Vražda Václava, knížete českého
Miroslav Ivanov
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/37780/bmid_vrazda-vaclava-knizete-ceskeho-YM9-37780.jpg
5
64
64
: k níž údajně došlo na dvoře bratra jeho Boleslava v pondělí po svátku svatého Kosmy a Damiána Populární vyprávění se zabývá otázkou vraždy sv. Václava, jejího přesného datování i celé řady okolností, které k události vedly.
Přidat komentář
Poutavě a čtivě zpracovaná historická událost, která určovala ďějiny českého národa
Moc dobrý způsob, jak trávit důchod... Četla jsem kdysi, ke knížce jsem se vrátila v rámci Výzvy a pořád je to pěkné počtení.
Další kniha faktu, která vyvrací vše, co se tradovalo v rodinách, co nás učili ve škole, co jsme četli v historických románech. Skoro smutné, ale Ivanov uměl svá fakta a objevy podat velmi čtivou formou.
Tuto knihu mám moc ráda a často se k ní vracím. Dovedla mě k zájmu o českou historii.
Vše, co o Václavovi víme, není pravda. Nebyl zavražděn 28., nebylo to v září a ani v roce 935. A ani se „trestní” nestal ve Staré Boleslavi.
Miroslav Ivanov dovedl literaturu faktu do nových výšin, sledujeme vyšetřování dvou penzistů, každý dává k dobru dovednosti ze své profese. Je úžasné, jak se dá všechno rozporovat. A nesmírně napínavé.
Tak jsem se po letech pustil do téhle knihy znovu.Kniha je hodně zajímavá a hlavně mě bavily úvahy obou přátel co by jak mohlo tenkrát být.Autor musel asi prostudovat hodně knih a dokumentů než se pustil do téhle knihy a opravdu se mu to povedlo dokonale.Určitě si knihu přečtu znovu.
Řekl bych, že tato kniha je asi doposud to nejzajímavější čtení, které jsem kolem sv. Václava mohl číst. A pochybuji, že jakákoliv jiná kniha tuto překoná. Pan Miroslav Ivanov musel legendu sv. Václava studovat snad několik let, aby si vůbec mohl dovolit něco takového sepsat.
V podstatě se jedná o faktickou fikci. Pan autor zde střídá faktické kapitoly s příběhem dvou pánů v letech, kde jeden je profesor historie a druhý vysloužilý kriminalista. Nad partií šachu se domluví, že se pokusí rozklíčovat událost vraždy sv. Václava a tak se otevírá nepřeberné množství teorií a faktů, které by sice mohly zamotat hlavu kdejakému čtenáři, ale ne v případě čtenáře této knihy. Pan Ivanov to totiž napsal velice srozumitelně, čtivě a nápaditě.
Tak nápaditě, že jsem po přečtení knihy uspořádal v hospodě diskuzi a po několika pivech jsem se o půlnoci vypravil před kostel sv. Václava ve Staré Boleslavi, kde jsem krokoval zdivo kostela a studoval to, co zde autor sepisoval. Škoda, že zemřel dřív, než rozkopali náměstí před kostelem a objevili tam základy další, té doby těžko definovatelné stavby. Po přečtení této knihy ale musím říct, že pan Ivanov zřejmě předběhl dobu, protože i tuto budovu v knize z roku 1975 předpokládá, leč v té době o ní ještě neví.
Opravdu fascinující čtení pro nadšence legendy sv. Václava.
Jen si dovolím, možná smutně podotknout, jeden fakt. Autor byl za komunistů údajně v STB. A já si říkám...kdyby nebyl, vyšla by někdy tato informativně nesmírně důležitá kniha? A pokud ano, vyšla by pod jeho jménem?
Těžko říct, nicméně pokud se chcete něco více dozvědět o této legendě, lepší knihu pravděpodobně neseženete.
Opět Miroslav Ivanov nezklamal. Když jsem začínal číst, tak jsem o Svatém Václavu vůbec nic nevěděl. Jsem rád, že mi autor moji mezeru pomohl zacelit. Mistrně napsaná kniha až se zdá neuvěřitelné, jak ji Ivanov v době bez internetu mohl napsat, kolik musel pročíst knih, kolik statí a kolik dat si musel prostudovat. Kniha je napsaná velmi poutavě a čte se "jedním dechem". Snad jen v závěru jsem se začínal trochu ztrácet v množství údajů, kdy se snažil autor knihu vygradovat. Nejsem odborník na historii, ale Ivanov umí mistrně i laikovi vše vysvětlit - doporučuji, fakt doporučuji - v záplavě různých knih je tato na svoje stáří (rok 1975) - úplně luxusní
Václava můžu pořád. Ten se snad nikdy neomrzí. Ať to bylo, jak to bylo, myslím si, že je dobře, že ho máme a zrovna takového, jakého ho máme.
Šachy bych si klidně odpustila a toho profesora taky, byl mi totiž krajně nesympatický, na druhou stranu, tím dialogem se některé věci lépe vysvětlují. Každopádně autor má u mě obrovský respekt, takhle všechno dopodrobna hezky osobně zkoumat, dojít, podívat se, projít vlastní rukou...
Famózní cesta do hlubin středověku a na jejímž konci víme mnohem méně, než jsme si mysleli, že možná víme.
Ivanovovy knihy se čtou jak detektivky. Pravda, poněkud těžšího kalibru. Ale kdo má rád historii, bývá potěšen. Informace, které čtenář získá po přečtení tohoto vyšetřování více jak tisícileté vraždy, už prostě nezapomenete. Zvláště deduktivní řešení dne a roku vraždy, zda platí rok 929, nebo 935, jsem si doslova užívala. Ten pán snad trávil svůj život v archívech, jinak to nevidím :-).
Originální dílo, kde autor nejen přináší nová fakta a hodnocení této události, ale též poutavě, však přiměřeně, využívá své fantazie.
Bývalý kriminalista Dalibor Daněk a profesor historie ve výslužbě Josef Skalák odkrývají nad šachovnicí tajemství smrti českého knížete Václava, údajně zavražděného vlastním bratrem Boleslavem. Nezodpovězených otázek je mnoho - kdy k činu došlo, kde a proč a měl Boleslav komplice ? Oba vitální důchodci nacházejí na některé otázky odpovědi, mnoho otazníků však zůstane po tisíci letech nezodpovězených.
Štítky knihy
vraždy šachy panovníci světci svatý Václav, český kníže, cca 907–935 čeští světci a patroni
Autorovy další knížky
| 2003 |  Atentát na Reinharda Heydricha |
| 2008 | Sága o životě a smrti Jana Bati a jeho bratra Tomáše |
| 2008 | A hořel snad i kámen |
| 1981 | Martova pole |
| 1979 | Vražda Václava knížete českého |
Líbí se mi nápad, zpracovat vraždu knížete Václava jako detektivku svého druhu. U nápadu bohužel zůstalo. Kniha se skládá z rozhovorů, které spolu vedou bývalý profesor dějepisu Josef Skalák a penzionovaný kriminalista Daniel Daněk při pravidelných pondělních partiích šachu, a z jejich psaných poznámek k dílčím problémům celé kauzy. Vyprávění a dialogy liší se ale od technických pasáží, aranžovaných jako zmíněné poznámky, studie psané do šuplíku anebo kriminalistovy laické repliky na ně, pouze graficky, ne už jazykem. Vražda svatého Václava je tak sice předmětem pisatelova vyprávění, a přece ne jeho substancí. Chápu, že Ivanov se chtěl vyhnout suchopárné historické syntéze, oslovit širší čtenářskou obec a pobavit ji; zůstal ale nápaditým didaktikem bez spisovatelského nadání. O svatém Václavu se jen mluví, jeho vražda ani širší historické a politické souvislosti nevstupují bezprostředně do příběhu, natož aby ovlivňovaly vztah obou hlavních postav knihy, která tím postrádá napětí a zůstává - suchopárným výčtem faktů a jejich různých interpretací. VRAŽDA konfrontuje sice čtenáře s nejednoznačností výsledků historického bádání, dělá to ale způsobem nepůvodním, nezáživným a neohrabaně edukativním. Ivanov pracuje vlastně jen s povrchním pocitem, který zažíváme pokaždé, když zjišťujeme, že o něčem, s čím jsme se domnívali být důvěrně obeznámeni, nevíme vůbec nic. Hodnotím knihu dvěma hvězdičkami i kvůli vrstvení gympláckých klišé o vyšším principu mravním, smyslu dějin a historiografii poplatné době.