Všechno, co svrbí, jednou svrbět přestane
Romana Riba-Rollingerová
„Šprtání versus maskování uhrů, faldů a komplexů – v tom tkví podstata mého -náctiletého života. Takhle jsem si to gymplácký mládí nepředstavovala...“ Po úspěšném „základoškoláckém“ vyprávění „Veškerá podobnost a jiné kotrmelce“ (2001) přivádí znovu autorka na románovou scénu svou svébytnou hrdinku Annu Pišťárovou. V průběhu čtyřletého období se dospívající studentka Anina konfrontuje s ne vždy jednoduchou realitou, bezhlavou zamilovaností, pubertální náladovostí, komickou trapností, nárazovou ambiciózností, svéráznými mezilidskými vztahy, choulostivým politickým kontextem a v klokotu každodennosti pátrá po nevšednosti. Jedná se o vtipný i dojemný, groteskní i hluboký, především však jadrný text, během kterého se čtenář s Aninou překlene sérií pikantních zkoušek sebevědomí i svědomí, až k famózní maturitní „zkoušce z dospělosti“. Konec 80. let minulého století – pranýřovaná doba, jež nicméně představuje jediné mládí, které generace dnešních třicátníků měla a nemůže jej než přijmout jako takové. K čemuž právě mimořádná kniha „Všechno co svrbí, jednou svrbět přestane“ výrazně přispívá. Vždyť: „Nač se hrnout do nějakých -cetilet – a nedejbože – -sátilet, když v -nácti mi je tak hezky?"... celý text
Přidat komentář
Autorovy další knížky
2006 | Láska na uzdě a jiné kotrmelce |
2007 | Všechno, co svrbí, jednou svrbět přestane |
2019 | Ke Gogolovi a zpátky |
2001 | Veškerá podobnost a jiné kotrmelce |
Možná proto, že problémy dívčího dospívání jsou mi jako chlapovi poněkud vzdálené (nechápal jsem je tehdy, nechápu ani nyní), přijde mi kniha o maličko horší než její předchůdkyně. Z knihy je však vidět, jak to nejen s chlapci toho věku, ale i holkami, tříská ode vrat ke zdi, a přitom kolem plyne svět a události, jež doceníme až později. Docela by mne zajímala třetí kniha s již dospělou hrdinkou, ale jak tak koukám, nikde ji nevidno.