůbec) je poděkováním za zprostředkovaný zážitek.
Naprosto skvělý cestopis psaný autorovým hodně originálním a neotřelým stylem. Zápisky z autorovy cesty jsem četla již dříve na webu, takže koupě knížky byla jasná volba. Jen mě mrzí, že se do ní nevešlo víc fotek. Jsou úžasné.
Opravdu čtivej, originální cestopis. Já se teda přiznám, že některý slova jsem musela googlit a některá souvětí číst dvakrát, ale jinak fakt výborný zápisky z Indie. S autorem bych klidně zašla na skleničku, protože očividně máme stejnej pohled na ten pos*anej svět! :D
Vrásky z indické lásky nejsou cestopisem, na jaký jsem zvyklá. A je to jen dobře, protože v tom množství blogů, článků o cestování a rádoby cestopisů/průvodců, které u nás vydává každá druhá hvězda, bude totiž vyčnívat.
Čím? Autor píše pro mne originálním, až svérázným stylem a jazykem. Místy je text poeticky zasněný, jen aby autor v dalším odstavci své čtenáře zase srazil k zemi syrovými dojmy z cest. Vulgarismy mi nevadí, beru to tak, že odráží autorovu mluvu.
Asi největším překvapením pro mne bylo, že autor v knize otevírá bolestivé otázky nejen tamní společnosti. Už jen díky tomu tento "dojmopis" stojí nad prvoplánovými, někdy dost povrchními cestopisy, které se točí jen okolo toho, co a kde úžasného zažít.
A pak ty úžasné fotky! Jen škoda, že jich není více.
Autor má můj velký obdiv, za to že tuto cestu podnikl a zvládl, a že z ní vznikla tato kniha. Je tak chytlavá, že se četla sama.
Líbí se mi, jak autor dokázal otevřeně popsat své pocity a myšlenky během cest a přiblížit čtenářům život v Indii a její krásné i stinné stránky.
Krásné fotky jsou jen bonus této úžasné knížky.