Vrkoč
Lætitia Colombani
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/377638/bmid_vrkoc-tlq-377638.jpg
5
997
997
Tri ženy z troch kontinentov. Nepoznajú sa, napriek tomu ich spája mocné puto, ktorým je túžba po slobode, rovnosti a dôstojnom živote. Indka Smitá sa vzbúri proti krutej kastovníckej nespravodlivosti, ktorá bráni jej dcére chodiť do školy. Talianka Giulia sa vzoprie patriarchálnemu spôsobu života v mene svojej lásky k sikhskému utečencovi, ktorá jej ponúkne nové obzory. Úspešná emancipovaná kanadská advokátka Sarah ochorie na rakovinu a na vlastnej koži zažije diskrimináciu kruhov mocných, v ktorých niet miesta pre slabých a chorých. Román plný energie sa tak stáva dejiskom zápasu proti zlému osudu a výzvou na solidaritu. Vo všetkých troch príbehoch hrajú významnú úlohu ženské vlasy symbolizujúce dôstojnosť, ktoré sa napokon spoja do nádherného vrkoča ľudského porozumenia a nádeje.... celý text
Přidat komentář
Lidské, napsané s empatií a přitom bez sentimentu...
"Touha po svobodě a vůle nevzdat se tváří v tvář nepřízni osudu je transkontinentální, univerzální ..."
Indie, Sicílie, kanadský Montreal a tři ženy - Smita, Giulia a Sarah a jejich boj - za lepší život pro své dítě, za záchranu rodinného podniku, boj s nemocí...
Nevidím to jako feministický román - ty ženy prostě zůstaly v rozhodném okamžiku osamoceny, a nakonec Giulia i Sarah mají v pozadí pomocnou mužskou ruku..
A na konci nastává jejich symbolické spojení - netušená vzájemná výpomoc.
Doporučím.
Jedna z těch útlých knížek, které sice rychle přečtete, ale nikdy nezapomenete. Díky za všechny copy, které mě v životě potkaly...
Autorka si mě omotala kolem prstu od první stránky. Citlivě vyprávěný příběh bez souzení, co je správné; s pochopením pro sílu i slabosti ženské duše. Já se Sarah, Giulií a Smitou dýchala. A na konci do sebe všechno krásně zapadlo jako střípky mozaiky.
Kniha se po vydání ve Francii stala bestsellerem. Myslím, že právem.
Krásná knížka, malá počtem stránek, ale velká svým poselstvím, úsporná co do stylu vyprávění, přesto velkolepá ve svém sdílení myšlenek.
Je to příběh tří žen stejné generace a jejich velmi rozlišných světů, v nichž si každá z nich prochází svým osobním peklem a svými bitvami se snaží vyhrát válku za jiný, lepší život, za naději....A právě cop představuje symboliku propletení jejich životů.
Musím ocenit originální myšlenku propojení, není to vůbec jednoduché spojit osudy několika lidí tak, aby to nevyznělo lacině, či spíše chaoticky. Autorce se to povedlo na výbornou, děj sice mohl více gradovat, ale je to prvotina. Beru i to, že se jedná pouze o určitou etapu v životě tří žen (ač zcela zásadní), autorka se zřejmě na silný příběh, ze kterého bych se získala informace o osudu Smity, společnosti v Indii atd., necítila. Osud Sarah by taky mohl začít už v dětství, rozvody a život matky samoživitelky a vrcholové manažerky by byl jistě také zajímavý pohled a Itálie, spíše Sicílie dnešních dnů to by byla teprve lahůdka. Vzít do ruky tento námět Wiliam Styron, byla by to klasika. Co mě ale opravdu mrzí, proč měla autorka potřebu zdůrazňovat, že ženy jsou odkázány na sebe, svět mužů se scvrkl na nerozhodného a zoufalého manžela Smity a pomocníka Sarah. Feminismus z knihy doslova čiší a já opravdu nejsem feministka. Je to volba každé ženy a právě to, že jejich životní osudy a postavy nejsou detailněji vykresleny, je staví do role jakýchsi novodobých světic.
Román popisuje osudy tří žen z různých kontinentů a různého společenského prostředí. Přestože je zhruba od poloviny knížky jasné, jak se jejich osud propojí a knížka lehce zavání feminismem, je hodně čtivá. Nejvíc mě asi upoutal příběh Smity, protože ta musela z těch tří projevit největší dávku odvahy a vzepřít se společenským tradicím v Indii ukazuje na velkou vnitřní sílu. A i když příběhy skončily vlastně neuzavřené, pevně věřím, že se všem třem podařilo jejich "boj" vyhrát.
Velmi pěkný příběh spletený ze 3 obrazů a psaný příjemným stylem, který mi nedovolil knihu odložit. A přestože jsem knihu přečetla rychle, bude ve mně chvíli doznívat.
Krásná a inspirativní knížka, moc hezky napsaná. Velmi silný zážitek, který ve mně dlouho zůstane.
Všechny příběhy jsou zajímavé, dramatické a působivě zpracovné. Četla jsem je vždy vcelku, nejdřív ten indický, potom italský a nakonec kanadský. Tak mi to připadalo jedině možné. Při jejich čtení jsem se seznámila s (pro mne) neznámými prostředími a zažívala silné pocity smutku, beznaděje a naštěstí i ty opačné. Kromě oslavy ženské síly a odvahy tu jsou naznačeny i vlivy víry a náboženství, které někdy pomáhají a někdy škodí. Společný motiv vlasů byl originální a nenásilný.
útlá, ale obsahem silná. Tak po dvou třetinách knihy je patrné jakým způsobem se navzájem osudy tří žen propojí. Jak už tady bylo napsáno nejvíce na mne zapůsobila dějová linie z Indie Je až neuvěřitelné, že se mohou tyto příběhy odehrávat ve stejné časové linii. Mysleli by jste, že je dělí několik století. Výtečně napsáno
Silné příběhy o silných ženách. Kniha se velmi dobře čte a zároveň je poučná, protože zprostředkovává náhled do tří odlišných společností z různých koutů světa, a tedy tři odlišné pohledy na ženy.
Autorčin styl nutí neustále pokračovat ve čtení. Důležité ale není jen to, jak dopadne každý příběh zvlášť, ale především, jak se všechny tři osudy propletou dohromady, i přesto, že se hrdinky reálně nikdy nesetkají.
Velmi doporučuji, skvělá Odeonka!
Cop je spletenec tří pramenů vlasů, ze kterých autorka spletla příběh životů tří žen.
Smita, Giulia a Sarah jsou sice příslušnice jedné generace, ale každá žije zcela jiný život v úplně odlišném prostření.
Knížka je sice tenoučká, ale silná svým obsahem i poselstvím. Sama jsem nečekala, že se nakonec osudy těchto žen tak originálním způsobem propojí !
Takto si představuji knihu pro ženy. Nesmírně silná, emotivní kniha. Prožívala jsem příběh každé ze tří hrdinek naplno, doufala jsem, že se Sarah vzpamatuje, přestane lpět na práci a zaměří se na své děti a pro ně bude bojovat, fandila jsem lásce Giulie a Kamala a jejich láskou se dojímala a příběh Smity a její dcery mě nesmírně zasáhl, jen velmi těžko jsem ho vydýchávala a doufala v happy end. Věřím celým srdcem, že to Smita a Lalita dokázaly a lepší život si vybojovaly. Skutečnost, že kdesi na opačném konci světa takto lidé žijí, je pro mě šílená a nepředstavitelná. Knihu jsem měla půjčenou z knihovny, ale ještě dnes si jí jdu koupit, chci jí mít doma!
Tři životy žen. Každá z jiného kontinentu, v jiném postavení. Indka žijící na spodní hranici kasty. Kanaďanka velmi úspěšná advokátka. Sicilíňanka, která pracuje v otcově továrně. Spisovatelka nám tady nádherně popisuje životy těchto žen, které se dějem událostí propletou v silný cop. Smekám tohle bylo něco famózního. Kniha je čtivá, stručná a svým způsobem nádherně dokonalá. Nemám slov, prostě Wow...
Působivý příběh trojice žen z různých částí světa, které se neznají a ani nikdy nepotkají... Přitom všechny paralelně a velmi významně proplete a spojí osud …
Název „Cop“ je padnoucí metaforickou třešinkou, málokteré knize název takto sedne.
Krásné, doporučuji.
Vedela som, že osud žien vystupujúcich v knihe by sa mal spojiť takže som o moment prekvapenia prišla, ale priznavám že pri zistení čím a ako sa spoja som prekvapená nakoniec skutočne ostala. Príjemné čítanie, páčilo by sa mi kebyže hlavné hrdinky môžem spoznať viac ako cez jedno ich životné rozhodnutie a teda by som ešte "zniesla" o 100 strán viac príbehu.
Jelikož mi osudové prolnutí jejich životů překvapivě dlouho unikalo, rezonovala mi cesta k danému okamžiku v srdeční komoře s o to větší naléhavostí... ta myšlenka propojení síly ženské duše z různých koutů světa je skvostná... žádná pompéznost... prostě život... ať jste už jen šťastné... na věky věků... ámen! Takové příběhy plné naděje mi dělají dobře, více takových...
Poklad.
Hluboce lidský příběh plný bolesti i naděje bez přílišného patosu a citového vydírání.
Tři ženy, tři příběhy, jeden svět.
Epilog:
"(...) Své dílo věnuji ženám
spojeným těmi vlasy
jak dlouhým vláknem duší.
Milujícím, doufajícím, matkám,
jež stokrát padnou a zas vstanou,
ohnou se, ale nepodlehnou.
Znám jejich boj.
Sdílím s nimi slzy i úsměvy.
Každá je tak trochu mnou."