Všechny barvy nebe
Amita Trasi
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/365563/bmid_vsechny-barvy-nebe-VCw-365563.png
4
127
127
Americká spisovatelka indického původu přináší v knize ne neprávem přirovnávané k dílům Khaleda Hosseiniho strhující, emotivní příběh dvou celoživotních přítelkyň, jejichž život se nenávratně změní jedné noci v roce 1993. Osudový okamžik je vyšle vstříc trýznivým osudům – jedna se bude snažit přežít nelidské zacházení obchodníků s bílým masem a druhá zasvětí život jejímu hledání. V roce 1986 se má desetiletá Mukta z nízké společenské kasty stát chrámovou prostitutkou jako její matka a před ní její babička. Matka však udělá vše pro to, aby její dcera nemusela kráčet ve šlépějích svých předků. Mukta se ocitá u náhradních rodičů v Bombaji, kde se spřátelí s jejich osmiletou dcerou Tarou. Ta Muktě otevře dveře do nového světa – světa zmrzliny a sladkostí, básní a příběhů, a přátelství, které Mukta nikdy předtím nepoznala. Mezi děvčaty vznikne pouto silnější než hlas krve, které je přetrženo o sedm let později, když Muktu unesou. Taru ani jedenáct let poté nepřestávají pronásledovat výčitky svědomí. Je přesvědčená, že Muktino zmizení je její vina a po smrti otce se vrací z exilu ve Spojených státech do rodné země, aby svou dávno ztracenou přítelkyni našla. Při svém pátrání však naráží jen na dávno pohřbená tajemství vlastní rodiny…... celý text
Přidat komentář
Skoro se bojím napsat, že mně kniha vůbec neuchvátila tak jako ostatní. Takové ódy tady čtu, ale mně prostě nebavila. Za celou dobu mně nedokázala vtáhnout do děje, psáno jakýmsi rozvláčným jazykem a téma už tu bylo taky tisíckrát zpracováno a dle mého daleko lépe než toto dílo. Prostě pro mně nic nového.
P.s. : Tolik jsem se těšila až otevřu knihu a budu od první stránky uchvácena...a já zatím byl zachvácena...
Poutavá kniha z prostředí, které je spjato s potlačováním ženské svobody. Moc se mi líbil příběh, který byl psán z pohledu obou hlavních hrdinek - ale zároveň nepopisují jednu věc dvakrát, nýbrž jejich příběhy navazují. Silná Mukta je jedna z mnoha výjimek, která se alespoň v některých situacích dokázala rozhodnout proti očekávání společnosti, Tara se svým hlubokým svědomím přinese do života nakonec dlouho očekáváné světlo pro obě hlavní hrdinky. Knihu doporučuji.
Celkový dojem mi asi nejvíc vystihuje Muktina úvaha: „Měli jste někdy pocit, že se řítíte do hluboké temné díry? Nejhorší není strach, že by se vám mohlo něco stát, ale zoufalá naděje, že na konci toho všeho bude někdo čekat, někdo, kdo vás miluje natolik, že vás zachrání.“
Přečetla jsem ji za víkend a moje jediná výhrada je k tomu, že je na psaní znát, že je to autorčina prvotina.
Moc pěkná kniha. Je to nepředstavitelné nemít prostě šanci, že i v současnosti je tu předurčení kasty. Doporučuji.
Táto kniha ma úplne dostala. Bavila ma od prvej, až po poslednú stránku. Prežívala som každú slzu a každú bolesť, akoby bola moja vlastná. Síce som knihu čítala ako ebook, rozhodne si ju ale zakúpim i do knihovničky :)
Z této knihy mám rozporuplné pocity. V prvních chvílích mi přišla strašně nudná, nemohla jsem se začíst. Ale zároveň téma o kterém autorka píše mi nahánělo hrůzu.
Neuvěřitelný příběh. Nemohla jsem se od něj odtrhnout. Těžko se mi srovnává s myšlenkou, že se něco takového může odehrávat v aktuální době, že nejde o příběh z minulých století.
(SPOILER)
S Hosseinim bych autorku vůbec nesrovnávala, každý píše jinak a srovnání se opravdu nehodí. Může ho připomínat námět dvou dětí žijících v pro nás exotické zemi, to je asi veškerá podobnost. Autorka chvílemi popisuje Indii možná až příliš idylicky, o bídě se zmíní, ale moc to nerozvádí. Tedy ne tak, aby kniha prvoplánově mířili na city. Velká část knihy je téměř bez děje, spíše popisuje pocity a myšlenky hlavních
hrdinek. I tento (ne)děj je velmi čtivý. Beznaděj je víc vidět ke konci knihy, kdy se jedné z hrdinek narodí dcera a zdůrazní se tak začarovaný kruh života v podobných oblastech.
Poutavý příběh, kde naděje střídá beznaděj. Jakmile se do knihy jednou začtete, jen těžko jí budete odkládat. A i několik dní poté, co jsem jí dočetla, na příběh stále myslím.
Tenhle příběh vás vezme za srdce... Až se mi nechtělo věřit, že v Indii ještě vládne taková hierarchie... Malá dívenka s předurčeným osudem...Mohu být šťastná za život, který tu mám.
Doporučím všem ženám.
Dojemná a silná kniha, která zároveň po celou dobu obsahuje vnitřní napětí spojené s nadějí na dobrý konec.
Je to moc hezká kniha. Nemohla jsem se od ní odtrhnout. I když příběh je moc smutný a i nějaká slza mi ukápla, přesto ve mě konec zanechal naději v lepší budoucnost.
Indie, která mi sebrala všechny barvy mého nebe... ten emoční řetízák se od první stránky ne a ne zastavit... krásně odvyprávěno... Muktin osud mi zahýbal nejednou srdeční komorou... a nejen její... při představě, že je někde opravdu takto barbarsky kradeno dětství se řetízák mění v nemilosrdnou centrifugu... duše se mi z toho točí...
Jinak souhlasím s Jizi... také mi to připomnělo mého milovaného Lovce draků... silný a osudový příběh... a... ehm... miluju tu úplně nejvíc nejskvostnější obálku...
Krásná kniha. Silný příběh, krásné provedení, čtivá popisnost indického každodenního života. Sice je předvídatelné, jaký bude konc... ale tato kniha je příkladem toho, že i cesta může být cíl...
A určitě si přečtěte i doslov, dozvíte se, proč byla kniha vlatně napsána...
Všechny barvy nebe jsou podle mě ženským protějškem Lovce draků Khaleda Hosseiniho. I tady máme tíživé rodinné tajemství, roztrhané rodiny a bolavé životní osudy. Hlavní hrdinka Tára se vrací po letech strávených ve Státech do rodné Indie, aby našla Muktu, svou kamarádku z dětství, která se u nich doma jednoho dne objevila odnikud, a stejně tak jednoho dne zmizela. Mukta, dítě vesnické prostitutky, dítě zasvěcené chrámu podle tradice devdásí - chrámových prostitutek - smířené se svým osudem. Obrazy vykřičené čtvrti Bombaje a kultury, která omlouvá násilí na dětech vírou. A ve středu toho všeho přesvědčení, že to, co jste rozbili, musíte slepit, i kdyby vám to mělo zabrat celý život.
Na precteni mi stacil vikend, nemohla jsem prestat cist. Prvni dojem byl, ze to bude cteni na jeden zatah, ale ze je to strasne pruhledny. - Bylo i nebylo. Az do konce jsem si nebyla jista, jak to dopadne. A jeste jsem si k tomu vyhledavala mista na googlu a kdyz jsem videla realne fotky z bombajske ctvrti cervenych luceren, trnulo mi. Je neuveritelny priznat si, ze zatimco ja hltam knizku pod dekou s kafem, na druhe strane sveta tak fakt ziji. A nic s tim neudelame.
Kastovní systém, obchod se ženami, špína, chudoba a beznaděj. Indie 21. století - pro ty chudé určitě. Bylo to o přátelství a touze po naději a svobodě. Co ale ty tisíce žen, co nic z toho nemají a nikdy mít nebudou?