Vražda v Orient expresu
Agatha Christie
Hercule Poirot série
< 9. díl >
Jedno z nejčtenějších a nejadaptovanějších děl klasické detektivky – mistrovský příběh z roku 1934 – vychází v novém českém překladu. Slavný Belgičan Hercule Poirot přicestoval na dovolenou do Istanbulu, vzápětí je však odvolán do Anglie, a rozhodne se proto využít služeb Orient expresu. Po nástupu do vlaku upoutá jeho pozornost bohatý Američan Samuel Edward Ratchett; mimo jiné nabídkou vysoké odměny za to, že jej detektiv ochrání před hrozícím vražedným pokusem. Poirot odmítá – a následujícího rána je Ratchett nalezen ubodán k smrti… Souprava uvízla v závějích a její pasažéři zůstali ponecháni napospas osudu. Každý se svým tajemstvím, každý se svou nevyřešenou minulostí… a teď i s podezřením ze zločinu.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2021 , KalibrOriginální název:
Murder on the Orient Express, 1934
více info...
Přidat komentář
Nešlo mi se do knihy začíst. Příběh byl zajímavý, ale opravdu hodně mi vadily věty ve francouzštině, rušilo mě to ve čtení. Závěrečné rozuzlení bylo překvapivé, můj tip na vraha se neustále měnil
Tak nejen Jára Cimrman, ale i Agatha Christie umí napsat pěknou detektivku z vlakového prostředí :). Po Trachtovi také Poirot předvede své brilantní dedukce a v závěru udělá pěknou tečku za tímto případem. Kniha mě náramně bavila, už proto, že po Deseti malých černoušcích jsem věděla, že závěrečné rozuzlení mě nezklame. A nezklamalo.
Moje první seznámení s tvorbou Agathy dopadlo na výbornou a já se rozhodně pustím i do dalších případů tohoto slavného detektiva. Motiv vraždy byl vymyšlený na výbornou. Knihu jsem četla až po filmu, který byl nedávno v kinech a musím říct, že se mi snad filmové provedení líbilo malinko více. Především to na mě udělalo silnější dojem a hlavně mi to pomohlo rychle se zorientovat ve všech podezřelých. Tleskám a těším se na další!
Snad to byl formální experiment sepsat kapitoly jako povětšinou oddělené výpovědi svědků/podezřelých, ale čtivosti to tedy vůbec nepřispělo. Do knihy jsem se pustila po zhlédnutí nejnovější filmové adaptace, abych se seznámila i s předlohou, ale film tedy zvítězil. Postavy i dílčí detaily jejich příběhu zůstaly v jádru věrné, ale byly poupraveny tak, aby sloužily příběhu lépe.
Čtení pro mě bylo nudné a závěr, který jsem čekala emotivní, vyzněl vlastně do ztracena. Škoda. Přitom "vrah", kterého Christie zvolila pro tento příběh, je perfektním ozvláštněním tradičních detektivních postupů. Asi vážně nemám vkusové buňky na pozdní tvorbu paní Christie. Záhada na zámku Styles prostě pořád vede s velkým předstihem.
Musím přiznat, že za celou dobu jsem nemohl přijít na chuť stylu autorčina psaní. Nemám v lásce ani detektivy, kteří na všechno přijdou nebo to prostě jen uhodnou,, hmm to by mohlo být takhle...á bingo” a tak se stane asi třikrát. Není sebemenší šance, že by se prostě spletl. Jinak cestující Orient Expresu mi všichni přišli strašně plochý. I samotný Poirot mi nepřišel po charakterové stránce nijak výjimečný. Jedinej charakter kterej se mi líbil byla kněžna Dragomira. Když Hercule přišel na to, že lže, řekla prostě něco jako „Kecala jsem, sorry” a jde si v klidu dál. Pak mi vadili ti detektivovi pomocníci. Kdybych byl takhle skvělej detektiv a do moji práce mi kecal nějakej ředitel drah, kterej za každým výslechem vidí podezřelého nebo označí vraha Itala jen proto, že je italské národnosti a Italové to umí s noži....(prostě cože?), rovnou bych to celý zabalil. Trochu mě taky zklamalo, že autorka více nepopsala prostředí, kde se vlak zasekl. Kniha obsahovala sice celkem podrobný nákres celého vagonu, ale čekal jsem prostě trochu víc.
Jinak děj jede v jednoduchém tempu, stane se vražda, pak sto stránkové vyslýchání cestujících ( ze začatku mě to bavilo, ale po svědkovi číslo 8 už jsem jen bezducha pročítal stránky ), pak prohledáme zavazadla, trochu to promyslíme, řekneme si, jak to bylo. No a je konec. Žádná omáčka navíc. Nic. Nicméně abych pořád jen nekritizoval, celou dobu mě zajímalo, kdo to teda udělal, párkrát během čtení mě napadla ta možnost, jak to teda celé nakonec dopadlo, ale byl jsem i tak příjemně překvapen ( třeba ta věc s těmi zámky v sudých a lichých kupé byla vynikající ).
Nebudu říkat, že je to špatná kniha, jak tu čtu ostatní komentáře, tak většina si knihu vychvaluje. Holt každému se všechno líbit nemůže. Knihu si přečtěte, doufám, že se Vám bude líbit mnohem víc než mně.
Detektivka jako víno. Samozřejmě s tím rozdílem, že autorka vás neopíjí bludy, pouze vás od samého počátku nutí přemýšlet, všímat si, zkrátka zaměstnává váš mozek. Nepíše zdlouhavě, uvádí jenom vše podstatné, překvapuje nápady, zvraty, fantazií, a jak je jejím zvykem, posunuje děj dopředu častými dialogy. Před lety jsem viděl film, tak jsem si říkal, že mě kniha asi neohromí. Chyba. Bavila mě. A hodně. Snad jen závěr je poněkud rozpačitý a v našem století nemyslitelný, ale v době Hercula Poirota by možný byl, tak proč nepřivřít oko.
Moja prvá knihy od autorky a páčilo sa mi to.Od začiatku to bolo napínavé. Agatha Christie píše pútavo a do konca som netušila kto je vrahom.Určite si prečítam aj ďalšie knihy od spisovateľky. :)
Navnadený vynikajúcimi „černouškami“ som siahol po najväčšej detektívnej klasike, legendárnej Vražde v Orient Expresse. Jediná škoda je to, že som z mnohých televíznych adaptácii vedel, k akému originálnemu rozuzleniu celý mimoriadne zamotaný prípad smeruje. Že by mi to ale oslabilo výsledný dojem z knihy ale povedať nemôžem, zhltol som ju jedným dychom. Toto snáď ani je román – je to rébus. Na začiatku spoznáme protagonistov, potom dôjde k zločinu a roztočí sa kolotoč vypočúvania a porovnávania výpovedí, v ktorých dokáže nájsť zmysel len geniálny Belgičan (ja som bol teda v koncoch veľmi rýchlo). Škoda len nešetrne utnutého záveru, chýbala mi silnejšia katarzia a emocionálny dojazd. 9+/10
"Přečteno"jako audiokniha. Ale popravdě bych si to klidně ještě jednou dal i knižně. Klasika detektivního žánru s poměrně netypickým rozuzlením a na poměry i dnešních detektivek docela originálním pachatelem. A taky dost minimalistická a klaustrofobní záležitost, odehrávající se prakticky jen v pár vagonech uvězněných uprostřed bílé pustiny. Doporučuji si u čtení udělat náčrtek vagonu a seznam podezřelých cestujících. Pokud tedy nejste tak dobří jako Hercule Poirot:-)
PS:I když má kniha své kouzlo a kvalitu - filmové zpracování s Davidem Suchetem je mnohonásobně lepší a mrazivější a jeho závěr má oproti knize daleko větší morální dopad.
Konečně jsem se dostal k téhle knize! A očekávání kniha nad míru splnila. Jako bylo zmíněno v předchozím komentáři - na výsledek rozuzlení tohoto případu jsem pomyslel už asi v půlce knihy, kdy začaly výslechy p. Poirota. Ale do poslední chvíle jsem mu nevěřil. Knihu byl kvalitativně přirovnal k detektivce Opona, která má stejně zajímavé rozuzlení. Knihu vřele doporučuji. Bohužel jsem však ještě neměl možnost srovnat filmové zpracování, tak snad mě nezklame. Bravo Poirote!
Tenhle případ pana Poirota mi pěkně zamotal hlavu. Musím říct, že mi v průběhu knihy jednou nebo dvakrát přišlo to rozuzlení na mysl, ale hned jsem ho zavrhla jako vysoce nepravděpodobné. A ono přece.
To nejnovější filmové zpracování taky není špatné, ten úplný závěr se mi možná líbil i o něco víc, než ten knižní.
Moje první Agatha a pravděpodobně ne poslední. Poirot je elegantní detektiv, který má místo moderní laboratoře selský rozum a výbornou znalost lidské psychologie. Místy jsem se občas ztrácel v množství postav a dedukcí, ale celkově spokojenost. Srovnání s dílem Hercule Poirot S12e03: Závěr byl mnohem více vyhrocený a upřímně mi seděl více k povaze Poirota než závěr knižní předlohy.
Prostě klasika, doteď si nedokážu vysvětlit proč jsem se já, milovnice detektivek, bála Agathu tolik let otevřít! Možná protože jsem ji měla v hlavě zaškatulkovanou jako povinnou, nudnou a natáhlou četbu? Nebo když jsme o ní četli sáhodlouhé a náročné texty v angličtině na střední? Nebo jsem se bála té spousty postav? Ať tak či onak, jsem ráda, že jsem se rozhodla konečně nějaké dílo přečíst a rozhodně jsem nelitovala! Napínavé čtení plné strhujících chvil, prostě pecka. A tak jak jsem se bála, že se budu ztrácet v postavách, tak mě mile překvapilo, že se tak nestalo. Jediné co mi trošku chybělo a mrzelo, že autorka nijak nepopisuje třeba počasí, prostředí a místa; zrovna tohle na autorech oceňuji a tady to bylo odfláklé.
Nicméně už teď se těším na další její knížky které se mi dostanou do rukou!
Agatha Christe je dle mého nejlepší autorka detektive a Vražda v Orient Expresu je již absolutní klasika. Mistrně napsané dialogy, zajímavé postavy a hlavně můj milovaný belgičan Hercule Poirot.
Štítky knihy
detektivní a krimi romány zfilmováno Hercule Poirot rozhlasové zpracování vyrovnání se s minulostí Orient expres (vlak) sněhová bouře Zlatý věk anglické detektivky (1920–1939) klasická literaturaAutorovy další knížky
2017 | Deset malých černoušků |
2003 | Vražda v Orient-expresu |
2004 | Smrt na Nilu |
2001 | Záhada na zámku Styles |
2016 | Neočekávaný host |
Kniha byla dobrá, ale nějak to nebylo ono. Čekala jsem, že dostanu více podnětů od autorky, abych si mohla zkusit sama zapojit myšlení a vytvořit si alespoň nějaký vlastní názor, kdo by to mohl být.
Na konci jsem se chvíli ztratila v osobách. Hodně se řešilo přisuzování národnosti jednotlivým subjektům (něco ve stylu: "Angličané jsou chladní.Ital má předpoklad pro ovládání dýky, apod."), leč to v době autorčina žití bylo možná běžnější, než dnes. Pan Poirot mi byl nesympatický, ale s průběhem knihy se toto prolomilo.
Zkrátka dle znalosti informace, že je kniha zfilmována v modernější podobě (neviděla jsem) a hodnocení tady, trošku zklamání, za což ale autorka sama úplně nemůže.