Vše, co jste kdy chtěli vědět o králích, ale neodvážili jste se zeptat
Alexander von Schönburg
Jak je možné, že po třech staletích osvícenství a snahách o rozluštění všech hádanek našeho světa si právě instituce království zachovala zvláštní půvab, z něhož se nedokážou beze zbytku vymanit ani zapřisáhlí republikáni? Autor se vydal po stopě tohoto tajemství. Zaobírá se přitom rozličnými aspekty instituce království, počínaje mýtickými postavami, jakými byli například král Artuš nebo David, a konče soudobou, médii pronásledovanou vysokou aristokracií. Kromě toho zodpovídá řadu konkrétních otázek: Jak se vlastně člověk stane králem? Proč nosí králové korunu? A proč je lepší, když nejsou příliš inteligentní? Alexander von Schönburg se ve světě korunovaných hlav skvěle vyzná. Patří k vysoké šlechtě, jeho manželkou je praneteř Alžběty II. a na jejich svatbě tančila španělská královna Sophia. Může proto vyprávět z vlastní zkušenosti – o svém pobytu na dvoře brunejského sultána, podivném večeru s jordánskou princeznou Raniou, o návštěvě u nepálského krále bezprostředně před jeho abdikací. Výsledkem je zábavná a zároveň inteligentní freska instituce království, v níž nalézáme nejen mýtické postavy, ale i soudobou, médii pronásledovanou vysokou aristokracii.... celý text
Přidat komentář
Autorovy další knížky
2017 | Světové dějiny do kapsy |
2010 | Vše, co jste kdy chtěli vědět o králích, ale neodvážili jste se zeptat |
Tuto knihu jsem objevila úplně náhodou, musím říct, že je napsaná velmi zajímavým způsobem. Už jenom podle názvu se může zdát, že se jedná o populární příručku, po mém zběžném prolistování musím říct, že tomu tak je.
Autor plně využívá původu svého i své manželky, když se zmiňuje o historických osobách, dodá k nim, že se jedná o manželčina _________. Jeho žena má ve svých předcích třeba i královnu Viktorii, k tomuto si můžete přečíst, že dnes běhá po světě na 800 potomků této velké královny (a autorovy děti patří mezi ně).
Jinak je A. von Schönburg zajímavý i pro naše dějiny, jeho pratetou byla Žofie Chotková, což si pochopitelně nenechá pro sebe.