Všechno se v dobré obrátí
Adam Suchý
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/500772/bmid_vsechno-se-v-dobre-obrati-fdg-500772.png
4
26
26
Do silvestrovské půlnoci roku 1992 zbývá jen několik dnů. ČSFR stojí před svým zánikem, v letadlech si ještě zapálíte cigaretu a mobilní telefony a internet už netrpělivě přešlapují na prahu nové doby. Pár let po sametové revoluci se pravidla teprve utvářejí a k tomu, abyste se dostali do nejvyšších pater žurnalistiky, stačí jen trocha stylistické ekvilibristiky a pořádná dávka drzosti. Své o tom ví i mladý sebestředný novinář Daniel, kterého magazín Exotica posílá s jedním z prvních československých zájezdů na ostrov Tenerife, aby zde napsal nenápadně pochvalnou reportáž o místních plážích, hotelech a turistických radovánkách. Daniel zde ale nachází mnohem víc než materiál ke svému článku a postupná změna pohledu na okolní svět i na sebe sama nakonec vede k překvapivé výhybce v jeho dosavadním životním směřování. K tomu přispívají nejen nová cestovatelská a milostná dobrodružství, ale také zapálené rozhovory s novými přáteli o tom, jak asi bude naše republika vypadat za 30 let, k čemu budou sloužit informační technologie a jakými lidmi se Češi a Slováci za pár desetiletí svobody a demokracie stanou… Autor se ve svém satirickém románu opírá při vykreslení charakterů postav a duševních pochodů hlavního hrdiny nejen o svou vlastní žurnalistickou minulost, ale především o dlouholetou profesi klinického psychologa a psychoterapeuta.... celý text
Přidat komentář
Výborná, humorná, oddechová knížka. Kdo prožil devadesátky, tak se mu bude spousta věcí až neuvěřitelně živě vracet. Postavy jsou parádně propracované, velmi různorodé, některé si oblíbíte, do některých se zamilujete a jiné vás budou štvát, ale po přečtení si nakonec řeknete, že by příběh bez nich nebyl tak skvělý. Místy jsem se nahlas smál. Myslím si, že napsat humoristický román je pro spisovetele podstatně těžší, než chrlit řadu detektivek. Vřele doporučuji k přečtení i všem mladším generacím, mohou se seznámit s dřívějšími pojmy, při čtení si nastreamovat tehdejší songy, o kterých jsou plynule v textu zmínky. Prostě milé čtení. Styl psaní je z kategorie "k přečtení jedním dechem". Doufám, že se od autra brzy objeví další skvěle vybroušený počin. Pan Suchý je neobjevený klenot české soudobé literatury.
Čtivá a oddechová kniha, která je místy humorná, ale zároveň i poučná. I takto by se dala shrnout kniha Všechno se v dobré obrátí. Já jsem měla osobně problém s hlavní postavou, která mi v některých částech knihy lezla na nervy, ale chápu, že to má svůj význam. Frajírek, který pořádně neví, co vlastně chce a jeho osobní život je jeden velký chaos. Svoji přítelkyni by nejraději podváděl kudy chodí a zároveň by chtěl najít stabilitu ve svém životě. Na jednu stranu mi ho bylo i trochu líto. Podle mě je to hlavně kniha o zamyšlení se nad životem. Co od něj očekáváme, jak bychom chtěli dál žít, kam se chceme posunout a jestli to, co teď prožíváme, je opravdu to, co chceme.
V knize se vracíme do devadesátých let. Je prosinec před rozpadem Československa a mladý novinář Daniel dostane skvělou pracovní nabídku. Má možnost letět na ostrov Tenerife a zhodnotit místní kulturu, život a turismus. Je to přeci jen jeden z prvních zájezdů po revoluci na takové místo. Daniel se zde seznámí se skupinkou Čechoslováků, kteří s nim na Tenerife přiletěli a prožijí zajímavé situace a humorné momenty. Danielovi se nakonec povede i nečekané. Zamyslet se nad svým životem a trochu jej přehodnotit. Jak celý pobyt dopadne? Co vše se na Tenerife stane? A jak to Daniela změní?
Kniha byla velmi zajímavá. Nečekejte jen humoristický příběh, který nemá jiný přesah. Dokáže překvapit a určitě ji doporučuji vyzkoušet. Na chvíli se vrátíte do minulosti a prožijete s našimi hrdiny opět devadesátá léta. Především starší ročníky to určitě ocení.
(SPOILER) Humoristický román, který není ani trochu vtipný a jehož čtení místy drhne. Příběh mladého novináře na prahu nové éry samostatného českého státu, který se vydává na služební cestu do exotiky, mi dost připomínal účastníky zájezdu. Čekala jsem víc aférek, teda aspoň podle přebalu knihy, a uzavřenější konec, který mi přišel dost odbytý. Postavy se na konci rozutekly a je zřejmě na čtenáři, ať si sám domyslí, jak to skončilo.
Pěkná sonda do mužské duše, která může být sice docela nesnesitelná, ale taky překvapivě citlivá. A kdo z nás se nehledal a nepochyboval o sobě? Zasazení do devadesátek mi přijde nápadité, text je velice čtivý a vtipný. A ta filozoficko-psychologická pojednání jdou občas docela na dřeň, vlastně je to překvapivé, jak se na zdánlivě splavné vlně lehkého čtení objevují hloubky, které nutí k zamyšlení. Možná nemusí někomu sedět žánr nebo téma, ale jedno je jisté: ten člověk psát umí.
Po knize jsem sáhla z nostalgických důvodů - prostě devadesátky. Příběh vlastně žádný, většina dění se spíše zaměřuje na dialogy skupinky rekreantů, mnohdy až filozofického charakteru. Hovory o tom, jak bude svět vypadat za třicet let, mi přišlo hodně neautentické, když to autor psal v této době. Celkově ale takové nenáročné čtení třeba na dovolenou.
Devadesátky. Období poslední dobou hodně skloňované, protože lidi rádi vzpomínají a nechtějí zapomenou na roky, kdy jsme se stali samostatným státem a žilo se nám prostě skvěle. A tak je to i v knize, která nás zavede na přelom roku 1992-1993, kdy vznikne samostatná Česká republika. Novinář Daniel, který je hlavní postavou této knihy, odlétá na ostrov Tenerife, aby zde sepsal reportáž o životě a tradicích místních lidí. Těší se, jak se mezi novináři vyšvihne svými skvělými fotografiemi a článkem. Daniel je takový sebestředný namachrovaný týpek milující sarkasmus, ale ne vždy je zcela pochopen svým okolím. Jeho přítelkyně Veronika je vylíčena jako infantilní hloupoučká slečinka. Nebo aspoň mě to tak přišlo a fakt jsem nad jejími dopisy, které posílala na Tenerife pro Daniela, žasla.
Danielův pobyt na ostrově je všechno možné jen ne práce. Slibuje si, jak bude fotit a psát. Ač se snaží, tak cesta k sepsání reportáže je trochu trnitá. Potkává zde partu několika lidí s kterými se spřátelí a prožívá s nimi několik společných dní, kdy se vzájemně poznávají. Jasně, Daniel je chlap a má své potřeby, ale fakt mi svým chováním lezl na nervy. Jak utržený ze řetězu. Líbilo se mi však zamyšlení všech přátel nad tím, jak bude naše republika vypadat za třicet let. To bylo místy i velice úsměvné. Třeba v názorech na mobilní telefony a nebo internet, který byl zrovna v plenkách.
Jelikož je autor psycholog, tak dokázal skvěle vylíčit povahy a chování jednotlivých postav. Závěr se mi moc líbil, ale ráda bych o Danielovi četla dál a ač mi chvílemi lezl krkem, tak jsem si ho přeci jen v něčem oblíbila. Jako kamarád na pokec super, ale chlap pro život, nikdy.
Tak tohle je pecka, která by zasloužila více zviditelnit! Je to velmi čtivé, ale přitom to neklouže po povrchu, je to velmi vtipné, ale přitom ne prvoplánově a nabízí to mnohá zamyšlení. Postavy mají hloubku, někdy tedy až moc, ale jsou precizně propracované, stejně jako dialogy, které nešustí papírem ani náhodou. A samozřejmě celá ta reminiscence na devadesátky je moc povedená a nápad představovat si před třiceti lety, jaké to u nás bude za třicet let, což je teď, je prostě parádní. A je tam i lovestory a sex, takže za mě velmi příjemné literární překvapení! Přemýšlím, k čemu připodobnit... Komáři? Šťastný Jim? Hartl, ale s hloubkou?
Redaktor časopisu Exotica Daniel jede na služební cestu na Kanárské ostrovy. Má udělat reportáž, jak se tam žije, co zajímavého se tam dá zažít. Je to chvíli po revoluci, kdy jsou najednou otevřené cesty do zahraničí. Každý chce vidět co nejvíc. Vznikají nové a nové cestovky.
Hlavní hrdina je takový bohém, které nemám moc ráda, ale vzpomínání na devadesátá léta bylo hezké. Internet v plenkách, nic se o něm neví. Mobil se ví, že bude, ale je těžký jako cihla a má vysunovací anténu.
Příběh se odehrává v hotelu, kde se seznámí s dalšími Čechy zájezdu. Schází se s nimi na společná jídla, jezdí po ostrově, fotí, plave v moři, má výšlap na sopku. Snaží se mít co nejvíc materiálu na krásný článek. Do toho se vyrovnává s tím,jak ho jeho přítelkyně Veronika uhání, zamiluje se, prožívá různé dobrodružství a trapasy.
V celé knize je vzpomínání na rok 1993 rozdělení Československa. A jak celá dovolená skončí? To už si přečtěte sami. Kniha je milou připomínkou devadesátých let, nové svobody, věcí, které jsme si neuměli představit, jak budou fungovat, smutek z rozdělení státu.
Pojďte se vrátit do devadesátých let, na přelom roku 1992 a 1993, kdy se rozdělí naše republika. S Danielem, novinářem, se v knize podíváme na ostrov Tenerife. Je to jeden z prvních československých zájezdů na tento ostrov a Daniel tu mapuje, jak krásy kanárských ostrovů, ale poznává i nové přátele, s kterými nad sklenkou něčeho dobrého diskutuje o tom, kam se bude budoucí Česká republika ubírat.
Jelikož jsem v devadesátkách vyrostla, u knihy jsem vůbec neváhala a těšila jsem se, že si připomenu tu krásnou dobu. Při čtení jsem si zavzpomínala i jsem se zasmála. Poznáme, jak pomalu na svět přicházel internet i mobily. Sama jsem zažila cestování bez mobilů a bylo to naprosto normální, v dnešní době už je to téměř nepředstavitelné.
Krásně popsané první setkání s oceánem. Opět jsem zabrousila ve vzpomínkách. Autor to skvěle popsal, neboť podobné pocity jsem měla i já.
V knize se střídají vtipné historky a momenty s až filozofickými myšlenkami. Máte tu pohodu u bazénu i dobrodružství při cestování na ostrově. Je tu přátelství i láska. Je tu prostě od každého něco, každý si tu najde to své.
Musím říct, že mi úplně nesedl autorův styl, nedokázala jsem se pořádně začíst. Určité pasáže mě bavily moc, některé méně.
Pokud se chcete vypravit ve vzpomínkách zpět do devadesátek, nebo pokud chcete poznat, jaké to tenkrát bylo, rozhodně je tato kniha dobrou volbou.
Porevolučních příběhů je v knihkupectvích jako šafránu, když jsem tedy dostala možnost přečíst si novinku od Adama Suchého, neváhala jsem ani minutu.
S hlavním hrdinou, novinářem Danielem, se setkáme na konci roku 1992, kdy se vydává na pracovní cestu na Tenerife, aby napsal reportáž a nalákal tak české turistiky, aby strávili dovolenou zrovna na tomto ostrově. Daniel ovšem najde i něco jiného, než materiály pro svůj článek...
V jedné recenzi jsem četla přirovnání, že tato kniha je jako Účastníci zájezdu. Pravda je, že se zde seznámíme se všemi "účastníky zájezdu", se kterými Daniel na Tenerife odletěl, oproti známé komedii ale v tomhle příběhů nadzvedneme pokličku trochu víc a krom vtipných příhod nakoukneme i trochu hlouběji a zjistíme, že každý má vlastně nějaké své trable. Navíc zde není tolik bizarních scén.
Za námět má u mě autor velký palec nahoru, samotné zpracování už pro mě ale bylo trochu slabší. Prostřední částí knihy jsem se musela trochu prokousávat a některé pasáže pro mě byly poněkud nezáživné.
Moc mě ale bavilo zavzpomínat na divoké začátky devadesátek, kdy hlavní hrdinové nedokáží pochopit, k čemu by jim byl takový internet nebo mobil dobrý. Skvělé taky bylo zjistit, jak v této době vlastně fungovala novinařina.
Suma sumárum hodnotím knížku jako lepší průměr, který by mohl "pamětníkům" připadat jako milá vzpomínka
Mám ráda jednoznačné závěry. A to proto, že bych v životě žádný jednoznačný závěr nenapsala.
Všechno se v dobré obrátí nemá jednoznačný závěr, ale světe div se, ono to ani tak nevadilo. Sice si nemyslím, že by “Daník” nechal věci tak, jak jsou a byl tak šťastný, ale nic takového nám autor ani nenaznačuje. To pokud jde o závěr. Jinak konec dobrý, všechno dobré a oceňuji, že to končilo nečekaně.
Ke knize jsem se dostala díky úžasnému autorovu článku na Psychologie.cz a kniha mě nezklamala, vlastně na to, že ve své čerstvé dospělosti nebudu cílovka mě i příjemně překvapila, jenom ty dopisy o budoucnosti mi tam připadaly nastrčené trochu zbytečně, pokud nevycházejí z nějakých reálných dobových odhadů, což jsem nenašla.
Ale všeobecně jsem spokojená a věřím, že jestli autor ještě něco napíše, uloví i tu poslední hvězdičku.
…mimochodem, opravdu si ty běžně dostupné horoskopy vymýšlí novináři?
Účastníci zájezdu v jiném podání.Hlavni hrdina mi přišel někdy až moc trapnej.Prostřední část se vlekla díky těm nezáživným rozhovorům aktérů. Závěr vše napravil i jsem se zasmál. Pohodové čtení. Doporučuji.A co by se dělo dál by mě zajímalo.
Autorova románová, velmi zdařilá prozaická prvotina. Poutavý, úsměvný román, který čtenáře pohltí a až do konce nepustí, s (možná) překvapivým vyvrcholením, které při druhém zamyšlení zase až tak překvapivé není. Každý si z románu může vzít něco pro sebe, trošku se v něm najít. Asi každý má v sobě kousek Daniela Rotta. Román se čte lehce, což ale rozhodně neznamená, že je jednoduše či snad povrchně napsaný. Právě naopak. Autorovy dlouhodobé novinářské zkušenosti i praxe klinického psychologa se v díle harmonicky snoubí, čímž jej činí atraktivním a srozumitelným pro široké spektrum čtenářské veřejnosti. Děj je logický a strukturovaný časově i obsahově, čtenář se v něm neztrácí, a postupně si skládá jednotlivé střípky příběhu. Na jeho čtení si je ale třeba vyhradit vhodný čas, ať není nutné knihu kvůli jiným povinnostem nenadále odložit v okamžiku, kdy se rozhodně chce ve čtení nedočkavostí pokračovat. 270 stran spěje nečekaně rychle ke konci, a čtenář by ještě rád četl dále. Zvědavost bojuje s vydechnutím. Jak se příběh dále vyvíjel? Nevím. Snad se autor kladnými čtenářskými odkazy nechá přesvědčit a někdy v budoucnu se s nedočkavými čtenáři podělí o další řádky.
Štítky knihy
satira novináři 90. léta 20. století Tenerife rozdělení Československa (1992) české romány satirické rományAutorovy další knížky
| 2007 |  Mediální zlo - mýty a realita |
| 2022 |  Všechno se v dobré obrátí |
| 2004 | Skutečné životní příběhy českých žen |
| 2024 | Transgender: Otevřený rozhovor psychologa a matky trans dítěte |
Zajímavá vzpomínka na devadesátky trochu jinak očima nepříliš úspěšného novináře. Vtipné scény z pracovní dovolené na Kanárech včetně divokého silvestrovského večírku a připomínek tehdejší úrovně komunikační techniky bez Internetu a poznávání západního světa primitivy odněkud z východu, mohou dobře pobavit zejména pamětníky těchto let . Možná trochu zamyšlení nad nesmyslem života. Není to asi bůhvíjak objevné, ale trocha zábavy a znepokojivého podumání jistě.