Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce
Robert Fulghum
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/36693/bmid_vsechno-co-opravdu-potrebuju-znat-j-b1S-36693.jpg
4
2177
2177
Školka je už více než patnáct let na světě. Stále vychází v dotiscích a mnoha překladech, a Fulghuma proto napadlo přečíst si to, co napsal před patnácti lety, novýma očima. Chtěl zjistit, jestli stále věří tomu, co napsal, jestli náhodou na něco nezměnil názor, a pokud ano, tak jak, v jakém smyslu a co s tím dělat. Obvykle se taková věc nedělá, autoři nemají takovou možnost. Školka je však o postoji k životu, jak se dívat na věci kolem sebe, a to se časem mění. Fulghum udělal na nové Školce nakonec víc práce, než čekal. Něco vynechal, protože to působilo zastarale, nebo prostě změnil názor na věc. Naoplátku přidal dvacet pět nových příběhů, co přinesl život, a co je dnes aktuální. Zdá se to jako hotová kniha?... celý text
Literatura světová Fejetony, eseje
Vydáno: 2003 , ArgoOriginální název:
All I Really Need to Know I Learned in Kindergarten, 1988
více info...
Přidat komentář
a co je to VŠECHNO z mateřinky? Opravdu by to mohlo stačit.... teplé koláčky a studené pivo dělájí i hobitům dobře.....
O všechno se rozděl.
Hraj fér.
Nikoho nebij.
Vracej věci tam, kde jsi je našel.
Uklízej po sobě.
Neber si nic, co ti nepatří.
Když někomu ublížíš, řekni promiň.
Před jídlem si umyj ruce.
Splachuj.
Teplé koláčky a studené mléko ti udělají dobře.
Každý den odpoledne si zdřímni.
Když vyrazíš do světa, dávej si pozor na auta, chytni někoho za ruku a drž se s ostatními pohromadě.
Žij vyrovnaně- trochu se uč a trochu přemýšlej a každý den trochu maluj a kresli a zpívej a tancuj a hraj si a pracuj.
Takový Jan Werich, říznutý Zdeňkem Svěrákem, unitářskou církví a zen-buddhistickou filozofií. Několikrát jsem se přichytil při tom, že vlastně nevím, proč pokračuju ve čtení další kapitoly, ale něco nutkavého mě hnalo dál. Bývalý pastor je dobrým psychologem.
Takový ten milý, dědečkovsky přívětivý humor, který stejně jako u Fulghuma nacházím u Zdeňka Svěráka. Pohlazení po duši
Výborná kniha, tu jednu hvězdičku jsem srazil protože autor je místy až příliš sentimentální.
Ve spoustě věcí jsem se našla, a přiznejte se, kdo kouká v cizí koupelně do skřínky? :) Já občas ano, ze zvědavosti. ;-)
Jedna z mých nejoblíbenějších knih. První, kterou jsem od Fulghuma četla. A touto knihou si mě naprosto získal. Úvahy ze života, pro život. Fulghum je velmi laskavý s velmi jemným humorem. Ráda se ke knize vracím.
Jsem učitelka v mateřské škole, možná to byl důvod, proč jsem si knihu přečetla, proč mě zaujal název. Cítila jsem z příběhů malé denní radosti, na které mnoho lidí zapomíná, radosti, které děti vidí. Krásná kniha :-)
Tenhle klenot jsem objevil zastrčený v knihovně jedné horské chaty při zimní dovolené. Nedbal jsem autorovy rady a se čtením spěchal, ale slíbil jsem si, že si tuhle knihu koupím, protože ne všechny mateřské školky jsou stejné.
Úžasná kniha, dává milý a vtipný pohled na svět. Určitě si od Fulghuma přečtu knížek víc.
Prvně jsem se s Fulghumem setkal při hodině iteratury, kdy naše profesorka vykládala o svých oblíbených autorech. Už je tomu nějaký ten pátek, tudíž tahle informace skončila zaprášená pod hromadou dalších věcí, ať už k životu potřebných či nikoli. Asi týden nazpět, při procházení zdejší databáze, mi najenou padl do oka Robert Fulghum. A bylo jasno.
Jednotlivé postřehy, příběhy, vzpomínky a názory se nedají hodnotit najednou. Většinou jsme si ale rozumněli. Často jsem se přistihl s úsměvem na tváři. Tahle knížka člověku dokáže spravit náladu. Jak tu už někdo přede mnou napsal: ,,Fulghum vám dá do hlavy takový ten pocit, že na světě jsou i dobř lidé a není jich málo. :-)
P.S. Přísahám, že jakmile půjdu kolem papírnictví, koupím si pastelky. A budu si malovat. Barevně.
P.P.S. A zkusím si také někdy udělat domácí pampeliškové víno. :-)
Kniha ma veľmi pobavila aj rozcitlivela... príbehy sú nádherne opísané, sú pravdivé a poučné... nájdu sa v nich mnohí prostí ľudia ... ako ja a Ty... prečítam si ju niekedy rada znova...:-)
V některých povídkách se najdou zajímavé myšlenky a čtenář se na věc podívá z trochu jiného úhlu pohledu. Ale našly se i slabší, které mi nic nedaly.
Jinak jednoduché čtení, dobré na vypnutí hlavy.
Poslední věta: „Když vyrazíš do světa, dávej pozor na auta, chytni někoho za ruku a drž se s ostatními pohromadě.“ Ta není pouze citátem pro školky. Není pouhým moudrem, jaké rodiče a vychovatelky často kladou svým dětem na srdce. Přečtěte si ho ještě jednou jako dospělý člověk. Co vidíte nyní? Není to náhodou tak trochu moudro do života? Vždyť pro nás je neskutečně důležité mít někoho vedle sebe. Někoho držet za ruku, dávat pozor na okolnosti, a hlavně jí s ostatními. S rodinou, miláčkem, dětmi. Mít se rádi a života si užívat jak jen to je jde.
U této knihy jsem se opravdu nasmála. Je o obyčejných věcech ze života, nad kterými se moc lidí nepozastaví.
Třetí knížka od Fulghuma je pro mě už možná moc pozitivna na stále stejný způsob a nic nového k tomu, ale přečíst se dala.
Tato kniha byla skvělá. Po různých žánrech, které jsem četla je tato kniha asi zatím mým favoritem :-) Ráda ji doporučím a určitě si jí přečtu více než jednou..
Část díla
Andělé
Barový příběh
Beethovenova devátá
1993
Brigáda
Chai-che láma
1993
Příběhy se mi četly velmi dobře. Ani nevím jak ale najednou jsem byla za půlkou a stále jsem chtěla znít další. Většinou času jsem se nad příběhy velmi bavila, sice pár jich bylo slabších nebo spíš vážnějších, ale na čtivosti to nic neměnilo. Fulghum má velmi výborné vypravěčské schopnosti.