Vřeteno osudu
Otomar Dvořák
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/267983/bmid_vreteno-osudu-3wo-267983.jpg
5
122
122
Kdo by neznal tajemné, strašidelné balady z legendární sbírky Kytice! Co však víme o životě jejich autora Karla Jaromíra Erbena? Málokdo tuší, že pod maskou seriózního, tichého muže se skrýval vášnivý romantik, jenž si do deníků zapisoval děsivé sny, žil ve stínu smrti, vedl hovory s duchem mrtvého bratra-dvojčete, trpěl problematickými vztahy k ženám a skrýval hrůzné tajemství Záhořova lože. Zkušený romanopisec Otomar Dvořák poodhalil oponu nad nelehkým životem tvůrce, který musel svádět dramatický boj s nepřízní osudu, aby pro budoucí generace zachránil svět starých slovanských mýtů, obřadů, pověr, písní a pohádek. V románovém příběhu procházíme spolu s Erbenem bouřlivými událostmi poloviny devatenáctého století, setkáme se s významnými osobnostmi té doby (Mácha, Palacký, Havlíček Borovský, Tyl, Němcová, Frič, Šafařík a jiní), ale současně putujeme i baladickou krajinou, nad níž září bledá luna, ve skalách se otvírají poklady, vodník líčí ošemetné sítě a mrtvý milenec klepe na okénko, za kterým se modlí jeho milá… Vřeteno osudu se otáčí a černá sudice Morjana šeptá Erbenovi z temnot: „Propadl jsi smrti! Čím se vykoupíš, aby sis zasloužil život?“... celý text
Přidat komentář
Doporučuji všem, kdo se chce dozvědět o životě Karla Jaromíra Erbena a o historii naší země 19. století. Moc hezky napsané a oživila jsem si vědomosti dějepisu.
Vím, že pan Dvořák píše zajímavě, znám některé jeho knížky s hororovými povídkami. Ale že dokáže takhle fantasticky skvěle popsat dobu obrození i Bachova absolutismu, všechny ty nadšené vlastence, které známe z dějepisu nebo hodin literatury, to je vážně nádherná věc. Jako by tam čtenář byl s nimi. Určitě doporučuju každému dobrému Čechu, mladému, starému i v nejlepším věku. A další kapitola sama o sobě jsou záblesky fantazie a pohádek, které KJE prožívá - jak ho v jeho tvorbě ovlivnily. Moc krásné čtení.
Poté, co jsem dočetla knihu o Boženě Němcové, sáhla jsem do knihovny pro další životopisnou knihu, tentokrát o Karlu Jaromíru Erbenovi. Těšila jsem se na ní, protože o tomto našem významném spisovateli toho opravdu moc nevím. A nebýt to K.J. Erben (Kytici miluji) tak bych knihu nedočetla. Takhle jsem se protrápila až do konce, ale autorův podivně šroubovaný styl mi opravdu nesedl. Vzpomněla jsem si, že od tohoto spisovatele jsem kdysi podobně bojovala i s knihou Lásky princezen kuronských. Ale asi je to jen můj osobní problém, protože vidím, že kniha se ostatním čtenářům líbila a je hodnocena velmi vysoko. V každém případě K.J. Erben byl velmi zajímavý člověk a asi i ne zcela doceněný autor. Jsem ráda, že jsem měla možnost dozvědět se víc o jeho životě.
Perfektní knížka, nabitá spoustou informací a přesto čtivá. Dobu národního obrození mám ráda, potkávat všechny ty velké básníky i v této knize bylo fajn. Erben byl neskutečně pracovitý člověk, který - jak se píše v epilogu - vzal i práci, kterou nikdo dělat nechtěl. Celou knihou se jako červená nit vinou úryvky jeho balad a přibližují nám, jak (a dlouho) vlastně celá Kytice vznikala. Skvělý čtenářský zážitek, doporučuji.
Je vidět, že Erbena a Žebrák má autor rád a rád se ponořil do zkoumání života tohoto poety. Kniha v tomto pečlivém zkoumání osudu v kontextu našeho uměleckého života a naší doby podobá Srdci v kleci o Nerudovi, je možná trochu méně hutná, ale podrobná je stejně (nicméně jí také chybí časové informace - nebýt hned zkraje fotka náhrobku, ani nevím, kdy žil). A stejně jako odhaluje zákoutí duše Erbenovy (s mnoha citovanými verši), poukazuje i na činnost a vlastnosti dalších bardů, jeho současníků, jako Palacký, Mácha či Tyl.
Nerudovo dílo je mi ovšem mnohem bližší, protože baladám, pověstem, báchorkám, pohádkám, děsivostem lidové slovesnosti jsem nikdy moc neholdovala (stejně jako romantické duši nořící se až k omdlení do děsů a tajů člověka, přírody a míst) a spíš se jim vyhýbám, tak ani v Kytici (byť odrecituji kdeco) ani jeden kousek vlastně ráda nemám. Navíc laděno spíše do melancholična až depresivna, zejména revoluční rok 1848 a několik dalších let stanného práva a všemožného útlaku. A konec vůbec velice smutný (ale díky za epilog v novém vydání) - osud k Erbenovi moc vstřícný nebyl, zejména v osobním životě (pohřbil většinu svých maličkých dětí, přišel o ženu...a opakovaně zmiňovaného nepoznaného bratra-dvojče). Proto prostě nemohu hodnotit víc než 70%, neb jsem si to dostatečně neužila.
"Romantická vzpoura je krásná na papíře, ale když umíráte hlady, už to tak poetické není."
Vřeteno osudu mě polapilo a nepustilo. Velmi čtivě napsaný románový životopis. Národní obrození pro mě dostalo úplně jiný rozměr a opravila jsem si školou a nudnými výklady dost pokřivený pohled na řadu osobností NO. Myslím si, že K. J. Erben si takové dílo zasloužil, protože jeho obraz je redukovaný na sběratele pohádek a přitom za ním je tolik práce. A ještě jeden dojem mám z této knihy - ohromnou chuť přečíst si Kytici. Věřím, že si z ní odnesu úplně jiný dojem než před maturitou.
Skvělý životopis, napsaný s hlubokou znalostí faktů o Erbenově životě a dobového kontextu. Nenápadně včleňuje spoustu drobných informací a přibližuje osobnosti 19. století. Nejen to, autor našel klíč (jak uvedl v doslovu) k Erbenovi skrze jeho dílo, magično praslovanských bájí a vytvořil cenné literární dílo, hodné Erbenova odkazu.
Chtěl bych upozornit, že román Vřeteno osudu vyšel v létě roku 2023 (jubilejním roce vydání proslulé Kytice) ve druhém, mírně upraveném vydání. Na četné žádosti čtenářů přidal autor na závěr ještě jednu kapitolu - Epilog, v němž očima Erbenova obdivovatele Jana Nerudy líčí zbývající část Erbenova života, jeho poslední nedokončená díla, smrt a pohřeb na Košířském hřbitově. Také autor připojil doslov, v němž prozradil některé okolnosti napsání knihy.
Za tenhle beletrizovaný životopis jsem panu Dvořákovi moc vděčná a přála bych si, aby podobných vzniklo mnohem víc, byť klidně ne od něj. Je to skvělý způsob, jak všem, kdo mají zájem, přiblížit dějinný kontext národního obrození a velikány té doby jako osoby z masa a kostí, s jejich radostmi i starostmi. Tajná zpověď K. J. Erbena je, troufám si říct, geniální dílo a to hlavně díky autorovu stylu psaní. Vícekrát jsem se totiž přistihla při myšlence, že čtu knihu z 19. století. Proto působí román velmi autenticky, jako by jej skutečně vyprávěl sám Erben. Pravda je, že jsem si na pomalu plynoucí děj nějakou dobu zvykala, nicméně já osobně to považuju spíše za plus, knihy z NO přece jen nejsou plné akce a překvapení. Bylo fantastické sledovat, jak postupně vznikaly jednotlivé balady z Kytice i to, jak se Erben vyrovnával se svými děsivými sny a se všudypřítomnou smrtí. Abych zmínila také něco veselejšího, moc se mi líbil jeho vztah k Betynce a jejich dcerkám. Kromě ohromně zajímavých, reálně popsaných osobností má Vřeteno osudu vynikající atmosféru, přesně v duchu Erbenovy pozoruhodné Kytice. Když jsem četla, měla jsem dojem, že stojím v salonu u Palackých, že hovořím s Boženou Němcovou nebo putuju krajinou kolem Žebráku. V neposlední řadě oceňuju, že jsem se dozvěděla mnoho ze slovanského bájesloví, včetně okolností vzniku některých slov a tím nemyslím "jen" právnické termíny (výraz mur). Krásnou třešničku na dortu tvoří průběžné úryvky z Erbenovy tvorby. Mohla bych tu psát ještě dál a dál, vychvalovat, rozjímat, ale myslím, že jsem toho už zmínila dost. Čtení jsem si zkrátka moc užila, rozhodně budu vřele doporučovat.
Velmi povedeně zpracováno. Jako studenta literatury mě kniha nadchla. Jistě, místy se popisy a dějové průběhy trošku táhly, musela jsem občas nějaký ten odstaveček přeskočit, ale jinak to bylo velmi dobře zpracované, informačně poměrně přesné a hlavně skvěle napsané.
Beletristický pokus vylíčit Erbenovo mládí, jeho děsy. Přihlédneme-li k jeho torbě, přicházel opravdu do styku se syrovou skutečností, ať již osobně, nebo když zapisoval lidovou slovesnost. Jeho Slovanské pohádky jsou opravdu drsné a taky v Kytici se to hemží hrůznými činy. Dvořák měl z čeho čerpat o rozbor Erbenovy tvorby se v minulosti pokusili už jiní. (Dnešní pohled na Erbena z hlediska psychologie najdete v diskusi.) Myslím, že by si Erben zasloužil pozornost seriózních vědců. Jeho dílo je z větší části stále živé a dočkalo se mnoha zpracování.
Děkuju za všechny nadšené komentáře a přidávám se k nim.
Autora jsem znala z knih o naší rané historii (trilogie O královně Žofii Bavorské) a četla jsem také jeho Srdce v kleci, podobně zpracovaný život Jana Nerudy. Těšila jsem se na nové poznatky o našich "buditelích", a dostalo se mi jich v míře vrchovaté. Jak zde píší mnozí čtenáři: je skvělé, když díky četbě najednou uvidíte někdejšího velikána naší historie jako živoucího člověka, s jeho chybami a pochybnostmi. Zaujaly mě úvahy na téma Rukopisů i charakteristika V. Hanky. Vůbec jsem netušila, že Erben měl právnické vzdělání a do češtiny "převedl" mnohé právnické termíny, které do té doby čeština nepoužívala (konstituce). A což teprve obě "jeho" Betynky!
Zkrátka úžasná kniha, kterou všem čtenářům naší knihovny doporučuju!
Hodně mě to bavilo - přestože styl je většinou suchopárný jako "tajně se zpovídající" autor v civilu (ano, beru to jako záměr a lze si na to zvyknout)... Na druhé straně - tu a tam vyšlehne plamen pozoruhodného postřehu nebo přesně zacílené pasáže: Erbenovy sny, ukázky jeho tvůrčího přemýšlení, verš či sloka či poetický útržek, který by od něj člověk nečekal (Smolný var je typický příklad). Největší cenu má ale tento svazek v popisu kontextu - doby, uměleckého prostředí, samozřejmosti boje za národní sebeurčení. A některé osobnostní charakteristiky jsou mistrovské (J. K. Tyla ve srovnání s Máchou, třeba; Havlíčka, Němcové, Čelakovského, ale i Tomka, Sacher-Masocha...).
Velmi zajímavá kniha, určena hlavně lidem, kteří se o historii národního obrození zajímají. Je hodně obsáhlá a já zas takový nadšenec nejsem, tak jsem občas nějaký ten řádek přeskočila, autor promine.
Karla Jaromíra Erbena jsem vždy měla ráda a tento román mě bavil od začátku do konce.
Čtenář se zde seznámí s tehdejší kulturou, politikou a dozví se mnoho zajímavých informací nejen o Karlu Erbenovi a jeho rodině, ale i o jeho současnících. Mnoho informací pro mě bylo novinou, protože ty pikantní věci se ve škole většinou nezmiňují.
Kniha se četla velmi dobře a měla takovou mystickou erbenovskou atmosféru. Úplně jsem z ní cítila Kytici.
Tak za sebe nemohu jinak než 5*. Kniha je velmi čtivě napsaná. Erbena zná většina lidí jen jako autora Kytice. Tato kniha však popisuje velmi čtivou formou život a dílo tohoto autora. Kniha je Podle mého výborným průvodcem dějinami české literatury, který je navíc,i velmi dobře napsán a proto může ke studiu literatury potažmo historie přivézt i širší okruh zájemců.
Tento historický román, byl napsán velice čtivě. Po přečtení tohoto díla mám hned jinou představu o době Národního obrození a jejích představitelích. Pokud někoho zajímá vznik jednotlivých balad ve sbírce Kytice, tak ať si určitě přečte tuto knihu.
(SPOILER) Skvěle a čtivě napsáno. Všechny ty obrozenecké postavy z učebnic získají najednou živost a charakter (pro mě obzvlášť Borovský, Čelakovský a Palacký). Ale! Od Otíka jsem čekala víc záhad, tajemna a mystérií než jen sny a samomluvu, to je ale vždycky tak, že když se na nějakou knížku moc těšíte, tak malinko zklame. Proto jen čtyři hvězdičky, ale za přečtení určitě stojí!
Než jsem si přečetla tuto knihu, tak jsem pana Erbena vnímala vpodstate jen jako autora Kytice. Ale zdaleka tomu tak není. Jeho přínos pro vlastenectví a český jazyk je opravdu velký... díky němu máme např. slovo ústava! Asi před rokem jsme byli v Miletíně a prošli si tamní naučnou stezku K. J. Erbena, takže když v knize popisuje svá oblíbená místa, mohla jsem je procházet s ním. Celkově je tato kniha dobrou pomůckou pro někoho, kdo se chce dozvědět něco víc než ve škole, a hlavně záživnější formou.
Štítky knihy
životopisy, biografie 19. století romantismus básníci čeští básníci balady české národní obrození čeští spisovatelé historické romány Karel Jaromír Erben, 1811-1870Autorovy další knížky
| 2015 |  Vřeteno osudu |
| 1999 | Utajené dějiny Čech 1. |
| 2008 | Skrytá česká historie |
| 2007 | Hořící lilie |
| 2009 |  Utajené dějiny Čech: od pravěku do roku 1945 |
Věřím tomu, že opravdu jedinečné knihy, na které nikdy nebudete chtít zapomenout, si Vás tak nějak musí najít sami. Přijdou bez pozvání, bez očekávání a donutí čtenáře chvíli spočinout na atmosféře příběhu, zamyslet se nad tím celkovým děním kolem…a přesně to do puntíku splnilo Vřeteno osudu. Nádherná kniha, věrně popisující dobu národního obrození za života Karla Jaromíra Erbena. Krásně popisuje dění, setkáváte se s více či méně známými postavami té doby, přidáváte si to do souvislostí a užíváte si každou větu, kterou tu Karel Jaromír Erben prostřednictvím Otomara Dvořáka sdělí. Nicméně je teda pravda, že začátek byl mírně košatý, chvíli jsem se do toho děje dostával. Jenže jak to přišlo, nedokázal jsem se odtrhnout. Mnoho textu, mnoho informací, ale i kdyby toho bylo jednou tolik, stejně bych neměl dost. Ten život jsem si tu s Karlem Jaromírem Erbenem doslova prožil. Bylo to krásné, pravda, mnohdy trpké, jak jen život umí být, ale i přesto…krásné.