Vrhnout
Hana Lundiaková
Svůj výrazný talent potvrdila Hana Lundiaková (1977) opakovanou publikací v časopisech (Tvar) a čítankách (Ty, která píšeš; Divoká jízda). Její debut shrnuje drobnou prózu z let 2000–2009, a sice texty z větší části dosud nezveřejněné. Jde o prózu na první pohled gramatickou: autorčino psaní se rodí především z kreativního přístupu k lexiku a stylu. Jde o vědomou návaznost na takovou tradici, kterou v 60. letech rozvíjely mj. Bohumila Grögerová (v knize Meandry) nebo (takřka celým svým dílem) Věra Linhartová – o prózu výrazně experimentální. Lundiakové psaní ovšem navzdory tomu neztrácí svoji feminitu: souběžně s důrazem na netradiční pojetí výrazu zanechává autorka v textech zřetelnou autobiografickou stopu. Racionálně vytříbená formální rovina tu přirozeně souzní s obsahem, který tvoří zejména smyslová zkušenost, někdy nezastřeně erotického rázu. Prozaický soubor Vrhnout je přes formální náročnost a veškerou temnou vášeň, která se pod ní skrývá, plodem, jak řečeno, výrazného talentu.... celý text
Přidat komentář
Moc nechápu, co lidi mají s tím, že je to o ženách nebo o ženské identitě a tak dál, tohle mě dokonale míjí. Ale kniha je to skvělá. Četla jsem od autorky všechno, Vrhnout se nejpomaleji četlo, ovšem taky to bylo největší literární potěšení. Ten poslední krátký text s koněm úplně pecka, krásný závěr krásné práce.
Povinná četba pro dívky. Pokud už mají problémy s identitou, která nezapadá do škatulek, četba jim přinese úlevu. Pokud se sebevymezením potíže nemají, může jim rozšířit obzory. Zapeklitý a vrstevnatý, nesamozřejmý a sebevědomý text.
"Bezmyšlenkovité šukání po bytě se po roce a půl lepí na dlaně jako guma-stigma a působí jako jistá ochrana. Může to vést na dvorek, z doupěte, může to vést na chodník, ze dvorku. Může to vést do příkopu, z chodníku – a tam se to otelí. Z trávy vyleze hologramová postava, tvořená bezpočtem hemžících se nanotelat, barevných sice, ale průhledných, a štráduje si to zase zpátky do doupěte, vyvenčená, navoněná vnějškem. Klinká už z dálky pavoukovitým svazkem klíčů, dlouho trvá, než se trefí do zámku, a ještě déle, než projde rituálem vyzutí."
Autorovy další knížky
| 2020 |  Co je ti do toho |
| 2021 | Hyena |
| 2014 | IMAGO. Ty trubko! |
| 2010 | Vrhnout |
| 2012 | Černý Klarus |
Lundiaková se pomalu stává mojí oblíbenou spisovatelkou. Čte se dost těžko, její obraznost je takřka revoluční, čtenářský zážitek poskytuje vrchovatě. Tématicky se pohybuje trochu na okraji společnosti, člověk si uvědomí kolik rozličných a odlišných životů kolem probíhá.