Vražda v Národním. Záhada ztraceného Maura
Eva Štolbová
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/327109/bmid_vrazda-v-narodnim-pripad-ukradeneho-eso-327109.jpg
2
19
19
Oba detektivní příběhy jsou inspirovány skutečnými událostmi. První záhadným zmizením operní sboristky Národního divadla Věry Urieové v roce 1974 a nálezem mumifikovaného těla neznámé ženy ve sklepení historické budovy Národního divadla o několik let později. Druhý překvapivým nálezem relikviáře svatého Maura v roce 1985 a následnou vraždou vedoucího pracovníka podniku zahraničního obchodu, jenž se na nálezu, respektive vyjednávání se zahraničním informátorem, podílel. K té došlo za dosud neobjasněných okolností v roce 1988. Obě události se spisovatelky Evy Štolbové bezprostředně a osobně dotýkaly. V obou případech měla možnost nahlédnout do jejich zákulisí.... celý text
Přidat komentář
Přečetla jsem pouze první příběh a do druhého už se nepustím, protože mi nevyhovuje styl psaní. Přeskakování ve vyprávění v ději příběhu i osobách je zmatečné a nezáživné. Nevyhovovalo mi ani hodně přímé řeči, kdy jsem vlastně ani nevnímala, která ta osoba to mluví.
Nalákal mě název knihy, tak jsem si ji koupila. Bohužel mě dost zklamala. Úroveň slohové práce žáka základní školy. Hup sem, hup tam. Škoda peněz.
Knížka, která v sobě nese atmosféru doby, touhu po vyřešení dávných záhad a vlastně i uspokojivý příběh.
Chtela jsem to precist kvuli vyzve 2017.... Ale v polovine knihy jsem to vzdala.
Kniha nebyla špatná, ale že bych ji doporučila kamarádce, tak to zase ne. Pro mne zvláštní styl psaní.
Na tuto dvouknihu jsem narazil dost náhodou a okamžitě jsem byl nadšený. Mám rád nakladatelství Pejdlova Rosička a navíc, oba příběhy mě zaujaly. Atraktivní divadelní prostředí z prvního příběhu a pátrání po vzácném pokladu z příběhu druhého. Oba příběhy založené na skutečnosti, autorkou dofabulované. Zdálo se mi to prostě jako skvělý námět.
Tak proč knihu hodnotím jednou hvězdičkou z pěti?
Od začátku jsem měl pocit, že tu něco není v pořádku. Zmatečné vyprávění, zvláštní sazba a hlavně, knize chybí jazyková úroveň. Autorka Eva Štolbová prostě neumí psát tak, aby mě to bavilo číst. Šroubované dialogy, zbytečně patetické popisy. S tím jsem se setkával prakticky na každé stránce. Prvnímu příběhu nemohu upřít, že tam jsou některé hodně zajímavé postavy, jejichž příběh mě zaujal. Ale nepatřily k postavám hlavním a vlastně jen zachraňovaly tu ostatní bídu.
Doufal jsem, že druhý příběh bude lepší, ale změna nepřišla. Opět - zmatečné vyprávění, nemohl jsem se soustředit na text a tak jsem posledních dvacet stránek, kdy jsem se už skutečně trápil, vzal rychločtením, abych to měl za sebou.
Nejzajímavější na knize je nakonec doslov, který napsal Dan Hrubý. Shrnuje známá fakta z obou příběhů a de facto tak znovu vypráví oba příběhy. Čtivě, poutavě. Jaký kontrast proti předchozím 245 stranám. Z doslovu se mimo jiné dočtete, že příběh z knihy Vražda v Národním už jednou Eva Štolbová vydala pod názvem Saténový hlas.
Možná bych tuto glosu ("review") psát neměl, protože jak jsem zmínil, nakladatelství mám rád a jsem vděčný za to, co dělají (Pražské příběhy, které Pejdlova Rosička vydala je fantastická kniha). Ale zase vím, že chci varovat před touto "detektivkou z doby nedávné". Bez obalu totiž musím říct, že pro mě bylo utrpení to číst.
Hodnocení: 10%
Autorovy další knížky
| 2017 |  Vražda v Národním. Záhada ztraceného Maura |
| 2009 |  Sametová historie |
| 2007 | Území cizího žalu |
| 2005 | Saténový hlas |
| 1994 |  Lamento |
Suhlasim s jednym z komentarov, aj mna zaujal nazov knihy, ale... Zmätene a neprirodzene pôsobiace postavy a dialógy, divný sloh a chýbajúca gradacia deja. Skoda vyhodenych penazi.