Vše, čeho lituji
Mikki Brammer
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/531031/bmid_vse-ceho-lituji-65b7d09b705eb.jpg
5
50
50
Když Clover během dramatického vyprávění o Králíčkovi Petrovi viděla zemřít svého učitele, začala pociťovat silnější pouto k umírajícím než k živým. Poté, co na onen svět odejde i její milovaný dědeček, který ji vychoval, rozhodne se stát úmrtní dulou, společnicí doprovázející klienty během posledních chvil jejich života. Smrt druhých ji ale zaměstnává natolik, že jí nezbývá čas na život. Většinu volných dnů tráví sledováním romantických filmů ve společnosti svých mazlíčků a nemá téměř žádné přátele. Poslední přání jisté kurážné staré dámy ji však vyšle na cestu za odhalením jednoho zapomenutého milostného příběhu. Během komplikovaného bádání si Clover musí ujasnit, co skutečně chce, a zda najde odvahu vydat se vstříc vlastnímu šťastnému konci.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2024 , Ikar (ČR)Originální název:
The Collected Regrets Of Clover, 2023
více info...
Přidat komentář
Zajímavé téma, ale ze začátku se to trochu vleklo, musela jsem tomu přijít na chuť
Tajemstvím krásné smrti je krásný život, který jí předchází. Otevřít druhým srdce. Nechat je, aby ti ho zlomili. Riskovat. Dělat chyby.
Tahle kniha mě chytla za srdce. Na její obálce je přirovnání s Eleanor se má vážně skvěle a já myslím, že kdo má rád Eleanor, musí mít rád i Clover. I ta je totiž trochu jiná, možná spíš divná a já jí moc fandila a přála si, ať najde své štěstí. Ať nemusí příliš litovat.
Knížku moc doporučuju, je opravdu krásná. A já je dám v knihovně pěkně vedle sebe, holky..
Úžasná kniha. Pro mě jedna z top letošního roku.
Moc doporučuji. Je to zajímavé čtení. Rozhodně ne jen tragické a smutné, jak se může zdát z anotace.
Krásný, melancholicky laděný, přesto optimistický příběh o životě a smrti, které na věky věků kráčí bok po boku spolu.
Tahle kniha je převážně hlavně o smrti, přesněji o umírání. Clover je úmrtní dula. Pomáhá lidem umřít důstojně a v pokoji, aby nebyli sami, tráví s nima před koncem čas, pomáhá jim dát věci do pořádku, ohlédnout se za svým životem, vyrovnat se s neuzavřenými záležitostmi, najít smíření. Má ráda tuhle práci, která je i životní lekcí pro ni. Žije velice osaměle se svými zvířecími mazlíčky, čas tráví sledováním televize a zastává názor, že pokud si nikoho nepřipustí k tělu, nebude jí bolet jeho odchod. Zapisuje si rady, zpovědi a vše, čeho umírající litují a pak se snaží tyto jejich drobné lítosti splnit za ně, např. jíst víc manga, jít si zabruslit do parku, naučit se plést nebo se naučit nepálsky. Samozřejmě kromě těchto podnětných úvah a poslání knihy uvědomit si, že máme dělat věci teď, abychom na konci života nelitovali ničeho, zahrnuje kniha i příběh v rámci, kterého si Clover uvědomuje, že žije jen stín svého života. Setkáváme se s Cloveřiným dědečkem, Sebastienem a jeho babičkou, 87mi letým sousedem Leem, kamarádkou Sylivií a mladým mužem Hugem.
"Tajemství krásné smrti je krásný život."
Kniha asi není pro každého, ale já ji miluji :)
Žijte život tak, aby váš seznam "věci, kterých lituji", byl na konci vaší cesty, co nejmenší. Buďte s těmi, které milujete a nikdy nedovolte, aby cokoliv nebo kdokoliv, umlčel hlas vašeho srdce. Pokud je něco, co bychom si měli vzít z téhle knihy, pak je to právě tohle.
Krásná kniha o smrti, naději, samotě, přátelství a samozřejmě i o lásce. Tak, jak to k životu patří.
Vše, čeho lituji
Jednodušší příběh na dva večery, který ale není plný klišé.
Clover je charakterem i životním příběhem realistická postava, které nejde nefandit. Za nějaké věci se schovává, stejně jako my všichni, ale zároveň je vlastně jenom plná lásky. K tomu se v pozadí odehrává dějová linka s Claudií, kde je popsáno spousty krásných a nenásilných životních ponaučení.
Co mi na knize vadilo, byl ten rychlý slet událostí. Ano, v životě se také vše může změnit během dvou měsíců... ale holka, která v sobě 36 let nosí skrytá traumata, během dvou měsíců najednou narazí na osoby, které jakoby byly vyrobeny na míru pro ni. Najednou dokáže komunikovat a vidět věci jinak...ráda bych, aby proměna byla popsána v trochu delším časovém úseku, aby příběh neztrácel na reálnosti.